Bratři Ramazovi (Egon Bondy)

Podpořte LD sdílením:

Share

Ukázky

Míša snídal v hospodě. Vesnice byla velká, kdysi tam bývaly hospody tři, zbyla jediná, ale ta přece jen měla otevřeno už dopoledne od deseti do třinácti a pak od sedmnácti do dvaadvaceti hodin. Před třiceti lety byla ještě docela příjemná. Od té doby, co ji převzala Jednota, to šlo z kopce prudkým tempem. Míša čekal na turistický salám s chlebem, protože jinak měli jen tlačenku s cibulí a na to po ránu neměl chuť. Nejdřív mu přinesli kafe, Míša usrknul a s odporem šálek odstrčil. Byla to úplná brynda, Míša dosud nepřišel na to, jak tu kávu v našich hospodách vlastně dělají. Ještě předevčírem pil kávu v motelu před českými hranicemi a tak jak tu chuť měl ještě v paměti, nemohl se zdejšího kafe ani napít. Míchaj zřejmě lógr s asi třemi gramy kávy a lejou na to vlažnou vodu z hrnce, ve kterém jinak vyvařují utěrky. Přímo to mastnými utěrkami smrdělo. Nebo nevymejvaj hrnky a jen je hospodská utírá do zástěry. Čert ví jak lze dojít k takovému výsledku, který jako kalná voda stál před Míšou. Dal se proti svému zvyku pivo.

Snídal pomalu a mimoděk si prohlížel lokál, který od mládí dobře znal. Podlaha nebyla umytá snad několik měsíců. Ještě že ji zametaj – pomyslel si Míša. Stoly s umakartovými deskami byly před lety nové a dosud vydržely. Zato židle byly už pěkně rozvrzané. Stoly byly plné koleček od včerejších piv, porcelánové pivní tácky z dávných dob se většinou rozbily a ty co zbyly, sloužily za popelníky, které hospodská teď vysypávala do kbelíku. Někde byly papírové pivní tácky. Ale to bylo jednou za čas a momentálně byl ten čas, kdy nebyly. Na zdi už aspoň nevisely portréty státníků, jež Míša pamatoval z dětství. Místo nich tu byl několik let starý reklamní kalendář Swissairu s barevnou fotografií nějaké tanečnice hula-hula. Na protější stěně byla jedenáctka Sparty s letopočtem asi deset let starým. Zašlá kouřem. Tištěná cedule, že se nesmí nalévat řidičům a mladistvým a z drátu zkroucená pitomá figurka Švejka – bůhvíproč s malou lampičkou, která zřejmě neměla žárovku – visely ve výčepu. Přímo nad Míšovým stolem byly dva veliké nápisy:

„Všecky hry včetně tzv. zábavných jsou zakázány.“

a

„Zákaz přemísťování židlí.“

To byl zákaz poměrně nový, a skvěl se novostí a úhledností ve všech hospodách, buď předtištěný, nebo napsaný vedoucím v různé gramatické formě. Byl zaveden tehdy, když se usoudilo, že sedí-li u stolu víc lidí než čtyři, nutně se tam šíří protistátní smýšlení. Ono se mohlo šířit i když tam seděli jenom ti čtyři, ale zatím se nevyrobily stolky jen pro dvě židle.

Míša byl v hospodě sám a neměl kam jít. Zíral zamyšleně do poloslepého a prasklého zrcadla bez rámu, které viselo přes lokál proti němu zrovna na potvoru tak, že se v něm musel pozorovat. Byl tu zatuchlý vzduch, protože okna se už léta neotvírala. Míša by seděl radši ve stínu na zahradě, ale ta dávno zašla. Pod kaštany, kde se kdysi příjemně vysedávalo, stály jen dva automobilové vraky na špalkách a vzadu děsivě trčely rozvaliny někdejšího kuželníku. Pro Míšu, který v jednom kuse byl na služebních cestách na Západě, to bylo hrozné podívání. Dnes si potřeboval dát pozor, aby ho nic nerozčilovalo, měl před sebou důležité kroky. Ale tady musel vydržet trčet co nejdéle. Obrátil se tedy a koukal na náves. A najednou uviděl, že přichází Ivan. První reakce byla sebrat se a jít. Ale pak si uvědomil, že chce být se všemi zadobře a zůstal.

Ivan se klátil návsí jaksi nerozhodně a bezcílně. Nasnídal se v kuchyni s Ferdou, starý zůstával zavřený a Aljoša ještě spal. Hned jak se Ivan probudil, zalitoval, že je vzhůru. Tak jako už po mnoho let každý den. První a jediná nadějná myšlenka byla na to, že večer půjde spát znovu. Ve spaní to šlo. Měl docela pěkné, barvité a dokonce často veselé sny, takže se mnohdy probouzel uprostřed noci smíchem. Ale ráno si zas nic nepamatoval a nutnost přestát celý den bdění působila rovnou po probuzení hrůzně. Tak jak rád studoval, od dětství až podnes, tak tedy nezažil snad jediný den, kdy by se ráno těšil na práci, kterou bude…

Informace

Bibliografické údaje

  • 13. 5. 2023