Pod Kupolí (Stephen King)

16

U Dippera nikdy nebylo tak narváno, ani při památeční silvestrovské estrádě v roce 2009, kdy dávali Vatikánské sexy kočičky. A nikdy tu nevládlo takové ticho. Přes pět set lidí tu stálo rameno vedle ramene a dívalo se, jak kamera na Joeově powerbooku provádí obrat o sto osmdesát stupňů, až se všem zhoupl žaludek, a ustálila se na Daleu Barbarovi.

„To je můj kluk,“ zamumlala Rose Twitchellová a usmála se.

„Zdravím vás, lidi,“ začal Barbie a obraz byl tak dobrý, že mu několik lidí odpovědělo. „Jmenuju se Dale Barbara a armáda Spojených států mě znovu zařadila do služby jako plukovníka.“

Mezi diváky to zašumělo překvapením.

„Za tuhle záležitost s videem na Zmršence nesu odpovědnost čistě já, a jak jste si mohli domyslet, došlo tu k rozporu v názorech mezi mnou a radním Renniem ohledně toho, zda v přenosu pokračovat.“

Tentokrát byl šum hlasitější. A nespokojenější.

„Dnes ráno nemáme čas debatovat o nuancích velení,“ pokračoval Barbie. „Zamíříme kameru na bod, do kterého má udeřit raketa. Jestli má vysílání pokračovat, nebo se zastaví, je teď v rukou vašeho druhého radního. Pokud přenos zarazí, stěžujte si u něj. Děkuji za pozornost.“

Odešel ze záběru. Lidé shromáždění na tanečním parketu chvíli neviděli nic než les, pak obraz znovu zarotoval, poklesl a ustálil se na X vznášejícím se ve vzduchu. Hlídky za ním balily poslední kusy výstroje do dvou velkých náklaďáků.

Will Freeman, majitel a vedoucí místní prodejny Toyoty (který se s Jimem rozhodně nekamarádíčkoval) promluvil přímo k televizi. „Nešahej na to, Jimmy, nebo budeme mít v Millu koncem týdne novýho radního.“

Ozvalo se souhlasné mumlání. Obyvatelé městečka tiše stáli, dívali se a čekali, jestli běžící program – jednotvárný a přitom neuvěřitelně vzrušující – bude pokračovat, nebo jestli vysílání skončí.