PĚT
Nad městem zkomíral den. Slunce zapadlo za kopuli Velké Haly a pozlatilo ji jako u nějaké obrovské mešity. S hučením se rozsvítilo slavnostní osvětlení Vítězné třídy a Východozápadní osy. Odpolední davy se rozmělnily, rozběhly a znovu shromáždily v nočních frontách před kiny a restauracemi, zatímco nad Tiergarten, ztracena v temnotě, bzučela vzducholoď.
Říšské ministerstvo zahraničních věcí. Tajný státní dokument
Depeše od německého velvyslance v Londýně
Herberta von Dirksena
Obsah rozhovoru s velvyslancem Josephem P. Kennedym,
velvyslancem USA ve Velké Británii
(dvě strany strojopisu výňatků)
Obdrženo v Berlíně 13. 6. 1938
Ačkoliv neumí německy, (velvyslanec Kennedy) z různých zdrojů se dověděl, že současná vláda dosáhla pro Německo velkých věcí a že Němci jsou spokojeni a mají dobrou životní úroveň.
Potom se velvyslanec dotkl Židovské otázky a prohlásil, že má přirozeně velikou důležitost ve vztazích mezi Německem a Amerikou. V této souvislosti to není sama skutečnost, že se chceme zbavit Židů, která nám škodí, ale spíše celkový povyk, jenž kolem toho děláme. On sám naši židovskou politiku úplně chápe; pochází z Bostonu a tam v jednom golfovém klubu a i v dalších klubech, již padesát let mají zakázán přístup Židé.
Obdrženo v Berlíně 18. října 1938.
Také dnes, jakož i během dřívějších rozhovorů, se Kennedy zmínil, že ve Spojených státech existují velmi silné protižidovské nálady, a že většina obyvatelstva chápe německý přístup k Židům… Z celé jeho osobnosti usuzuji, že by s Führerem vycházel velice dobře.
„TOHLE sami nedokážeme.“
„Musíme.“
„Prosím. Dovol mi, abych to vzala na velvyslanectví. Mohou to propašovat ven v diplomatické poště.“
„Ne!“
„Nemůžeš si být přece jistý, že nás zradil…“
„Kdo jiný by to mohl být? A podívej se na tohle. Myslíš, že by se toho američtí diplomati chtěli jen dotknout?“
„Ale jestli nás s tím chytí… to je rozsudek smrti!“
„Já mám plán.“
„Dobrý?“
„Musí být dobrý.“
Ústřední konstrukční kancelář, Auschwitz, Německým zařizovacím továrnám, Auschwitz., 31. března 1943.
Odpověď na Váš dopis z 24. 3. 1943.
(výtah)
V odpovědi na Váš dopis uvádíme, že v souladu s objednávkou z 18. ledna 1943, se mají pro Bw 30B a 3c zkonstruovat tři vzduchotěsné věže, stejných rozměrů a stejným způsobem, jako věže již vydodané.
Při této příležitosti upozorňujeme na objednávku z 6. března 1943 týkající se vydodání plynových dveří 100/192 ke sklepení mrtvol č. I krematoria III, Bw 30a, které mají být zhotoveny způsobem a velikostí odpovídající parametrům sklepních dveří krematoria II naproti, s kukátkovým otvorem z dvojitého osmimilimetrového skla uloženého v gumě. Tuto objednávku je třeba pokládat za obzvláště naléhavou…
NEDALEKO od hotelu, severně od Unter den Linden, je lékárna s nočním provozem. Patří, jako ostatně všechny obchody, Němcům, ale vedou ji Rumuni - jediní lidé, kteří jsou dostatečně chudí, aby byli ochotni pracovat v takovou dobu. Lékárna je zásobena vlastně jako orientální bazar s pánvemi na smažení, petrolejovými kamínky, punčochami, dětskou výživou, blahopřejnými pohledy, papírnickými potřebami, hračkami, filmy… Mezi vzrůstající populací Gastarbeiterů dělá slušné obchody.
Vstoupili do ní odděleně. U jednoho pultu oslovila Charlie starší prodavačku, která rychle zmizela dozadu a vrátila se s celou náručí lahví na vybranou. U další prodavačky koupil March školní sešit, dva archy tlustého hnědého papíru, dva archy dárkového balicího papíru a cívku průsvitné pásky.
Odešli a kráčeli dva bloky až na Friedrich Strasse Bahnhof, kde chytili U-Bahn jedoucí na jih. Vůz byl přecpán obvyklým nočním davem - za ruce se držícími milenci, rodinami jedoucími na ohňostroj, mladými muži, co si vyrazili na pitku - a nikdo, pokud byl March schopen to poznat, jim nevěnoval i jen tu sebemenší pozornost. Nicméně počkal, až se dveře už-už zavírají, než ji vytáhl s sebou na nástupiště v Tempelhofu. Desetiminutová jízda tramvají třicet pět je dopravila až na letiště.
Celou tu dobu sed…
