Temná věž 5 – Vlci z Cally (Stephen King)

Část třetí
Vlci

I.
Tajemství

1

Za chalupou Rosality Munozové stál vysoký prevét natřený nebesky modrou barvou. Když tam pistolník pozdě ráno poté, co père Callahan dokončil své vyprávění, vstoupil, ze stěny nalevo trčel hladký železný pásek a asi osm palců pod ním malý ocelový kotouč. V této kostře vázy byly zastrčené dvě větvičky fešné zuzany. Její citrónová, mírně svíravá vůně bylo to jediné, co bylo na prevétu cítit. Na stěně nad sedátkem visel zarámovaný a zasklený obrázek Člověka Ježíše se sepnutýma rukama pod bradou, zrzavé kudrny mu splývaly na ramena a oči měl obrácené vzhůru k Otci. Roland slyšel, že existují kmeny pomalých mutantů, kteří Ježíšovu otci říkali Velký nebeský táta.

Obrázek Člověka Ježíše byl z profilu a Roland byl tomu rád. Kdyby se na něho On díval přímo, pistolník by možná nedokázal obstarat svou ranní potřebu, aniž by zavřel oči, i když měl plný měchýř. Divné místo pro pověšení obrázku Božího syna, pomyslel si, a pak si uvědomil, že to vůbec není divné. Když šlo všechno v obvyklých kolejích, používala tento záchod jenom Rosalita, a tak by Člověk Ježíš měl výhled nejvýš na její vzpřímená záda.

Roland Deschain vybuchl smíchy a závlaha se při tom spustila.