válečné

Hlavní postavy: / Robert Jordan / Marie / Pilar / Pablo / Sordo /   / Román je z prostředí občanské války ve Španělsku. Americký dobrovolník Robert Jordan přijíždí ho Španělských hor mezi partyzány, aby vyhodil do vzduchu jeden most. Ač je kniha velmi dlouhá (400 stran) popisuje dění tří dnů – dobu, mezi příchodem do hor a splněním úkolu, po kterou žil Robert Jordan u partizánské skupiny vedené jakýmsi Pablem. V té době však vedení pomalu přebírala jeho žena, pr…

Více
  • 13. 5. 2023

Cyklus osmi povídek, kde námětem jsou osudy lidí ze zapadlé beskydské vesnice Želary v době první republiky. / Zrcadlo ve větru / Do vesničky Želary přichází Vojta Zálešák, který svým návratem vzbuzuje obavy a vzrušení. Největší strach má místní myslivec Machala, jenž jej dostal do vězení a očekává mstu. Dále se seznamujeme s místní kořenářkou Luckou Vojíčkovou, která bdí nad všemi strastmi a nemocemi obyvatel Želar. Během bouřky, jež se rozpoutá, vbíh…

Více
  • 13. 5. 2023

Ve „Dnu po revoluci“ (1. samost. vyd. r. 1925) vypráví Majerová o své cestě do Sovětského svazu, kterou podnikla jako delegátka na 3. sjezd komunistických žen v Moskvě r. 1924. Po zážitcích v kapitalistickém Polsku tím kontrastněji vystupuje sovětská skutečnost. Nadšená pozorovatelka referuje o sjezdu Kominterny, o dětech, obdivuje se bojovnosti literatury a divadla. Prochází továrnami a moskevskou ulicí a hovoří se sovětskými lidmi. Výsledným do…

Více
  • 13. 5. 2023

Kniha je psána na základě zkušeností a zážitků autora. Jako mladý chlapec byl odsunut do terezínského ghetta a prošel peklem koncentračních táborů Osvětimi a Buchenwaldu. V dubnu 1945 se mu podařilo uprchnout z transportu smrti do Dachau. Také jeho hlavní hrdina, dvacetiletý voják David Wiesenthal, se ocitá v této době a v tomto prostředí. / David se během zimního vojenského cvičení zřítí do propasti a smrtelně se zraní. Na samém konci života vede v…

Více
  • 13. 5. 2023

Anton Myrer je českému čtenáři znám především jako autor Posledního / kabrioletu, který kdysi vyšel v Odeonu. Knižní klub nedávno vydal román / Poslední Yankee z Bostonu, teď na něj navázal Divokým pobřežím, / rozsáhlou psychologickou črtou na pozadí dramatu druhé světové války, kterou / americký prozaik vydal počátkem šedesátých let. / Paradox upovídanostiHned zkraje je třeba říci, že Divoké / pobřeží mistrovské dílo není. Knihu tvoří sekvence tří poměrně osudov…

Více
  • 13. 5. 2023

V této knize Orwell píše o svých zážitcích ze španělské / občanské války, kde bojoval jako dobrovolník na straně Republiky. Po / příjezdu do Barcelony podlehne revoluční atmosféře a vstoupí do milice / POUM (Partido Obrero de Unificacion Marxist – Sjednocená marxistická / dělnická strana), anti-stalinistické socialistické strany, záhy se dostává / na frontu, kde zjišťuje, že Španělé jsou velmi špatní bojovníci, / nepřátelské postavení je 700 metrů daleko, zbraně j…

Více
  • 13. 5. 2023

Autor v tomto díle popisuje Ich – formou zážitky mladého (18.ti letého) Pavla Bräumera, který bojoval se svými přáteli Františkem Kemmerichem, Haie Westhusem, Tjadenem, Detringem, Albertem Kroppem, Stanislavem Katczinskym, a dalšími bývalými spolužáky na západní frontě v 1.světové válce. Autor dopodrobna popisuje hrůzy války, popisuje, jak ranění umírali, jak při útoku lidé padali, a oni přes ně museli běhat, a podobně. Autor v díle popisuje, jak…

Více
  • 13. 5. 2023

… Vzhledem k existující situaci v Itálii … jste zmocněn podávat čas od času návrhy na ulehčení podmínek příměří, aby se Italům v mezích jejich schopností umožnilo vést válku proti Německu … Budete všemi uskutečnitelnými způsoby podporovat energické využití italských ozbrojených sil pod vaším vedením proti Německu. / Pokyn prezidenta Roosevelta a ministerského předsedy Churchilla vrchnímu veliteli ve Středomoří /   / V Itálii zřídkakdy přestával…

