Gustav Meyrink

Německy píšící spisovatel Gustav Meyrink (vlastním jménem Gustav Meyer) se narodil roku 1868 ve Vídni jako nemanželský syn würtemberského ministra a bavorské dvorní herečky. Ve svém díle byl ale silně ovlivněný atmosférou staré Prahy, především pak pražského ghetta.

Od roku 1884 žil Meyrink v Praze. Po absolvování gymnázia navštěvoval obchodní akademii, jejíž studium zakončil absolventskou zkouškou v roce 1888. Pak pracoval v exportním obchodě a z peněz odkázaných otcem otevřel společně s přítelem (synovcem básníka Christiana Morgensterna) bankovní dům. Takřka okamžitě se stal součástí pražské německé smetánky a zařadil se k místním dandyům. Věnoval se sportu (šermu a veslování), šachům, udržoval kontakty s mladou generací židovsko-německých umělců. Ve svém bytě na Příkopech, přeplněném soškami, zrcadly a různými bizarními předměty, pořádal spiritistické seance.

Gustav Meyrink roku 1891 spoluzaložil a předsedal lóži „U Modré hvězdy“ jako místní sdružení Teozofické společnosti Heleny Petrovny Blavatské. Členy následně byli například Karel Weinfurter, Julius Zeyer a Emanuel z Lešehradu. Zajímal se o východní vědy, okultismus a historii tajných spolků, řádů a společenství.

V roce 1893 se oženil s Aloisii Certlovou a o rok později založil vlastní První křesťanskou banku se sídlem na Václavském náměstí. V roce 1896 se tajně zasnoubil s Philomenou (Manou) Berntovou (neteří básníka Rainera Marii Rilkeho), ovšem právoplatná Meyrinkova choť odmítla udělit souhlas k rozvodu. V roce 1900 se u něj rozvinulo onemocnění míchy. V roce 1902 byl zatčen a držen ve vazbě kvůli podezření z podvodu souvisejícího s bankrotem jeho bankovního domu. Následně byl zproštěn obvinění, jeho snahy o rehabilitaci a opětovné získání bývalého společenského postavení však byly marné. V roce 1903 se odstěhoval do Vídně, kde se dále zhoršilo jeho onemocnění míchy. Lékaři jeho stav v roce 1904 označili jako nevyléčitelný. Přesto se Meyrink během dalšího roku uzdravil, jak sám uváděl díky józe.

V roce 1905 se znovu oženil (Aloisie svolila k rozvodu bezdětného manželství s Meyrinkem) a s manželkou Menou měl dvě děti (v roce 1906 se narodila dcera Sibylla Felicita a v roce 1908 syn Harro Fortunat). V roce 1911 Meyrinkovi přesídlili do bavorského Starnbergu, kde si Meyrink v jejich nové vilce postavil svou vlastní pracovnu; zde také začal psát Golema. V roce 1911 se Meyrink přestěhoval do Starnbergu v Bavorsku, kde žil až do své smrti v prosinci 1932.

Romány

• Golem (Der Golem, 1915)
• Zelená tvář (Das Grüne Gesicht, 1916)
• Valpuržina noc (Walpurgisnacht, 1917)
• Bílý dominikán (Der weisse Dominikaner, 1921)
• Anděl západního okna (Der Engel vom westlichen Fenster, 1927)

Povídky a sbírky

• Pražská vizitka, 2011 (Prager Visitenkarte)
• Žhavý voják a další příběhy (Der heiße Soldat und andere Geschichten, 1903)
• Orchideje (Orchideen, 1904)
• Dvě povídky
• Kabinet voskových figurín (Wachsfigurenkabinett, 1907)
• Ropuší kletba (Des deutschen Spießers Wunderhorn. Gesammelte Novellen, 1913)
• Kouzelný roh německého šosáka (Des deutschen Spießers Wunderhorn, 1913)
• Netopýři (Fledermäuse, 1916)
• Příběh lva Aloise a další příběhy (Der Löwe Alois und andere Geschichten, 1917)
• (Der violette Tod, 1922)
• (Die hemtückischen Champignons und andere Geschichten, 1925)
• (Das Haus zur letzten Latern. Nachgelassenes und Verstreutes, 1973)
• Opálové oči, 1917
• Šosákův rozhlas, 1928
• Netopýři 1930
• Černá koule 1967 (Des deutschen Spiessers Wunderhorn, Fledermäuse, 1922)