science fiction

9 / „Co přesně myslíš?“ zeptal se Roland. „Tuhle část vyprávění bych chtěl slyšet naprosto jasně, père.“ / Stále sedí u stolu na verandě, ale už dojedli, slunce zapadlo a Rosalita přinesla petrolejky. Callahan přestal vyprávět a požádal ji, aby si sedla s nimi, a ona to udělala. Za síťovinou, na tmavém dvorku za farou, bzučel hmyz toužící po světle. / Jake zapátral, co má pistolník na mysli. A najednou s… / …

Jake přirozeně a kompletně převzal velení, jakmile vykročil z otočných dveří s Ochem v náručí a potom postavil brumláka na dlažbu v hale. Callahan si nemyslel, že si to chlapec uvědomuje, a to bylo jedině dobře. Kdyby se moc kontroloval, možná by to jeho sebedůvěru nahlodalo. / Ochu obezřetně očichal vlastní odraz na stěně ze zeleného skla v hale a potom se vydal za Jakem k pultu, jeho drápy potichu cvakaly na… / …

O den později, 23. června, se v jiné části země řítil po silnici US 180 na sever bílý continental. Hnal se rychlostí přes stopadesát kilometrů za hodinu, bělostný lak se třpytil na slunci, jehož pablesky tančily na lesklém chromování. Sluneční paprsky se odrážely i od zadních kouřových skel, která divoce svítila. / Trasa, kterou měl continental za sebou od doby, kdy Poke a Lloyd zabili jeho majitele a sebrali vůz,…

3 / Paměť Buddyho Parkinse byla lepší, než si myslel. Kdyby spatřil titulní stranu měsíc starého Angola Herald, který svíral „Lewis Farren“, ten tajemný chlapec se strachem pod paží, spatřil by tato slova: /   / PĚT MRTVÝCH PŘI HROZNÉM ZEMĚTŘESENÍ / Reportér Heraldu Joseph / Gargan Práce na Rainbird Towers, které měly být nejvyšší a nejluxusnější stavbou Angoly a měly být dokončeny během šesti měsíců, se…