Markýz de Sade

Francouzský šlechtic, spisovatel a filozof Donatien Alphonse François de Sade, známý spíš jako Markýz de Sade, proslul hlavně jako autor řady zčásti pornografických, zčásti filozofických knih. Jeho jméno je dnes spojováno s pojmem „sadismus“ kvůli jeho spisům, které zobrazovaly extrémní formy násilí, sexuální zvrácenosti a bezohledného jednání.

De Sade se narodil roku 1740 v Paříži do aristokratické rodiny, s příbuzenstkou vazbou na vládnoucí královský rod Bourbonů. Získal klasické vzdělání a vstoupil do armády, kde se účastnil Sedmileté války. Po návratu do Francie se oženil s Renée-Pélagie de Montreuil, avšak jejich manželství bylo poznamenáno jeho skandálním chováním. Byl několikrát zatčen kvůli sexuálním excesům, násilným činům a sadistickému chování, což mu přineslo dlouhá léta věznění.

Jeho literární tvorba zahrnovala díla jako „120 dnů Sodomy“, „Justina“ nebo „Julietta„, kde otevřeně popisoval sexuální orgie, násilí a amorálnost, často s filozofickými úvahami o svobodě člověka a společnosti. De Sade se stavěl proti autoritám, církvi a morálce své doby, což mu vyneslo pověst jednoho z nejkontroverznějších myslitelů osvícenství.

Většinu svého života strávil markýz De Sade ve vězení nebo v ústavech pro duševně choré, kde napsal velkou část svého díla. Byl vězněn za vlády Ludvíka XVI., přežil Francouzskou revoluci a v roce 1801 byl znovu zatčen na příkaz Napoleona. Poslední roky svého života strávil v ústavu Charenton, kde zemřel v roce 1814.

Markýz de Sade zůstává fascinující a temnou postavou dějin, jehož myšlenky a díla dodnes vyvolávají debaty o hranicích svobody a morálky.

• 120 dnů Sodomy: škola libertinství (Les Cent Vingt Journées de Sodome, 1785)
• Nehody ctnosti aneb Justina (1787)
• Alina a Valcour aneb filosofický román (1788)
• Justina čili Prokletí ctnosti, 1932 (La Nouvelle Justine ou les Malheurs de la vertu, 1791)
• Filozofie v budoáru aneb rozhovory o výchově mladých slečen (1795)
• Julietta čili Slasti neřesti, 1930 (Histoire de Juliette ou les Prospérités du vice, 1797)
• Paulina a Belval aneb oběti zločinné lásky (1798)
• Nová Justina (1799)
• Zločiny lásky (povídky) (1800)
• Povídky, příběhy a historky (povídky) (1800)
• Zoloé a její dva ministranti (1800)
• Dny na Florbelle aneb odhalená příroda (1807)
• Adelaida z Brunswicku, princezna saská (1812)
• Markýza de Gange (1813)
• Tajná historie Isabelly Bavorské (1814)

Kořeny největších požitků jsou v našem nejhanebnějším konání. Čím více požitku chceme získat z jakéhokoli zločinu, tím hrůznější musí tento zločin být.

Je neuvěřitelné, jak si mnozí vlastními předsudky zužují hranice svého života.

Je to silné afrodisiakum, že? Mít moc nad jiným člověkem.

Příroda původně stvořila bytosti silné a slabé, s úmyslem, aby tyto byly neustále podrobeny oněm, tak jako jehně je podrobeno lvu a skřivan sokolu. Obratnost a inteligence člověka mění postavení jedinců: podřadnost jedněch a nadřazenost ostatních již neurčuje fyzická síla, nýbrž bohatství. Člověk nejbohatší stává se nejsilnějším, jedinec nejchudší stává se bytostí nejslabší. Prvenství silného před slabým je ostatně odpradávna psáno v zákonech přírody a je jisto, že je jí lhostejné, že řetěz poutá méněcenného, že drtí chudšího a slabšího a že tito jsou svíráni rukou bohatého a silnějšího člověka.

Markýz de Sade