pohádka

Bylo jednou dvacet pět cínových vojáčků. Všichni byli bratři, neboť byli uliti z jedné staré lžíce. Zbraň drželi v ruce, hlavu čelem vpřed; stejnokroj měli červený a modrý, inu, náramně krásný. / Prvé, co slyšeli na tomto světě, když bylo sejmuto víko s krabice, v níž leželi, bylo zvolání: „Cínoví vojáčkové!“ Volal tak malý chlapec a tleskal rukama. Dostal je, protože byly dnes jeho narozeniny, i stavěl je na stůl. / Voják se podobal navlas vojákovi, j…

Vlk, liška a osel zpovídali se jeden druhému svých hříchův, aby již potom dobrý a pobožný život vedli. Nejprve vlk zpovídal se lišce a vyznal před ní, že jest velikou ukrutnosť nad jinými zvířaty provozoval a mnohé z nich hltavě roztrhal a sežral. Odpověděla liška: „Velicí jsou a těžcí hříchové tvoji, ale však mohouť odpuštěni býti, jestliže jich srdečně a opravdově lituješ a pykáš.“ Zase liška vyznávala se vlku mnohých vražd a loupeží, kterých s…

Do rodné vrátit se vesnice, / můj Bože, jak to láká! / Náhle tě pojme tesknice. / Do hnízda žene to ptáka. / V rodné vsi leccos ranilo; / záští a příkoří slepé. / V rodné vsi dobře nebylo. / Snad nyní bude lépe? / Respekt máš pro ves svou povinný. / Rozvoje vidíš tu zlomky. / Vidíš tu vysoké komíny. / Vidíš tu krčit se domky. / Nátěr je cizí jak před lety. / Krčí se řeč tu tvoje. / Zeptej se kmotra Klevety: / „Co ve vsi nového je?“ / „Ves naše celkem rozkvétá, / ač nelze popřít dluhy. / Než v těch j…