Josef Kajetán Tyl

Podpořte LD sdílením:

Share

[4.2.1808-11.7.1856]

Životopis

Josef Kajetán Tyl se narodil roku 1808 v Kutné Hoře, jeho otec byl krejčím a vojenským muzikantem. Tyl od 1822 studoval na gymnáziu v Praze a od roku 1826 v Hradci Králové, kde bydlel u Klicpery. Do Prahy se vrátil na filosofii, ale již 1829 hraje české hry u Hilmarova kočovného divadla. Po rozpadu divadla hrál Tyl v německých divadelních společnostech v Bavorsku, v Sasku a v Itálii. Roku 1832 našel práci jako účetní v kasárnách v Praze, ale zůstal nadále ochotníkem a nadto se stal redaktorem a začal překládat divadelní hry z německých originálů a také ze Shakespeara. Pustil se i do vlastních dramat.

V letech 1835-1837 byl Tyl ředitelem ochotnického Kajetánského divadla (zde hrával také Karel Hynek Mácha). Roku 1842 opustil práci v kasárnách, stal se režisérem českého divadla v Růžové ulici v Praze, od roku 1846 působil jako dramaturg českých her ve Stavovském divadle. Roku 1848 se stal poslancem říšského sněmu! Porevoluční útlum po roce 1848 ho zasáhl útoky ze strany svých konkurentů. Musel odejít z Prahy a do smrti se živil jako kočovný herec u společnosti J.Kulase, později F.Zöllnera. Vyčerpán umírá Tyl předčasně ve 48 letech na „štaci“ v Plzni, dne 11. července 1856. Zde je pochován na Mikulášském hřbitově.

Tylova redaktorská činnost začala roku 1833. Byl redaktorem časopisu Jindy a nyní (od 1835 dodnes známé Květy), 1840-1841 byl redaktorem časopisu Vlastimil, v předrevolučních letech (1846-1847) redaktorem slavného dvouměsíčníku Pražský posel, který se za revoluce 1848 angažoval politicky. Ještě roku 1849 vydal několik desítek Sedlských novin pro venkov, než byly zastaveny. Musel užívat četných pseudonymů.

Z jeho prózy jmenujme novely „Rozina Ruthardová“, „Dekret kutnohorský„, román „Poslední Čech„, povídky „Hudební dobrodruzi“, „Pomněnky“, „Divadelní ředitel“. Tyl proslul nejvíce divadelními hrami. Byly to hry ze současnosti jako „Nalezenec“ (1838), „Paní Marjánka matka pluku“ (1845), „Pražský flamendr“ (1846), „Paličova dcera“ (1847), „Bankrotář“ (1848), „Chudý kejklíř“ (1849).

Jedna z Tylových prvních her byla „Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka„, na níž je patrný vliv vídeňské Bauerlovy frašky. Poprvé se hrála 21. prosince 1834 (zfilmována 1930). Nápěvy písní k této hře složil František Škroup. Mezi nimi byla i lyrická píseň Kde domov můj, která zlidověla a stala se po vzniku československého státu českou národní hymnou.

Z dalších divadelních her, které psal Tyl v revolučních letech to byla historická dramata „Kutnohorští havíři“ (1848), „Jan Hus“ (1848), „Krvavé křtiny čili Drahomíra a její synové“ (1849), „Žižka z Trocnova“ (1849) a dále báchorky „Strakonický dudák“ (1847), „Jiříkovo vidění“ (1849), „Tvrdohlavá žena“ (1849), „Lesní panna“ (1850).

Dílo

Divadelní hry

Próza

  • Statný Benada, 1830
  • Prkoš Bílinský, 1832
  • Mladý harfeník a starý flétnista, 1835
  • Hudební dobrodruzi, 1833
  • Pouť českých umělců, 1836
  • Pomněnky z Roztěže, 1838
  • Rozina Ruthardová, 1839 (anotace)
  • Dekret kutnohorský, 1844
  • Divadelní ředitel, 1840
  • Rozervanec, 1841
  • Poslední Čech, 1844 (anotace)
  • Kusy mého srdce, 1844
  • Ze života chudých, 1845
  • Pomněnky z hrobu nejstaršího Čecha, 1847
  • Chudí lidé, 1849
  • Svátky na Vyšehradě – Obraz dávnověkosti české, 1858
  • České granáty
  • Havlíček před porotou
  • Jen ty mašiny roztlučme!
  • Opatrnost koruna moudrosti

Citáty

Kdo nemá peněz je chud, kdo nemá druha je chudší, kdo nemá srdce je nejchudší.

Pravda bolně pálí.

Kdo chodí rád v oblacích, dostane snadno závrať.

Divadlo vychází ze života a do života se vrací.

Srdce nic nekupuje, nic neprodává.

Veselost je ta nejlepší apatyka.

Láska je hladový strávník.

Josef Kajetán Tyl

e-knihy

Zobrazuji všech 6 výsledků

  • 30. 4. 2023