Soudničky I

Bouřlivé narozeniny

(Samosoudce)

Byl to málomluvný, do sebe ponořený člověk. Společnosti nevyhledával; a myslím, že společnost o něho ani nestála. Jaká zábava s takovým zamračeným člověkem?

Když Alois Krejčík skončil svoji denní práci – byl knihařským pomocníkem –, tu zalezl do svého kumbálu a tady oddával se svému oblíbenému zaměstnání. Maloval olejové obrazy podle pohlednic. Stěny jeho světnice byly plny těchto neumělých výtvorů. A když nemaloval, tehdy četl nějaký kalendář. Večer chodíval na procházku spěšným, pokleslým krokem.

Bydlil u vdovy Jonášové, která se živila podělkováním^[22] po domech a praním prádla. Sama spala s dcerou v temné kuchyňce, jejíž kalné, zamřížované okno pohlíželo do dvora, plného beden a starých sudů. Svého podnájemníka chválila si pro jeho tichou povahu a uctivost. S nadšením říkávala v sousedstvu, že takového pořádného nájemníka ještě na bytě neměla. „Šťastná holka, která toho člověka dostane,“ tak se vyjadřovala. Možná že tato pečlivá matka měla nějaké úmysly se svojí dcerou, jedenadvacetiletou Marií, švadlenkou v jednom velkém pražském závodě.

To by byla asi tak expozice všedního dramatu, který odehrál se na svatého Aloise, patrona pana Krejčíka. Ten den byl podnájemník překvapen šálkem čokolády a kusem bábovky, kterým uctila paní Jonášová svého vzorného podnájemníka. A Marie, plaše se zardívajíc, připojila k tomu své blahopřání.

Toho večera nepřišel pan Alois před zavřením domu. Žaloba vypočítává s velikou svědomitostí všecky lokály, ve kterých uctíval pan Alois svého svatého patrona cudnosti a mládeže studující. Nejdříve pil U Města Kroměříže, pak odebral se do kavárny Carmen, aby kolem půlnoci zaměnil tuto místnost za vinárnu, která má podivný název Pěstí do nosu. Tam vypil několik sklínek magadoru a odebral se do noční kavárny U Pejšánků. Bůhví co přimělo tohoto pořádného člověka k takovému bezuzdnému hýření.

K ránu byla paní Jonášová vyburcována ze spánku velikým hlukem. Vztyčila se na posteli a seznala, že zřítila se polička s nádobím. A nad ní stál pan Alois a jeho oči byly podlity krví.

„Modli se, babo,“ zachroptěl, „neboť přiblížila se tvoje poslední hodina!“

„…