Elektra

Sofoklés

55 

Elektronická kniha: Sofoklés – Elektra (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: sofokles03 Kategorie:

Popis

Sofoklés: Elektra

Anotace

Sofoklés – životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Jazyk

Název originálu
Překlad

Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Elektra“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

NĚMÉ OSOBY.

Pylades, přítel Orestův. 

Služka Klytaimestřina. 

Průvodčí Orestovi.

Sbor 15 paní mykenských, družek Elektřiných.

 

 

Děj koná se v Mykenách. Jeviště představuje místo před obydlím královským; před ním stojí několik soch bohů, mezi nimi socha boha Apollona.

Pěstoun (vystoupí s levé strany, za ním Orestes a Pylades).:

Ó synu Agamemnona, jenž vévodil 

kdys v Tróji, nyní na své oči můžeš zřít, 

co spatřit neustále byl jsi žádostiv.

Neb tam je staré Argos, po němžs‘ toužíval, 

háj Inachovy dcery střečkem bodané;

a tu je boha vlkobijce, Oreste, 

trh Lycký; onde po levici proslulý 

jest Heřin chrám, a kam se právě blížíme, 

věz, Mykeny že zlataplné spatřuješ 

i zhoubyplný tuto Pelopovců dům.

A odtud, obdržev tě od tvé pokrevné 

a sestry, já jsem kdysi z vraždy otcovy 

tě unesl a zachránil a vychoval 

až v tento věk, bys pomstil vraždu otcovu.

I rychle tedy, Oreste a z druhů všech 

ty nejmilejší Pylade, se uraďte, 

co třeba činit; neboť jasná sluneční 

již zář nám budí ranní ptáčat šveholy, 

a klid již minul tmavé noci hvězdnaté.

Než vyjde tedy někdo z domu, umluvit 

se spolu hleďte; neboť tam jsme dospěli, 

kde nelze více váhat, než kde k činu čas.

Orestes.: Ó nejmilejší ze sluhů, jak zřetelný 

mi důkaz své k nám oddanosti podáváš!

Neb jak oř ušlechtilý, byť i starý byl, 

své srdnatosti v nebezpečí neztrácí, 

než bystře uchem střihá: rovněž tak i ty 

nás pobízíš a první sám jdeš za námi.

A proto rozhodnutí své ti vyjevím;

však ty mým slovům sluchu popřej bystrého 

a oprav, v čem-li chybně jsem se poradil.

Když já jsem totiž do věštírny pythojské 

se přišel zeptat, kterak otci nad těmi, 

kdo zabili ho, měl bych pomstu zjednati, 

tu dal mi Foibos, jak hned zvíš, tu odpověd:

bych bez vojska a zbroje lstně a tajně sám 

svou rukou pomstu spravedlivou vykonal.

Když takový jsme tedy výrok slyšeli, 

ty vejda v dům ten, až jen chvíle příhodná 

ti zjedná přístup, vyzvěď, co se děje. v něm, 

bys věda o tom zprávu dal nám zřetelnou.

Vždyť pro stáří a pro tvou dlouhou vzdálenost 

tě nepoznají, nebudou nic tušiti, 

když květ tě zdobí šedin. Rci, žes‘ cizinec 

a od Foka že Fanotea přicházíš; 

neb ten je nejpřednější z jejich spojenců.

I zvěstuj jim a dotvrď to i přísahou, 

že Orestes je mrtev, zhynuv nešťastně, 

když z rozjetého při závodech pythijských 

se skotil vozu. Taká budiž tvoje řeč.

My litbami a zdobou hlavy střiženou

hrob otcův nejprv pokryjem, jak kázal bůh, 

a potom zpět se navrátíme, nesouce 

tu kovobokou ve svých rukou nádobu, 

již, jak i ty víš, ve křoví mám ukrytu, 

a šalebnými slovy zprávu lahodnou 

jim přineseme, že mne není víc a mé 

že tělo spáleno již, obráceno v prach.

Což mrzí mne, když slovem zemru, vskutku však 

se zachráním a sobě slávy dobudu?

Řeč žádná, tuším, není zlá, když nese zisk.

Jáť viděl jsem již často, že i mudrci 

mrou slovem jen a na oko; když domů však 

se vrátí zpět, tu ve větší jsou vážnosti.

Tak já též, troufám, na základě zvěs…