Talisman (Stephen King)

4

Ve čtyři hodiny následujícího rána ho probudili a odvedli znovu do kanceláře Sunlighta Gardenera.

Gardener vzhlédl od své Bible, jako by ho to překvapilo.

„Chcete se přiznat, Jacku Parkere?“

„Nemám k čemu –“

Znovu zapalovač. Plamen tančí sotva palec od špičky Jackova nosu. „Přiznej se. Kde jsme se setkali?“ Plamen přitančil ještě o kousek blíž. „Vážně to z tebe dostanu, Jacku. Kde? Kde?“

„Na Saturnu!“ vykřikl Jack. Nedokázal si na nic jiného vzpomenout. „Na Uranu! Na Merkuru! Někde v prstenci asteroidů! Na Yo! Na Ganymédě! Na Dei-!“

Silná, těžká a nesnesitelná bolest mu explodovala v podbřišku. Hector Bast ho chytil zdravou rukou mezi nohama a stiskl mu varlata.

„Hele,“ řekl Heck Bast a vesele se usmál. „Nepostavil se ti zrovna náhodou, ty pekelnej podvodníku.“

Jack se pomalu se vzlyky zhroutil na zem.

Sunlight Gardener se pomalu předklonil a nasadil trpělivý, téměř šťastný výraz. „Příště tady dole bude tvůj přítel,“ pronesl Sunlight Gardener něžně. „A s ním nebudu dělat takové cavyky. Přemýšlej o tom, Jacku. Do příští noci.“

Ale Jack se rozhodl, že příští noci tady s Vlkem už nebudou. Taky ještě existují Teritoria, půjdou tedy tam…

… jestli se tam ještě dokáže vrátit.