Scéna druhá
KREÓN
Občané, doslech jsem se, že mě vládce
Oidipús obviňuje z hrozných věcí —
To nelze snést! A jestli myslí,
že já mu doopravdy ublížil
v té těžké době slovem nebo skutkem,
nestojím o to, abych ještě žil
pošpiněný tou pomluvou. Vždyť přece
jsem oběť nejhroznější ze všech křivd:
Teď budu v obci černou ovcí všem,
před svými přáteli i před vámi!
NÁČELNÍK SBORU
Nu, obvinil tě — ale asi spíš
ze zlosti nežli z přesvědčení.
KREÓN
Řekl,
že věštec lhal — a podle mého plánu?
NÁČELNÍK SBORU
Tak něco. Ale nevím, v jakém smyslu.
KREÓN
A rozmyslně, s plným vědomím
mě takhle obžaloval?
NÁČELNÍK SBORU
Nevím.
Nevidím do toho, co páni
dělají… Tamhle už jde z domu sám —
(Oidipús vyjde. )
OIDIPÚS
Ty? Jdeš mi ještě na oči? To máš
tak drzé čelo, že se nestydíš
jít až sem ke mně do domu, když všem
je jasné, žes můj vrah a zloděj, který
má zálusk na mé žezlo? Máš
mě za blázna či za zbabělce, že ses
do toho pustil? Nebo ses snad spoleh,
že neprohlédnu záludnou tvou lest
a že ji nepřekazím? Jak je hloupý
tvůj pokus bez zlata a bez přátel
ulovit samovládu, kterou
ti dá jen lid — anebo peníze!
KREÓN
Víš, co se patří? Když ses vymluvil,
teď vyslechni i mne a potom suď!
OIDIPÚS
Jsi jedinečný řečník — já se však
z tvých řečí učit nepůjdu. Vím, žes můj sok!
KREÓN
Především poslyš — promluvit mě nech —
OIDIPÚS
Především nevykládej, že ty nic!
KREÓN
Jestli si myslíš, že je bůhvíco
bezhlavá svévole, jsi na omylu.
OIDIPÚS
Jestli si myslíš, že smíš beztrestně
škodit svým příbuzným, jsi na omylu.
KREÓN
V tom spolu souhlasíme. Ale řekni,
kdes přišel kdy mou vinou ke škodě?
OIDIPÚS
Říkal jsi, že mám poslat pro toho
hadače ctihodného, nebo ne?
KREÓN
A ani teď jsem názor nezměnil.
OIDIPÚS
Jak dávno je to už, co Láios —
KREÓN
Co s ním?
Nerozumím ti —
OIDIPÚS
Zmizel beze stop,
zavražděn?
KREÓN
Mnoho let.
OIDIPÚS
A tenhle věštec
věštil už tehdy?
KREÓN
Tak. A stejně ctěn.
OIDIPÚS
A nezmínil se tenkrát nikdy o mně?
KREÓN
Ne. Aspoň já jsem nebyl u toho.
OIDIPÚS
A po mrtvém jste nepátrali?
KREÓN
Ovšem.
Bohužel bez výsledku.
OIDIPÚS
Proč ten mudrc
neřekl tedy nic už tenkrát?
KREÓN
Nevím.
Co neznám, o tom radši nemluvím.
OIDIPÚS
Své věci znáš a moh bys promluvit.
KREÓN
Nač myslíš? Přece nezapřu, co vím.
OIDIPÚS
Kdyby ses nebyl s Teiresiem spiknul,
nikdy by neřek, že jsem Láiův vrah.
KREÓN
Víš nejlíp sám, co řek. Teď však ti já
smím stejným právem dát pár otázek.
OIDIPÚS
Ptej se. Já nezabil.
KREÓN
Máš za manželku
mou sestru?
OIDIPÚS
Ovšem.
KREÓN
Nevládnete zemi
společně?
OIDIPÚS
Vyplním jí každé přání.
KREÓN
Nejsem vám dvěma roven i já třetí?
OIDIPÚS
Tím horší je ta tvoje dnešní podlost!
KREÓN
Jen rozmysli si moje postavení
tak jako já. Hleď: Cožpak někdo snad
dá v sázku nejistý boj o vládu,
když stejně dobře ji má bez něho?
A když mám vládu v rukou, co mi pak
je po tom, kdo má titul vladaře!
Ten, kdo má rozum, uvažuje takhle.
Mám všecko od tebe — a…
Recenze
Zatím zde nejsou žádné recenze.