4
Vedle Sermaka samotného byl při stmelování opozičně naladěných jedinců do ukřičené Akční strany nejaktivnější Lewis Bort. A přece nebyl členem deputace, která před půl rokem zašla za Salvorem Hardinem. Ne že by snad někdo neuznával jeho zásluhy - právě naopak. Chyběl z toho jediného důvodu, že se tou dobou nacházel v hlavním městě Anakreonu.
Zemi navštívil čistě soukromě. Nesešel se s žádným hodnostářem a neudělal nic důležitého. Jen si všímal i málo známých krajů téhle rušné planety a strkal svůj buclatý nos do každého jejího zaprášeného kouta.
Domů přiletěl na sklonku jednoho krátkého zimního dne, který začal podmračeně a končil sněhovou přeháňkou. Za hodinu už seděl za osmibokým stolem u Sermaka doma.
Jeho první slova nebyla vypočítána na to, aby pozvedla atmosféru shromáždění, už tak značně sklíčeného soumrakem, v němž se venku honili všichni čerti.
"Je mi líto," začal, "ale kdybych měl naše šance popsat poněkud teatrálním klišé, použil bych slov 'ztracený případ'".
"Myslíš?" odtušil Sermak trudnomyslně.
"Tady už není o čem přemýšlet, Sefe. K žádnému jinému závěru prostě nelze dospět."
"Vojenský potenciál -" začal Dokor Walto až moc horlivě, ale Bort ho okamžitě přerušil.
"Zapomeňte na to. To už je obehraná písnička." Očima přejížděl kolem dokola po celém kroužku. "Já teď mluvím o lidech. Přiznávám, že původně jsem chtěl navrhnout, abychom se pokusili vyvolat palácový převrat a dosadili krále, který bude Nadaci více nakloněný. Byl to dobrý nápad. Pořád ještě je. Má jen jednu směšnou slabinu, a sice že je neuskutečnitelný. O to už se postaral velký Salvor Hardin."
Kdybys teď mohl přejít k podrobnostem, Lewisi..." požádal ho Sermak nevrle.
"K podrobnostem! Jako kdyby to vůbec šlo detailněji rozebrat! Ne, tak jednoduché to zase není. Tady jde o celou tu zpropadenou anakreonskou společnost. A hlavně o roli náboženství, které tam Nadace zavedla. Ono vzkvétá!"
"Ano?"
"Abyste to náležitě docenili, museli byste to vidět v praxi. Tady máte na očích nanejvýš velký kněžský seminář a jednou za čas zvláštní představení, které se pořádá kvůli poutníkům v nějaké zapadlé čtvrti - a víc nic. Skoro se nás to nedotýká. Zato na Anakreonu..."
Lem Tarki si prstem přejel přísně zastřihnutou bradku a odkašlal si. "A co je to vlastně za náboženství? Hardin vždycky tvrdil, že to je jenom takový podfuk, který má jediný cíl - aby bez ptaní přijali naši vědu. Pamatuješ, Sefe, řekl nám to tenkrát, když..."
"Na Hardinova vysvětlení," připomněl mu Sermak, "se mnohdy nedá spolehnout. Ale co je to za náboženství, Lewisi?"
Bort se na chvíli zamyslel. "Z etického hlediska je naprosto v pořádku. Sotva byste ho odlišili od mnoha filozofií staré Říše. Vysoké nároky na morálku a tak dále. Když to bereme z tohoto úhlu, není si na co stěžovat. Náboženství bylo po celé dějiny jedním z velkých civilizujících faktorů a v tomto ohledu plní -"
"To víme," přerušil ho Sermak netrpělivě. "K věci."
"Budiž." Borta to trochu vyvedlo z míry, ale nedal na sobě nic znát. "Toto náboženství - jež Nadace hýčkala a podporovala, na to nezapomeňte - je založeno na principu přísné poslušnosti. Jedině kněžstvo ovládá moderní technologii, kterou jsme Anakreonu dali, ale kněží jí ve skutečnosti nerozumějí, jsou pouze jejími uživateli. Zcela věří svému náboženství a ... ehm ... duchovní povaze síly, se kterou zacházejí. Tak například před dvěma měsíci si nějaký blbec hrál s jadernou elektrárnou v Thesaleckém chrámu - jednou z těch větších. Přirozeně vyhodil do povětří pět obytných čtvrtí. Všichni včetně kněží to ovšem považovali za odplatu nebes."
"Vzpomínám si na to. V novinách to tehdy pěkně překroutili. Jenže pořád mi nedochází, kam tím míříš."
"Pak tedy poslouchej," opáčil Bort stroze. "Kněžská hierarchie připomíná pyramidu, na jejímž vrcholu stojí král, považovaný za poloboha. Král je absolutní vládce z boží milosti, lidé tomu bezvýhradně věří a kněží nejsou výjimkou. Takového krále nelze svrhnout. Už to konečně chápeš?"
"Počkej," vložil se do hovoru Wa…