Články ze Slovana 1850-1851

Zrušení ústavy od 4. března

(H. B.) Kdo zná již ze zkušenosti povolání vládních novin, totiž připravování cest k tomu, co vláda obmýšlí: tenť jistě nebude Ihostejně čísti článek v Lloydu od 9. ledna. Podávaje zprávu o sjezdu Drážďanském, že totiž jednání jeho nezůstane bez vlivu na zřízení států tam zastoupených, rokuje Lloyd o ústavě od 4. března a sice mezi jiným takto:

Na otázku, může li se k tomu raditi, aby ústava od 4. března bez povolání sněmu říšského změněna byla, odpovídá Lloyd: "Ne," v pádu tom, když vláda za to má, že zemský sněm v Uhrách a v království lombardsko-benátském tak jako ostatní sněmy zemské a napotom rakouský řišský sněm v běhu dvou let ode dneška počítajíc, svolati může; má-li však vláda za to, že to učiniti nemůže, odpovídá Lloyd na dotčenou otázku "Ano" a praví dále. "Kdyby ústava od 4. března ve všech svých dílech možná byla, byla by nám každá část její velice milá a přijemná. Je-li však v některých částech nemožná, tak nemožná, že se odvážiti nelze ji v skutek uvésti; pak je nám milejší, když dnes změněna bude, než když se to za pět neb za deset let stane. My patříme opravdově ku straně konstituční, již proto, poněvadž za to máme, že se v Rakousku bez konstituce nedá vládnouti. Stejnou měrou věříme ale také v to, že se v Rakousku s nezměněnou ústavou od 4. března také nedá vládnouti."

Dále odpovídá Lloyd na námitku, která by se mu snad činiti mohla, že totiž ústava od 4. března není dána pod vlivem revolučním, poněvadž ministerstvo Schwarzenbergovo, podporujíc se tenkráte na četná a chrabrá vojska z revoluce, bylo se již emancipovalo a se tedy zajisté ku žádným škodným a nepolitickým koncessím pohnouti nedalo. Odpověď jeho zní: Ministerstvo Schwarzenbergovo udělalo se neodvislým od revoluce u mnohem větši miře než kterékoli ministerstvo, stávající za tehdejšího času ve střední Evropě. A proto se také mnohem větší část ústavy od 4. března zastávati dá než kterékoli jiné ústavy v dotčené době prohlášené. Ale bázeň, kterou žádnému muži a státníkovi za nečest pokládati nelze, bázeň před nebezpečenstvím, které státu hroziti mohlo, musela svůj vliv na vůdce naší vlády z počátku roku 1849 míti, poněvadž zevnitřní nepřítel na nás dorážel, poněvadž polovice mocnářství ve zbrani proti nám stála a poněvadž se hluboké pohnuti v korunních zemích, které u věrnosti byly vytrvaly, následkem rozpuštění sněmu předvídati musilo."

Vidíme, že si Lloyd alespoň umí dobře stavěti otázky: rozumí se již samo sebou, že si vláda na otázku, může-li se ve dvou letech od dneška svolati říšský sněm a před ním zemští snemové uherský a vlašský, odpoví, že nemůže a následovně se bez říšského sněmu změní ústava od 4. března. Vláda nynější musí nás věru jen za děti považovat, kterým se může vždy říci cokoli. Víme všichni, že ta samá vláda slibujíc to, tak málo rozuměla svým věcem, že slibovala věci nemožné a taková nezkušená vláda má odstoupiti; aneb to slíbila nemajíc úmysl držeti slovo a taková vláda zase z jiných příčin není hodna říditi záležitosti národů. Jiný výklad není možný a zanecháváme vládě, aby si vyvolila z obou co se jí líbí.

Dříve, když po oktrojování ústavy od 4. března všichni liberální odporovali jí, tu Lloyd si ji ani nevěděl jak vynachválit: nyní kdežto akcie liberární padly o mnoho níže, již Lloyd vidí, že s nezměněnou ústavou od 4. března nedá se vládnout v Rakousích, že jest nemožná atd. Ovšem že omastil tuto nezáživnou sadu svou ujistěním, že on patří ke straně opravdu konstituční a že se v Rakousích bez konstituce vládnout nedá: to však patrně jen abychom snadněji ztrávili zrušení ústavy od 4. března. Ostatně mluví Lloyd dost zřetelně, že by nám totiž ministerstvo mnohem horší ústavu bylo oktrojovalo, kdyby se nebylo tenkrát ještě bálo "hlubokého pohnutí v korunních zemích, kt…