Anglický prozaik, filozof a literární kritik. Narodil se v jihoafrickém Bloemfontienu, po smrti otce roku 1895 však odjel za matkou do Británie, kde také absolvoval střední školu i univerzitu. V roce 1919 získal v Oxfordu diplom staroanglického jazyka a literatury. Od roku 1920 vyučoval Angličtinu na univerzitě v Leedsu. Po pěti letech se stal v tomto oboru profesorem.
Jeho první publikovanou prací byl „Slovník střední angličtiny“ (A Middle English Vocabulary; 1922), po němž následovalo kritické vydání středověké romance „Sir Gawain a Zelený rytíř“ (Sir Gawain and the Green Knight; 1925). Přeložil také mnoho staroanglických a středoanglických literárních děl do moderní angličtiny.
Během svého dlouhého života zveřejnil množství odborných literárně historických studií a řadu drobných pohádkových příběhů. Proslavil se ovšem teprve v podstatě pohádkovou knihou Hobit (The Hobbit; 1937, česky 1979), na níž později navázal trilogií Pán prstenů (The Lord of The Rings; 1954-5, česky 1990-2) a epos Silmarillion (The Silmarillion; 1977, česky poprvé 1992). Všechna tato díla těží z autorovy vynikající znalosti starogermánské a keltské mytologie, odehrávající se ve fiktivních krajích a přináší obecné poselství o smyslu života a dějin. Tolkien miloval společnost a také anglický venkov, podle nějž vytvořil i domov Hobitů, jedněch z hrdinů jeho knih, který nazval Kraj. Několik svých knih dokonce sám ilustroval, protože byl i zručný malíř.
Ústředním motivem těchto knih je archatypální souboj dobra se zlem. Ačkoliv to sám autor často popíral, k atmosféře knih významě přispěla doba jejich vzniku – období 2. světové války a poněkud bezútěšné roky před a po ní. Tolkienova vědecká erudice, vypravěčské schopnosti, mimořádný jazykový cit a nesporný básnický talent (projevující se zejména v písních a verších, které doplňují epickou linii příběhů) učinily z jeho děl literární skvost.
Hlavním důvodem jeho velikého úspěchu a širokých znalostí bylo, že dokázal stará díla, která překládal, vnímat nejen jako zdroj filologických poznatků, ale také dokázal vnímat jejich literární obsah a hodnotu, což mu dalo velikou výhodu v pozdější tvorbě.
Tolkien je nikoliv nadarmo považován za pravého otce žánru fantasy. Jako první dal obraz všech různých mytologických postav a hlavně ras jako jsou například Elfové, Enti, Hobiti a Trpaslíci, díky jeho popisu je nemyslitelné, aby v moderní fantasy byli Elfové spojováni s podzemím nebo Trpaslíci s lesem a jeho přírodou. Díky němu se také stal žánr fantasy velmi populární a kritiky uznávaný. Nebyl již považován za směr sci-fi, jak bylo do té doby tvrzeno, ale za plnohodnotný a samostatný žánr, který se od ostatních rozlišuje nezaměnitelnými prvky.
Tolkien zemřel 2. září 1973 na dovolené v Bournemouth na důsledky akutního zánětu žaludečního vředu. Byl zde pohřben se svou ženou na Wolvercote Cementary v severním Oxfordu.
Mnozí z těch, co žijí, by zasluhovali smrt. A mnozí z těch, co zemřeli, by zasloužili žít. Můžeš jim snad dát život? Tak nesuď kdo má zemřít a kdo žít.
Kdoví? Měj trpělivost. Jdi, kam musíš, a doufej!
(Pán prstenů)
Často říkával, že existuje jen jediná Cesta; že je jako veliká řeka: prameny má na každém prahu a každá cestička se do ní vlévá. ‚Je to nebezpečný podnik, Frodo, vykročit ze dveří,‘ říkával. ‚Stoupneš do Cesty, a když nestojíš pevně, nevíš, kam tě to může strhnout.
(Pán prstenů)
J.R.R. Tolkien
