Karel Havlíček Borovský

Podpořte LD sdílením:

Share

[31.10.1821-29.7.1856]

Životopis

Český novinář, spisovatel, vlastenec a politik. Studoval filozofii na univerzitě v Praze, poté vstoupil do pražského arcibiskupského semináře, z něhož byl v roce 1841 vyloučen. V letech 1843-44 působil jako vychovatel v rodině moskevského šlechtice, kde studoval ruskou literaturu (přeložil dílo N. V. Gogola) a napsal 78 epigramů. Výběr z nich vydal 1845 v pěti částech (Církvi, Královi, Vlasti, Múzám, Světu). Borovský kriticky hodnotil ruské společenské poměry (své dojmy vylíčil v Obrazech z Rusi).

V roce 1846 převzal Borovský redakci Pražských novin a přílohu Česká včela. V kritice Tylovy novely Poslední Čech Borovský napadl neplodné a sebeuspokojující vlastenčení, publikoval stati o nereálnosti všeslovanské myšlenky Slovan a Čech a o obecním životě Co jest obec?

Havlíček Borovský založil Národní noviny, publicistickou platformu českého liberalismu. V roce 1849 byl soudně vyšetřován. Po zastavení Národních novin 1850 vydával v Kutné Hoře týdeník Slovan. V roce 1851 publikoval soubor článků Duch národních novin a Epištoly kutnohorské.

Za svou novinářskou činnost byl Borovský v létech 1851-55 internován v Brixenu, kde napsal satirické skladby Tyrolské elegie, Král Lávra a Křest svatého Vladimíra. V nich napadal absolutismus a světskou i církevní reakci. Havlíček Borovský je považován za zakladatele české moderní žurnalistiky, usilující logickými argumenty i ostrou satirou oprostit skutečnost od dogmat, mýtů a iluzí.

Dílo

  • Epigramy, 1950
  • Básně, 1949
  • Básně a epigramy, 1885
  • Brixenské básně, 1913
  • Cesta na Rus, 1947
  • Církvi, 1845
  • Co jest obec?, 1846
  • Duch Národních novin, 1851
  • Epigramy a ostatní básně, 1921
  • Epigramy církvi, 1919
  • Epištoly kutnohorské a vybrané články politické, 1851
  • Havlíček české mládeži, 1920
  • Havlíčkova čítanka, 1906
  • Havlíčkův politický program, 1907
  • Jiskry z křemene, 1972
  • Kapitola o kritice
  • Kniha veršů, 1934
  • Král Lávra, 1854 (anotace)
  • Královi, 1845
  • Křest svatého Vladimíra, 1848-54 (anotace)
  • Lid a národ, 1981
  • Moje píseň, 1971
  • Múzám, 1845
  • Na barikádách, 1848
  • Národ a svoboda, 1918
  • Není církev jako církev, 1961
  • O literatuře, 1955
  • O tom německém parlamentě, 1848
  • Obrazy z Rusi, 1843-46
  • Plamenem veselým, 1950
  • Politické zásady Karla Havlíčka Borovského, 1898
  • Poučení občanům, 1931
  • Proč jsem občanem, 1851
  • Proticírkevní epigramy, 1920
  • Próza, 1923
  • První zkouška z českoslovanského jazyka v Moskvě, 1843
  • Satirické črty a zbylé epigramy, 1889
  • Satiry, 1925
  • Slovan a Čech, 1846
  • Správa záležitostí obecných, 1851
  • Stokrát plivni do moře, 1991
  • Strany politické, 1928
  • Světu, 1845
  • Tyrolské elegie, 1852 (anotace)
  • Verše a epigramy, 1896
  • Vlasti, 1845
  • O posledních věcech člověka, 1854
  • Vojna s hloupostí a zlobou, 1981
  • Vybrané spisy, 1927 (5 dílů)
  • Výklad oktrojované ústavy od 4. března, 1849
  • Z kutnohorských epištol Karla Havlíčka Kutnohorského, 1880
  • Milenců hrob
  • Články z Národních novin 1848-1850
  • Články ze Slovana 1850-1851
  • Překlady, 1950

Citáty

Kdyby stáří dodávalo moudrosti, byl by dubový pařez největším mudrcem.

Jedna nepravda ze sebe rodí tisíce jiných a jedna libovůle zruší na tisíce pravd.

Kdo si nechce hubu spálit, musí mlčet nebo chválit.

Chceš-li dodělat se vezdejšího chleba, bývej hloupým, kde je toho třeba.

Když milovat, tak milovat celou duší, celým srdcem, jen nic polovičatého.

Lenoš a řvi, dají mzdu dví! Pracuj a kuš, hubu suš!

Smažme husitskou válku z naší historie, i zhasne sláva českého národa. Ta jediná doba váží více než ostatní naše dějství, ba více, než celé věky čínské říše.

Každého to mistra hněte, jiný-li se do řemesla plete.

V nouzi dá ti radu každý dobrý přítel, ale málokterý dá ti mouky pytel.

Pořádný muž od lúzy tím se označuje, že čemu nerozumí, to neprovozuje.

Karel Havlíček Borovský

e-knihy

  • 30. 4. 2023