Joseph Roth

Joseph Roth byl rakouský spisovatel a novinář židovského původu, známý především svými romány o rozpadu habsburské monarchie a osudech středoevropské židovské komunity. Narodil se roku 1894 v Brodech, dnes na území Ukrajiny, v rodině ortodoxních Židů. V mládí studoval germanistiku na univerzitách ve Lvově a Vídni.

Roth proslul jako novinář, který psal pro prestižní noviny jako Frankfurter Zeitung. Větší část jeho díla tedy tvoří fejetony a novinové články. Rothovy reportáže, v nichž zkoumal život v poválečné Evropě, často reflektovaly sociální a politické změny, zejména důsledky pádu rakousko-uherského impéria. Byl svědkem vzestupu fašismu a nacismu, což ovlivnilo jeho pesimistický pohled na budoucnost Evropy.

Jeho nejslavnějším knižním dílem je román Pochod Radeckého (Radetzkymarsch, 1932), ve kterém zobrazuje úpadek jedné rakouské rodiny na pozadí rozpadu habsburské říše. Dalšími významnými díly jsou například román Job (1930), inspirovaný biblickým příběhem o muži zkoušeném osudem, a Kapucínská krypta (1938), pokračování Pochodu Radeckého.

Roth byl výrazným kritikem totalitních režimů a jeho díla se často věnují tématům exilu, ztráty identity a nostalgie za zmizelým světem. V roce 1933 emigroval z nacistického Německa do Paříže, kde prožil zbytek života. Trpěl depresemi a alkoholismem, což přispělo k jeho předčasné smrti v roce 1939. Jeho literární odkaz dodnes rezonuje jako svědectví o jedné z nejbouřlivějších epoch evropské historie.

• Pavučina, 1992 (Das Spinnennetz, 1923)
• Hotel Savoy, 1995(Hotel Savoy, 1924)
• Povstání, (Die Rebellion, 1924)
• Duben: příběh jedné lásky, (April. Die Geschichte einer Liebe, 1925)
• Slepé zrcadlo, (Der blinde Spiegel, 1925)
• Židé na cestách / Židé na cestě, 2013 (Juden auf Wanderschaft, 1927)
• Útěk bez konce, 1984 (Die Flucht ohne Ende, 1927)
• Zipper a jeho otec, 1991 (Zipper und sein Vater, 1928)
• Vpravo a vlevo, (Rechts und links, 1929)
• Němý prorok, (Der stumme Prophet, 1929)
• Job, 1934 (Hiob, 1930)
• Pochod Radeckého, 1934 (Radetzkymarsch, 1932)
• Antikrist, 1935 (Der Antichrist, 1934)
• Tarabas. Host na této zemi, 1934 (Tarabas, 1934)
• Sto dní, (Die hundert Tage, 1935)
• Zpověď vraha, (Beichte eines Mörders, 1936)
• Falešné závaží, 1994 (Das falsche Gewicht, 1937)
• Kapucínská krypta, 1969 (Die Kapuzinergruft, 1938)
• Legenda o svatém pijanovi a jiné prózy, 1992 (Die Legende vom Heiligen Trinker, 1939)
• Příběh 1002. noci / Příběh tisící druhé noci, 2016 (Die Geschichte von der 1002. Nacht, 1939)
• Monstrum, (Der Monstrum, 1940)
• Leviatan, 1994 (Der Leviathan, 1940)
• Císařova bysta, 2000
• Filiálka pekla na zemi. Spisy z emigrace, 2011
• Touha po Paříži, stesk po Praze. Život ve vlastních svědectvích, 2011
• Cesta do Ruska, 2017

Hlas pravdy je tichý, hlas lži hlasitý. Lež si je tak málo jista sama sebou, že se musí mocně řvát; jako by chtěla sama sebe přehlušit.

Vím, zatímco usilujeme říci pravdu na obyčejném papíru, je tam na druhé straně připraven tlampač pro lháře, krátké vlny spěchají roznášet jeho zmatení, jeho barbarství, jeho násilnický blud do světa, a pokrok se stává ještě pokrokovějším, výlučně proto, aby byl včas na místě, když jej Zlý potřebuje. Přesto mluvíme, přesto píšeme. Neboť víme, že poctivá řeč nezaniká. Naše víra je silná, protože se nebojí skepse. Naopak: skepse ji posiluje. Také na konci bude pravé Slovo, tak silné, jako bylo na počátku.

Musíme si přiznat, že naší jedinou zbraní je slovo. Je to mocná, nebezpečná, a dokonce magická zbraň, není ale ani ostrá, ani přímá. (…) Je to ale oprávněná víra v zázrak. Protože na počátku bylo slovo – ne fráze.

Hrůz mě známých je mnoho, a početní jsou rovněž další lidé, kteří o nich vědí. Ale vědět! Kdo by o tom chtěl vědět? Svět otupěl a ohluchl a stal se nedůvěřivým vůči těm, kteří říkají pravdu, a důvěřivým vůči těm, kteří říkají lež. Vím, že píšu na poušti – a že všichni do pouště voláme!…

Nic nenasvědčuje tomu, že by diktátoři přestali halit svět do hávu svého míru; že by ti, kteří jsou oprávněni, ale ne vyvoleni rozhodovat o našem osudu, byli chytřejší a prozíravější než já a ty a onen čtenář novin tamhle v rohu kavárny. Nic nenasvědčuje tomu, že dětinská důvěra, kterou poskytujeme slovům, rozhodnutím, úsilí a plánování toho či onoho státního, nalezne třeba jen špetku oprávnění.

Chtěl bych umět hovořit jazyky andělskými, abych objasnil, že se v této době hovoří statisíci ďábelskými jazyky ze statisíců rádií, že vůdcové lidu štěkají, ministři mňoukají, diplomaté kejhají, spisovatelé chrápou a že ze sta žijících lidí bez postavení si sotva padesát dokáže porozumět.

Ohrožený a terorizovaný svět si musí uvědomit, že vpád frajtra Hitlera do evropské civilizace neznamená jen začátek nové kapitoly na poli antisemitismu: chyba lávky! Co žháři říkají, je pravda, ale v jiném smyslu; tahle třetí říše je začátek konce!

Joseph Roth