Mládí v hajzlu 2: Mladík v okovech (C. Douglas Payne)

Podpořte LD sdílením:

Share

Ukázky

Neděle, 18. listopadu

1:05 – Probudil sem se z neklidnýho spánku zvukem aut přijíždějících do našeho vjezdu. Vstal sem a vyhlídl z okýnka. Bylo to tatovo BMW a velkej stříbrnej linkoln. Operace Pokrevní bratr začala.

1:10 – z tatova okna se linou medový tóny F. S. Frank právě dojímá svou baladou „ Full Moon and Empty Arms “, která mi připadá momentálně trochu mimo mísu. Stěží má tata právě teď prázdnou náruč a úplněk taky nikde nevidím.

Upozornil bych na to Hároše, ale telefon je daleko. Tatův celibát moc dlouho nevydržel. Ti dospělí maj ale štěstí.

3:30 – Ale vlastně kdoví? Hlasitý klepání na dveře mýho přívěsu náhle potrhalo pavučinový závěsy mýho slastnýho spánku.

„Kdo je to?“ zamumlal sem.

„Nymfa,“ odpověděl smyslný ženský hlas.

Byl sem okamžitě vzhůru.

„Vstupte,“ houkl Francois.

Dveře se otevřely a vstoupila Hárošova matka, oděná do tatovy elektrický deky s visícím propletencem šňůry a ciferníkem termostatu.

„Paní DeFalcová!“ vydechl sem.

„Ahoj, Nicku,“ řekla a zavanul z ní drahej parfém smísený s lacinou kořalkou.

„Jsem do toho celá zapletená. Nemohl bys mi pomoci se z toho nějak vymotat?“

„Nemohl, paní DeFalcová.“

„Proč?“ chtěla vědět a pokoušela se trhnutím dostat zbytek přívodní šňůry dovnitř.

„Nemohu z postele,“ vysvětlil sem, „protože na sobě nic nemám.“

„To nevadí, Nicku,“ zachichotala se. „Vždyť já taky ne. Pojď pomoci dámě v nouzi.“

Polkl sem, vyskočil z postele, natáhl se ke dveřím, uvolnil skřípnutou šňůru a zase skočil zpátky pod deku.

„Děkuji ti, Nicku,“ řekla a rozhlížela se po přívěsu. „Máš to tady moc hezké.“

„Mám rožnout?“

„Raději ne, prosím tě. Můj mejkap je asi v hrozném stavu.“ Posadila se na stoleček a se zájmem si mě v šeru prohlížela. „Nevzbudila tě naše hudba?“

„Vzbudila, paní DeFalcová, ale nevadilo mi to. Franka mám rád v kteroukoli denní či noční dobu.“

„Je to velmi vzácné. Cítím, že jsi opravdu mimořádný mladý muž.“

„Děkuji, vynasnažím se.“

„Dobrá. To doufám. No, nemáš zde náhodou něco, co bys nabídl dámě?“

„Podle toho, na co máte chuť, paní DeFalcová,“ řekl Francois neurčitě.

„Máš něco na pití?“

„Obávám se, že jen vodu.“

Ušklíbla se a upravila si svůj zábal. „Říkej mi Nancy.“

„Tak jo, Nancy,“ řekl Francois. „To jméno se mi líbí.“

„Mně taky,“ odpověděla. „Kéž by tak bylo moje.“

„Jste celá studená,“ řek sem. „Mohli bychom strčit do zásuvky vaši elektrickou deku, kdybyste chtěla.“

„Děkuji, není třeba. Jsi tak ohleduplný, Nicku. Ne jako tvůj otec.“

„Ale kde je tata?“ zajímalo mě.

„Tvůj otec spí,“ naštvaně odfrkla. „Prostě vytuhl. Předčasně, abych tak řekla. Nicku, kolik je ti let?“

„Šestnáct,“ lhal Francois.

„Ale tvůj otec říkal, že dvanáct!“

„Nikdy nebyl v matematice nijak silný,“ vysvětlil sem jí.

„Zřejmě není dost silný ve spoustě věcí,“ rozmrzele vyštěkla. „Nicku, nedal bys mi prosím cigaretu?“

„Bohužel, paní DeFalcová, já nekouřím.“

„Nezapomeň, jsem Nancy. A já myslela, že všichni chlapci tvého věku kouří. Aby se tak bouřili proti autoritám a vypadali starší.“

„Rád bych kouřil, Nancy,“ vysvětloval sem, „ale nechci dostat rakovinu.“

„Doufám, Nicku, že se z tebe nevyklube jeden z těch dokonale rozumných mladých mužů. Někdy si nad vaší generací zoufám.“

„Žádnej strach, Nancy,“ řekl Francois. „Obvykle se chovám drsně.“

„To ráda slyším, Nicku. No, ale vzhledem k tomu, že nemáš ani co pít ani co kouřit a je poměrně pozdě na kanastu, nemohla bych se tady vedle tebe nějak uvelebit na té úzké posteli? Ale řekni, netrvám na tom, jestli nechceš.“

„Ale chci, Nancy,“ řekl Francois, vzrušený až do morku kostí. „Je zde spousta místa pro dva.“

Odsunul sem se a paní DeFalcová vklouzla ke mně pod deku. Svou elektrickou deku nechala na stolečku. Vyzařovaly z ní závany parfémovýho tepla a zdálo se, že celá má postel je přeplněna obrovským množstvím kůže. Ovinula svou měkkou nahotu kolem mě a zahihňala se: „Neutlačuju tě moc?“

„Ne, ne, to je dobrý,“ řek sem. Obdivoval sem se jejímu ničím nespoutanýmu poprsí, jež mě nyní pohlcovalo. „Mám vás líbat, paní DeFalc…

Informace

Bibliografické údaje

  • 13. 5. 2023