Patrick Modiano

Patrick Modiano, francouzský spisovatel, získal Nobelovu cenu za literaturu v roce 2014, což bylo překvapením nejen pro literární odborníky, ale i pro širokou veřejnost. I když byl Modiano známý ve francouzské literární sféře, jeho jméno a knihy byly pro většinu čtenářů neznámé. Po získání Nobelovy ceny však vzrostl zájem o jeho dílo. Modiano je známý svou uzavřeností a introvertní povahou, ale právě jeho jedinečný způsob psaní a přístup k tématům mu vynesl významné ocenění.

Narodil se v roce 1945, tedy v posledním roce druhé světové války, a tento historický kontext ovlivnil jeho tvorbu. Válka a poválečná doba jsou častými tématy v jeho knihách, přičemž se na ně dívá z neotřelého úhlu. Jeho příběhy neukazují válečné události v patetickém světle, ale spíše je využívá jako kulisu pro každodenní život obyčejných lidí – malých zlodějů, překupníků a kuplířů. Modiano nemoralizuje, neukazuje heroické nebo tragické postavy, ale spíše ukazuje všední starosti těchto lidí, kteří se ocitají v zmatku války a poválečného období.

Modianova díla často zkoumají, jak snadné je sklouznout k morálním kompromisům a kolaboraci, a jak rychle mohou postavy zapomenout na svou minulost, pouze aby se k ní vrátily, i když se tomu brání. Tato témata jsou zpracována subtilně a často s určitou nostalgií a melancholií. Modiano vydal desítky knih, které byly přeloženy do 36 jazyků. Kromě literární tvorby napsal také scénář k filmu Šťastnou cenu z roku 2003.

Jeho styl psaní, který popisuje jako “psaní je jako jízda v mlze” (Ecrire, c’est comme conduire dans le brouillard), odráží jeho cit pro detail, atmosféru a schopnost zachytit to, co je mezi řádky.

• Ulice temných krámků, 1983 (Rue des boutiques obscures, 1972)
• Villa triste, 1980 (Villa triste, 1975)
• Rodný list, 1982 (Livret de famille, 1977)
• Takoví hodní hoši, 1986 (De si braves garçons, 1982)
• Dora Bruderová, 2007 (Dora Bruder, 1977)
• Katka Krátkozraká, 2017 (Catherine Certitude, 1987)

Nikdy jsem neuvažoval, že bych mohl dělat něco jiného. Neměl jsem žádný diplom, žádnou jasnou kariéru. Je však obtížné stát se spisovatelem jako mladý. Raději nečtu své rané knihy. Ne kvůli tomu, že by se mi nelíbily, nepoznávám se v nich. Je to něco jako když se starý herec dívá na své bývalé postavy.

Když jste mladí, přehlížíte některé detaily, které se později mohou ukázat cennými.

Na okolnostech a prostředí nezáleží. Jednoho dne tě pohltí pocit prázdnoty a výčitky svědomí. Pak jako příliv odpluje a zmizí. Nakonec se však vrátí v plné síle a ona se ho nedokázala zbavit. Ani já jsem to nedokázal?

Říkal mi, že ze všech interpunkčních znamének má nejraději výpustku.

Patrick Modiano