Candide neboli optimismus

Marie Voltaire

68 

Elektronická kniha: Marie Voltaire – Candide neboli optimismus (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: voltaire02 Kategorie: Štítek:

Popis

E-kniha Marie Voltaire: Candide neboli optimismus

Anotace

Candide je románem nebo spíše filosofickou povídkou, v níž autor popisuje neutuchající lásku, rozličná utrpení, jež prožívají hlavní postavy příběhu během svých pestrých dobrodružných životů, kritizuje rovněž společenské hodnoty, založené na zlodějství, a optimismus, jenž je v díle propagován filosofem Panglosem, přesvědčeným, že vše je zařízeno dobře, i když se nám daří špatně, a vyzdvihuje práci, jež je vysvobozením člověka od všech útrap společnosti a díky níž se stává život alespoň trochu snesitelným. Dílo je rovněž vyvrcholením nekonečných sporů mezi Voltairem a J.J.Rousseauem, jejichž ideologie se ve své podstatě rozcházejí a oba filosofové proti sobě vystupovali nejen vzájemnou korespondencí, ale i odlišným zaměřením svých literárních děl.

O autorovi

Marie Voltaire

[1694-1778] Marie Arouet Voltaire byl francouzský spisovatel, dramatik, filosof a historik, encyklopedista. Voltaire byl vlivnou osobností francouzského a evropského osvícenství, břitkým a ironickým stylistou. Narodil se roku 1694, vystudoval u jezuitů s výborným prospěchem. Měl nicméně značně pohnutý život – vyrostl v rodině notáře Françoise Aroueta, sám však tvrdil, že jeho skutečným otcem byl blíže neznámý důstojník jménem Rochebrune. O...

Marie Voltaire: životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Jazyk

Vydáno

Žánr

,

Název originálu

0

Originál vydán

Jazyk originálu

Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Candide neboli optimismus“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

VI
 
Jak bylo na zahnání zemětřesení upáleno několik lidí a jak Candida zbičovali

 

Když bylo po zemětřesení, které zničilo tři čtvrtiny Lisabonu, sešli se místní mudrci a usoudili, že nejúčinnější prostředek na zachránění zbytku města bude pěkné a slavnostní pálení kacířů. Potvrdila to i univerzita v Coimbře a prohlásila, že podívaná na několik lidi, kteří se pálí v mírném ohni a při znamenitých obřadech, je skutečně onen tajný a nikdy neselhávající prostředek, jak zabránit zemětřesení.

Chytili tedy jednoho Biskajce, usvědčili ho, že se oženil s vlastní kmotrou, a dva Portugalce, které obvinili, že z kuřete, které jedli, strhali sádlo. Po obědě svázali doktora Panglosa a jeho žáka Candida. Prvního proto, že mluvil, druhého proto, že ho poslouchal a tvářil se při tom, jako když s ním souhlasí. Potom oba dva zavedli do dvou oddělených komnat.

Byly to komnaty pěkně studené, kde člověku nikdy nebylo slunce na obtíž. Za týden nato je oblékli do žlutých hábitů a hlavy jim ozdobili papírovými biskupskými čepicemi. Candide měl na mitře a na rouchu převrácené plameny a ďábly bez ocasu a bez pazourů. Panglosovi ďábli měli ocasy i pazoury a plameny šlehaly rovnou nahoru.…