3
31
VYPAL DOČISTA VYPAL DOČISTA
ŠELMA BUDE HOZENA DO OHNIVÉHO JEZERA (ZJ 19,20)
„BUDOU TRÝZNĚNI DNEM I NOCÍ NA VĚKY VĚKŮ“ (20,10)
SPAL ZLOTŘILÉ
OČISTI ZBOŽNÉ
VYPAL DOČISTA VYPAL DOČISTA 31
31 OHNIVÝ JEŽÍŠ PŘICHÁZÍ 31
Tři muži namačkaní v kabině brumlajícího náklaďáku Městských služeb hleděli na ten tajuplný vzkaz trochu udiveně. Kdosi ho namaloval barvou na skladiště za studiem WCIK, takže se skvěl černě na červeném podkladu písmeny tak velikými, že zakryla skoro celou plochu.
Muž v kabině uprostřed byl Roger Killian, ten pěstitel slepic s hejnem kulatohlavých dětí. Otočil se ke Stewartovi Bowiemu, který seděl za volantem. „Co to znamená, Stewie?“
Odpověděl mu Fern Bowie. „Znamená to, že tomu zatracenýmu Philovi Busheyovi přeskakuje víc než obvykle, nic jinýho.“ Otevřel přihrádku, vytáhl umaštěné pracovní rukavice a vykutal osmatřicítku revolver. Zkontroloval, jestli je nabitý, pohybem zápěstí zaklapl bubínek na místo a zastrčil si pistoli za opasek.
„Víš, Ferne,“ ozval se Stewart, „tohle je sakra dobrej způsob, jak si ustřelit nádobíčko.“
„O mě se nestarej, starej se o něj,“ ukázal Fern dozadu na studio. Z něj k nim slabě doléhala gospelová hudba. „Většinu roku se teď sjíždí z vlastních zásob a je spolehlivej asi jako nitroglycerin.“
„Phil má rád, když se mu říká Šéfe,“ řekl Roger Killian.
Předtím zastavili před studiem a Stewart stiskl výkonný klakson náklaďáku – ne jednou, ale několikrát. Phil Bushey se neukázal. Možná se schovával uvnitř, možná se toulal v lese za stanicí. Dokonce bylo možné, že je v laboratoři. Paranoidní. Nebezpečný. Což však stále neznamenalo, že ta pistole je dobrý nápad. Nahnul se, vyškubl ji Fernovi z opasku a zastrčil ji pod řidičovo sedadlo.
„Hele!“ vykřikl Fern.
„Tam střílet nebudeš,“ poručil Stewart. „Všichni bysme mohli kvůli tobě vyletět na Měsíc.“ Rogera se zeptal: „Kdy jsi naposledy viděl toho vychrtlýho parchanta?“
Roger si to musel spočítat. „To budou nejmíň čtyři týdny – od poslední velký dodávky, co se posílala z městečka. Když jsme si zavolali ten velkej vrtulník Chinook.“ Vyslovil to jako šinúk. Romeo Burpee by mu rozuměl.
Stewart se zamyslel. To nebylo dobré. Jestli je Bushey v lese, pak je všechno v pořádku. Jestli se schovává ve studiu a paranoidně je považuje za federály, nejspíš to pořád nebude problém… pokud se tedy nerozhodne, že vyběhne a začne po nich pálit.
Ale jestli je ve skladišti… to by problém být mohl.
Stewart řekl bratrovi: „Vzadu na korbě máme pár pořádných polen. Přines jedno. Jestli se Phil ukáže a začne vyvádět, tak mu jednu majzni.“
„Co když má bouchačku?“ zeptal se Roger docela rozumně.
„Nemá,“ odpověděl Stewart. Sice si tím nebyl moc jistý, ale měl svoje rozkazy: dovézt dvě nádrže s propanem do nemocnice, šupem. A zbytek odtamtud přestěhujeme co nejdřív, řekl Velký Jim. Oficiálně jsme metamfetaminový podnik uzavřeli.
To byla jistá úleva. Když na ně dopadla Kupole, Stewart uvažoval i o zavření pohřební služby. Že by se přestěhoval někam do tepla, třeba na Jamajku nebo Barbados. Už nikdy nechtěl vidět další mrtvolu. Ale nechtěl být tím, kdo poví „Šéfovi“ Busheymu, že zavírají krám, a taky to oznámil Velkému Jimovi.
O Šéfa se postarám já, řekl tehdy Velký Jim.
Stewart zajel s velkým oranžovým náklaďákem za budovu a zacouval k zadním dveřím. Nechal motor běžet, aby mohli obsluhovat naviják a zvedák.
„Koukněte na to,“ žasl Roger Killian. Hleděl na západ, kde k obzoru klesalo slunce obklopené znepokojivou červenou skvrnou. Brzy se zanoří za velkou černou šmouhu, kterou po sobě zanechal lesní požár, takže zmizí ve špinavém zatmění. „Tohle je podívaná za všecky prachy.“
„Přestaň čumět,“ řekl Stewart. „Chci to tady udělat a vypadnout. Ferne, najdi si nějakou palici. Vyber si pořádnou.“
Fern přelezl zvedák a zvedl zbylou plaňku dlouhou jako baseballová pálka. Podržel ji v obou rukou a zkusmo se rozmáchl. „To bude stačit,“ prohlásil.
„Baskin-Robbins,“ pronesl Roger zasněně. Pořád si stínil oči a mžoural na západ. Mžourání jeho vzhledu …
