Jak jsem vyhrál válku (Patrick Ryan)

Podpořte LD sdílením:

Share

Anotace

Ernest Goodbody zde vypráví jako válečný hrdina svůj příběh, jak prožil válku.

Z nezkušeného nováčka se díky nesmyslnosti a nelogičnosti stal důstojníkem. Pod svým vedením vede dvanáctou četu do bojů 2. světové války. Projdou Afrikou, Itálií, Řeckem, Francií a nakonec i Německem. On není žádný hrdina, ale popleta a zmatkář. Vše myslí naprosto vážně, ale nakonec to skončí úplně jinak. Buď něco provede, splní jinak nebo se ztratí. Za to všechno není potrestán, ale odměňován, neboť jeho zmatky přinášejí omylem a shodou náhod úspěchy ve válce. Knihy obsahuje spoustu příběhů. Jedním z nich je i příběh, kdy obsadili město Dolia.

Dvanáctá četa se měla o toto město starat a protože bylo prozatimní příměří mezi povstalci ELAS a vojáky, nesměli vojáci vyprovokovat boj. Lidé se je snažili rozčílit tím, že za nimi neustále chodili a na něco si stěžovali. Například Národní společenství číšníků a kavárenských zaměstnanců požadovali více paliva, aby elektřina šla celou noc. Koncem třetího dne to už vojáci nevydrželi a vymysleli si lest. Prostě najednou řekli: "Takhle se prostě kriket nehraje." Místní lidé nevěděli, co to je, tak jim to vojáci vysvětlovali. Po jedenácti hodinovém vysvětlování to obyvatelé vzdali. Už nikdo nepřišel. Když vojáci odjížděli, tak lidé hráli na náměstí kriket.

Kniha poukazuje na nesmyslnost a nelogičnost armády. Například když se do skladů přiveze spousta zimního oblečení a mastí proti omrzlinám, tak se jede do Afriky.

— 1 —


Historické faktografické knihy jsou plné geniálních válečníků přesvědčených o tom, že válku vyhráli právě oni. Humoristický román Jak jsem vyhrál válku se dívá na problém ze zcela jiného úhlu - pohledem obyčejného vojáka. Protiválečný román sleduje vše odspodu. Autor poukazuje na absurdity v zákulisí britské vojenské mašinérie i nesmyslnost celého válečného konfliktu. Román se dočkal i filmového zpracování.

Hrdinou románu je poručík britské spojenecké armády Ernest Goodbody, slušný a poctivý antihrdina. Je velký nadšenec, je přesvědčen o svém umu, o svých nápadech a hlavně o oblibě u své jednotky. Každou jeho "nehodu" bere za náhodnou a ani ho nenapadne, že by mu to mohli provádět jeho vojáci. Nejenže nepatřil mezi vyvolené, ale pro své mužstvo byl vyloženě pohromou, takže nemohl ujít posměchu a zapomění. Velel svému pluku v Africe, Itálii a Řecku. Samozřejmě potkávají různé jiné oddíly. Největší zbraní Goodbodyho byly jeho proslovy a rady dle různých příruček.

— 2 —


Ukázka z knihy

Dvanáctá četa, vždycky věrná své tradici, čekala, až ženisti postaví svůj most, a na prvního apríla 1945 překročila Rýn suchou nohou. Postupovali jsme za obrněnou vozbou k Labi a byli bychom se tam dostali o čtrnáct dní dřív, kdyby města nebyla zase jednou tak přehnaně rozbombardovaná, že byla téměř neprůjezdná. Dorazili jsme k říční linii koncem dubna a německý odpor s našim postupem vytrvale slábl. Když se Hitler poslední den v měsíci zabil, došlu k úplnému zhroucení a my nerušeně postupovali k baltickému pobřeží, abychom odřízli dánský poloostrov. Myslím nerušeně, pokud jde o nepřátelské akce, ale na každém kroku se nám pletly do cesty ohromné zástupy vzdávající se Wehrmacht, konvoje vozů s koňskými potahy plné osvobozených a rozradovaných válečných zajatců a smečky opilých bezdomovců, zdivočelých svobodou, vyjících neznámými jazyky a neúnavně shánějící další dávky alkoholu.

— 3 —

Informace

Bibliografické údaje

e-kniha

Kompletní kniha ke stažení (ePub, PDF, MOBI):

  • 13. 5. 2023