Neil Gaiman se narodil koncem roku 1960 v anglickém Porchesteru. Jako teenager vyrostl na knihách C.S. Lewise, J.R.R. Tolkiena a G.K. Chestertona a postupně se z něj stal fanoušek sci-fi. Vzdělání se mu dostalo v různých anglických církevních školách.
Původním povoláním Gaimana byla novinařina (psal recenze knih a rozhovory) se zaměřením na sci-fi a fantasy, ale své zaměstnání po několika letech opustil kvůli psaní komiksových scénářů. O komiksech tvrdí, že jsou dokonale právoplatnou uměleckou formou druhé poloviny dvacátého století.
Gaiman má rovněž velmi vřelý vztah k hudbě, spolupracoval s několika hudbeníky (Tori Amos, Alice Cooper) a sám se také rád obléká jako rocková hvězda.
Slávu si získal scénaři ke komiksům Sandman. V roce 1991 napsal scénař k televiznímu seriálu Nikdykde a stejnojmenou knihu vycházející z tohoto seriálu. Jde o příběh jednoho vcelku obyčejného obyvatele Londýna, který pomůže dívce, kterou najde válet se na ulici, a odměnou ztratí svůj stávající život, když se propadne do Podlondýna, světa zvláštních bytostí a tak trochu i kouzel. S Terrym Pratchettem se podílel na románu Dobrá znamení, humorném příběhu o zrození Antikrista a blížícím se Armageddonu. Napsal také román Američtí bohové (příběh úpadku starých bohů po příchodu do Nového světa a střetu mezi původními bohy a bohy moderními), na který volně navázal knihou Anansiho chlapci. Oba romány se řadí mezi urban fantasy, jak i většina Gaimanových knih. Za svá díla se Gaiman dočkal řady ocenění, např. World Fantasy Award, prestižní Hugo Award, Nebula Award a další.
V současnosti žije se svou manželkou a čtyřmi kočkami poblíž Minneapolisu (Minnesota, USA). Má dvě dcery a syna.
Spisovatelé jsou lháři.
Osud je často překvapením pro toho, komu je určen.
Je výsadou šašků říkat pravdu, kterou se nikdo jiný neodváží vyslovit.
Sen hromadí svá přízviska, tak jako si jiní dělají přátele; ale on sám si povoluje mít jen pár přátel.
Je úžasné do jakých potíží se jeden dokáže dostat, když na tom pracuje.
Naše existence deformuje vesmír. To je zodpovědnost.
„Někdy se vzbudíš. Někdy tě pád zabije. A někdy, když padáš, vzlétneš.“
Existuje na světě člověk, který nesní? Kdo v sobě neskrývá nepředstavitelné světy?
Pravda nemusí mít nutně oporu ve skutečnosti. Legendy a sny jsou stínové pravdy, které přetrvají dávno poté, co pouhá fakta zpráchnivějí a propadnou se do zapomění.
Nástroje se samozřejmě někdy mohou stát základem pastí.
Když nebudeš šplhat, nespadneš. To je sice pravda. Ale je opravdu tak zlé neuspět? Tak zlé spadnout?
Někdy si můžeme vybrat cestu, po které kráčíme. Jindy tu volbu učiní někdo za nás. A někdy nemáme na vybranou vůbec.
Když nebudeš šplhat, nespadneš. To je sice pravda. Ale je opravdu tak zlé neuspět? Tak zlé spadnout?
Láska patří touze a touha je vždy krutá.
Děláme to, co děláme, proto kým jsme. Kdybychom konali jinak, nebyli bychom sami sebou.
Neil Gaiman