Sofoklés

Sofokles (Σοφοκλης) byl řecký dramatik. Narodil se v Kolánu u Athén roku 496př.n.l., pocházel z bohatých poměrů, Periklův přítel.

Na jevišti se objevil poprvé roku 470 před n.l. Původně vystupoval sám jako herec – pro slabý hlas ale musel jeviště opustit. V roce 468 před n.l. porazil Aischyla v soutěži dramatiků. Jako dramatik byl velmi úspěšný; jeho dramatické dílo obsahovalo asi 120 her, zachovalo se však pouze 7 kompletních tragédií (Aiás, Antigona, Oidipús král, Élektra, Tráchíňanky, Filoktétes a Oidipús na Kolóně) a satyrské drama Slídiči. Dramatu přispěl rozšířením počtu členů souboru a zavedením třetího herce a malovaných dekorací. Důležité bylo, že nepsal tradiční dějově svázané triologie, ale jednotlivá dramata. To napomohlo ke zdramatizování děje. Sofoklova tvorba je plna přesvědčení o nepřekročitelnosti odvěkých zákonů: ti, kteří se chtěli vyhnout osudu, jsou potrestáni a s nimi i celé jejich rodiny.

• Antigona / Antigoné (anotace a ukázky)
• Elektra / Élektrá
• Král Oidipus / Oidipús vladař / Král Oidipús (anotace)
• Slídiči (anotace)
• Tragédie, 1975

Jediné slovo stačí na to, aby vybudovalo nebo zničilo štěstí.

Kdo myslí, že jen sám je rozumný a řečí, duchem jiné předčí pak, ten bývá shledán prázdným, jestliže své nitro odkryje. A mnohému se přiučovat a být povolný, to není muži k necti, i když mnoho zná (Haimón Kreónovi v Antigoné)

Jenom čas ti zjeví muže spravedlivého, zlého však poznáš za jediný den.

Jen pravda vytrvá.

Nejsladší je žít v nevědomosti.

Co sis zavinil sám, bolí nejvíce.

Zřít v oči rodičů je radost nejsladší.

Pravda je vždycky nejsilnější argument.

Nedělej nic tajné; čas totiž vidí a slyší vše a vše také odhalí.

Nikdy se nenarodit je nejlepší, ale když musíme spatřit světlo, další nejlepší věcí je rychle se vrátit tam, odkud jsme přišli. Když mládí odejde s celým jeho bláznovstvím, kdo se nepotácí pod tíhou zla? Kdo mu unikne?

Přišla jsem společně milovat, ne však společně nenávidět.

Rychlý soud má vratký krok.

Mlčení mluví pro toho, do má slovo.

Pamatuj, že i ta nejtěžší hodina ve tvém životě, má jen 60 minut.

Bohatství je schopno se vplížit ve svatyně i v úřady.

Milovat – to znamená uvíznout v beznadějné situaci.

Proto nikdy netvrďte, že je šťastný člověk ten, kdo svůj konec nepoznal – nikdy, dokud nevíte, že z té cti a slávy své také šťastný konec vzal!

Moudrý člověk mlčí o tom, co neví.

Dobrý los není spojencem nečinných.

Nikdo nemiluje život tak, jako starý člověk.

Raději prohrát se ctí než vyhrát podvodem.

Starosti z vlastní vůle nejvíc bolí.

Co nevím přesně, nerad říkám nazdařbůh.

Náhoda nepomůže tomu, kdo si nepomůže sám.

Mlčení tak přílišné je špatným znamením.

„Co sám sis zavinil, to bolí nejvíce.“

Lež nikdy nežije tak dlouho, aby byla stará.

Děti jsou kotvy, které drží matčin život.

Kdybychom psy naučili mluvit, ztratili bychom posledního přítele.

Osud drtí, osud povznáší, jak nešťastného, tak i šťastného, a co má přijít, nikdo netuší.

Nerozum je pro člověka z běd všech nejhorší!

Jsem dokonalý, ale co je vlastně dokonalost?

Mám v nenávisti rozdvojené povahy, které krásně hovoří a podle jednají.

Ne moudrost, hloupost je umíněná.

Miluj ženu tak, jako bys ji nenáviděl a nenáviď tak, jako bys ji miloval.

Kdo se nehrozí činu, slov se nelekne.

Nejpříjemnější život mají ti, kteří nemyslí.

Zlá žena v domě jako manželka – ta mrazí v objetí!

Nic není mocnější nad člověka.

Bozi rozum vštěpují nám lidem, nejdražší náš majetek.

Nejtěžší prokletí lidstva jsou peníze.

Mluvit mnoho je jedna věc, mluvit dobře druhá.

Neb nedostalo věru lidem zřízení se nade stříbro horšího; to vyvrací i města, to i z domu muže vyhání, to řádných mysl smrtelníků navádí a učí dopouštět se činů hanebných.

Hledej a najdeš – jen neviděné zůstane neodhaleno.

Sofoklés