Marie Pujmanová

Marie Pujmanová (rozená Henerová) byla česká spisovatelka a novinářka, národní umělkyně. Narodila se roku 1893. Její otec byl universitní profesor, později se myšlenkově rozešla s třídou ze které pocházela a věnovala se dělnické problematice. M. Pujmanová několikrát navštívila Sovětský svaz a tyto cesty velmi ovlivnily její myšlení. V roce 1932 podporovala stávku horníků v Mostě.

Přispívala do Rudého práva (kde se snažila působit na děti), Literárních novin, Lidových novin, Tribuny, Českého slova, Přítomnosti, atd.. V 50. letech se stala jednou z hlavních propagátorek politických procesů. Např. žádala maximální tresty pro „zrádce“. Známý je její výrok: „Psovi psí smrt!“ Zároveň udělala maximum pro to, aby z vězení dostala svého syna, který chtěl se skupinou lidí utéci přes hranice.

Počátky tvorby Marie Pujmanové jsou ovlivněny impresionismem, pozdější tvorba je již zcela pod vlivem socialistických myšlenek. Její tvorbu ovlivnil František Xaver Šalda. Později na ni velmi zapůsobil Julius Fučík. Její díla jsou přesvědčivější než díla její vrstevnice Marie Majerové, bojovala v nich proti nezaměstnanosti a fašismu.

Trilogie

• Hra s ohněm
• Lidé na křižovatce (ukázky a anotace)
• Život proti smrti

Další próza

• Pacientka doktora Hegla
• Předtucha (anotace)
• Sestra Alena (anotace)
• Svítání
• Pod křídly
• Povídky z městského sadu