DĚJSTVÍ PRVNÍ
Prostě zařízená pracovna Solnessova. V levé stěně dvojkřídlé dveře do předsíně. Napravo dveře do vnitřních místností domu. V pozadí otevřené dveře do kreslírny. V levém popředí pult s knihami, listinami a psacím náčiním. U dveří kamna. V pravém koutě pohovka se stolem a několika židlemi. Na stole láhev vody a sklenice. V pravém popředí menší stolek s houpací židlí a lenoškou. Na stole v kreslírně, na stole v koutě a na pultě svítí pracovní lampy.
V kreslírně sedí KNUT BROVIK a jeho syn RAGNAR, zaměstnaní konstrukcemi a výpočty. U pultu v pracovně stojí KAJA FOSLIOVÁ a zapisuje do hlavní knihy. KNUT BROVIK je drobný stařík s bílými vlasy a vousy. Nosí trochu sešlý, ale čistotný černý kabát, brýle a bílý, poněkud zašlý nákrčník. RAGNAR BROVIK jest třicátník, plavý, dobře ošacen a trochu sehnuté postavy. KAJA FOSLIOVÁ jest útlé, asi 20leté děvče pečlivě oblečena, ale vypadá neduživě. Na očích má zelené stínítko – Všichni tři pracují chvilku mlčky.
KNUT BROVIK (náhle povstane u kresličského stolu, jakoby puzen úzkostí, těžce a namáhavě vydechne, pokročí ke dveřím): Ne, teď už mě to bezmála přemůže!
KAJA (jde k němu): Je ti dnes asi hodně zle, strýčku?
BROVIK: Ach, myslím, horší se to ode dne ke dni.
RAGNAR (povstal a přikročil): Měl bys, tatínku, jít raději domů. Měl by ses pokusit trochu spát –
BROVIK (netrpělivě): Snad dokonce do postele? Cožpak chceš, abych se udusil!
KAJA: Nuž, tedy se trochu projdi.
RAGNAR: Ano, projdi se. Doprovodím tě.
BROVIK (prudce): Nepůjdu, dokud nepřijde! Dnes si s ním promluvím od plic – (s tajeným hněvem), s ním – s šéfem.
KAJA (úzkostlivě): Ach, ne, strýčku –, počkej ještě!
RAGNAR: Ano, tatínku, počkej raději!
BROVIK (těžce dýchá): Ha – ha –! Já, já už nemám přespříliš pokdy na čekání.
KAJA (naslouchajíc): Pst! Slyším ho dole na schodech!
Všichni tři se vrátí k práci.
Krátká přestávka.
STAVITEL HALVARD SOLNESS přichází z předsíně. Je to muž zralých let, zdravý a silný, kučeravé vlasy ostříhány, s tmavými natočenými kníry a tmavým hustým obočím. Jest oděn šedě zelenou, zapjatou kazajkou s vysokým límcem a širokými výložkami. Na hlavě má měkký šedý plstěný klobouk, pod paždím několik map.
STAVITEL SOLNESS (u dveří kyne do kreslírny a zeptá se šeptem): Odešli?
KAJA (tiše vrtíc hlavou): Ne. (Odloží stínítko.)
SOLNESS jde pokojem, odhodí klobouk na židli, mapy odloží na stůl u pohovky a přiblíží se pak opět k pultu. KAJA bez přestávky píše, ale zdá se, že jest nervózně neklidná.
SOLNESS (nahlas): Co to zapisujete, slečno Fosliová?
KAJA (sebou trhne): Ach, jen něco, co je –
SOLNESS: Ukažte, slečno! (Nahne se k ní, tváří se, jako by prohlížel hlavní knihu, a zašeptá.) Kajo?
KAJA (píšíc, tiše): Co?
SOLNESS: Proč vždycky sundáte stínítko, když přijdu?
KAJA (jako prve): Vypadám v něm tak ošklivě.
SOLNESS (se usměje): A toho se vám nechce, Kajo?
KAJA (úkradmo na něj pohlédne): Za nic na světě. Před vámi ne.
SOLNESS (jí pohladí něžně vlasy): Chudáčku, chudáčku, Kajičko –
KAJA (sk…
Recenze
Zatím zde nejsou žádné recenze.