Henrik Ibsen

Henrik Ibsen byl význačný norský dramatik a básník, jehož tvorba předznamenala modernistické směry konce 19. století.

Narodil se roku 1828 jako nejstarší z pěti dětí bohatého obchodníka v malém norském přístavním městečku Skienu. Když bylo Ibsenovi sedm let, otec zbankrotoval. Rodina žila v bídných podmínkách. Ibsen odešel brzy z domova a dostal se do učení u lékárníka v Grimstatu. Zde prožil ve velké chudobě téměř šest let.

Touha po vzdělání vedla Ibsena k samostudiu a ke složení maturity. S rodinou se rozešel natrvalo. Živil se jako novinář, psal divadelní kritiky. V letech 1851-57 pracoval jako dramaturg v prvním norském divadle v Bergenu. V roce 1857 působil jako první ředitel Norského divadla v Kristianii. Divadlo však zkrachovalo, musel si proto přivydělávat psaním příležitostních básní.

Henrik Ibsen působil také jako divadelní ředitel v Oslu, ale kvůli zklamání ze svého národa se po získání stipendia vydal na studijní cestu za poznáním divadel v jiných evropských zemích. Odjel do Itálie, později do Německa a v těchto dvou zemích zůstal celkem 27 let. Materiálního zajištění se mu dostalo až přiznáním tzv. básnické gáže od parlamentu. Do Norska se vrátil až v roce 1891.

Tvorba norského dramatika Henrika Ibsena měla světový ohlas. Svým dílem výrazně ovlivnil vývoj světového dramatu. Jeho hry některými prvky předjímají expresionistickou i absurdní dramatiku. Jeho zásadní otázkou pro něho bylo, co je život v pravdě. Zpočátku psal díla historická, později však mnohem více vynikal svými kritickými díly ze současnosti. Od částečně romantických děj pak Ibsen přechází ke kritickým dramatům, ve kterých se věnuje zpočátku společenským problémům, později pak více individuálním.