Více
  • 13. 5. 2023

V oddílu začíná ruch. Zde uvnitř jsou kouty, hrany, pach, teplo, prostor a hranice — zde jsou snědé, ošlehané tváře, v nich lesklé skvrny očí, páchne to tu po zemi, potu, krvi a uniformách — venku však se kolem štve svět, neurčitě v dusání vlaku, a zůstává za námi, pořád dál, svět zákopu a kráterů, tmy a hrůzy, už je to jen vír za okny, jenž nás už nemůže zachvátit. / Kdosi začíná zpívat. Další se přidávají. Už zpívají všichni, celý oddíl, sousední …

Více
  • 13. 5. 2023

Stáli u domovních dveří. Vítr se utišil, a mlha zase zhoustla. / „Kdy se musíš vrátit?“ zeptala se Alžběta. „Za dva týdny?“ / „Tak přibližně,“ / „To je brzo.“ / „Je to brzo, a je to ještě velmi dlouho. To se mění každým okamžikem, čas ve válce je jiný než v míru. Víš to jistě taky; tady je teď právě tak fronta jako venku.“ / „Není to totéž.“ / „Je. A dnes večer byl můj první skutečný den dovolené. Bůh žehnej Marabuovi a Reuterovi a tvým zlatým šatům a tomu vínu.“ / „…

Více
  • 13. 5. 2023

Noci se uklidňují a rozvinuje se honba na vodicí prstence granátů a hedvábné padáky francouzských raket. Proč jsou vodicí prstence tak hledány, nikdo vlastně dobře neví. Sběratelé prostě tvrdí, že mají velkou cenu. Někteří jich s sebou tahají tolik, že, když se vracíme, jdou pod jich tíhou jako hrbatí. / Haie udává aspoň nějaký důvod; chce je poslat své nevěstě místo podvazků. To ovšem vyvolá u Frizů nevázanou veselost; tlukou se do kolen, to je vti…

Více
  • 13. 5. 2023

1. / „Nech už toho, Georgi,“ syčel na mě Russ. „Vylez z tý vlhký díry a pojď pozdravit krásný nový den.“ Právě se vrátil z přespolního běhu, štíhlý, opálený, vlasy zmáčené ze sprchy přilepené k hlavě. Vypadal jako Indián – jako krásný Indián z východního pobřeží. Nahlížel do knihovny a mhouřil oči v té tmě. „Sakra, vždyť tu stejně nikdo není,“ konstatoval už normálním hlasem. „Však taky kdo má všech pět pohromadě, co by tu dělal? Pojď, půjdem se naj…

Více
  • 13. 5. 2023

„To bude zase západ slunce jak ze Sixtinské kaple!“ zvolala Tommy Damonová. Obrátila oči k balkonu jako holčička. Večerní nebe s chlupatými pruhy mraků se proměnilo v ohnivý proud rumělky a zlata na pozadí azuru, který se táhl do nekonečna. „Jsou neuvěřitelné, viďte?“ / „To ano,“ přisvědčila Emily svým tichým, odtažitým hlasem. „Díky nim člověku občas skoro připadá, že to celé má smysl…“ / Massengale se na ni podíval, ale jeho manželka se tvářila zcela…

Více
  • 13. 5. 2023

Ještě dávno nepadla dvanáctá, ale táta už se u svého svěráku nějak podivně ošíval a vrtěl. / „Jako když na něj leze jaro,“ mysli si Pepík, ale piluje dál jakoby nic a nemá to tátovi za zlé. V Praze je veselo, včera večer stříleli gestapáci lidem nad hlavy, trhaly se německé firmy, volalo se sláva a zas fuj, hanba, pryč s fašismem, tabulky s tramvají se házely do Vltavy. Pepík byl při tom hnedle do půlnoci. A když šel konečně spát, měl jen jediný str…

Více
  • 13. 5. 2023

[21.3.1966] Český spisovatel, učitel a kastelán Evžen Boček se narodil roku 1966 v Kyjově. Vystudoval Masarykovu univerzitu v Brně, následně pracoval jako učitel na základní škole Červené Domky v Hodoníně, a posléze se stal kastelánem milotického zámku, který je spravován Národním památkovým ústavem. Svůj první román Deník kastelána vydal Boček pod pseudonymem Jan Bittner, jenž je psán formou deníku, který...

Více
  • 30. 4. 2023