sedm
Munro seděl v knihovně u krbu a zabořen do ušáku se probíral svazkem spisů, který měl na kolenou. Stůl uprostřed místnosti byl pokryt mapami, fotografiemi a řadou dokumentů. René seděl na druhé straně, kouřil jeden ze svých malých doutníků a neříkal nic, dokud nebyl tázán. Craig s Genevieve seděli spolu naproti němu.
Craig se ozval: „Nejdůležitější je, abyste si zapamatovala, že v zámku jste Anne-Marie Trevaunce. Podle samotného vzhledu nikdo nebude váhat, že je to pravda. Můžete je obalamutit tak, že to projde bez problémů.“
„Ano, to je možné,“ řekla, „ale chtěla bych poznamenat, že německy neznám ani tolik, co by se za nehet vešlo.“
„To by nemuselo vadit. Všichni důstojníci hovoří více nebo méně francouzsky. Nyní se podívejme na některé věci, které byly Anne-Marii povědomé. Například německé uniformy.“ Otevřel knihu. „Ilustrace v této knize jsou docela povedené.“
Zalistovala několika stránkami. „Bože, to všechno se musím naučit?“
„Jenom několik. Válečné loďstvo to má jednoduché a uniformu Luftwaffe jste viděla u Edge. Šedomodrá a žluté výložky.“
Na jedné stránce se zastavila. Byl to obraz útočícího vojáka zahaleného kouřovou clonou z dýmovnice. „Kdo je to? Vůbec nevypadá jako Němec. Přilba je jiná.“
„To je výsadkář. Příslušníci této zbraně nosí zvláštní přilby bez obruby, ale s tím si nemusíte dělat starosti. Většina uniforem armády vypadá tak, jak jste je viděla ve filmu. Tato je na příklad velmi důležitá.“
„Vojenská policie. Hoši, kteří zastaví vaše auto na silnici nebo na kontrolním stanovišti u zámecké brány. Mohou být od armády nebo od SS, ale kovová placka vždy znamená policii.“
„A vždy k nim musím být milá?“
„Lehké poodhalení pěkných nohou, nenápadně vysunutých z auta, to by nemuselo být na škodu.“ Craig se ani neusmál. „Další oddíly, které budou pro vás velmi důležité, jsou vojáci SS, kterých je v zámku hodně. Mají jasně zelené uniformy jako armáda, ale límce jsou modrozelené. Znaky hodnosti nosí na límci. Až po majora jsou emblémy SS na jedné straně límce. Od této hodnosti výše se to mění. Ale nemusíte si s tím zatěžovat hlavu. Nikdo nebude předpokládat, že se zabýváte hodnostmi. Snadno poznáte každého z SS až po Himmlera podle stříbrné lebky a zkřížených hnátů na čepici. Rozumíte?“
Genevieve přisvědčila. „Ano, myslím, že rozumím. Luftwaffe vypadá jako Edge, pak tu máme policii s kovovými plackami, armádu a esesáky s umrlčími hlavami.“
„A nyní se podívejme na zámek,“ řekl Craig.
Měli podrobnou mapu okolí a plán samotného domu, zámku Voincourt, se všemi detaily. Když se na něj Genevieve blíže zadívala, vše se jí vracelo. Každé schodiště a chodba, každý koutek a skulinka, kterou prohledávala, když tam byla jako malé dítě. Cítila najednou vzrušení z návratu. Zapomněla úplně, jak moc to místo milovala.
„Neprovedli tam žádné velké změny, kromě kulometných stanovišť.“ René se sklonil, aby tam černou tužkou vyznačil stanoviště. „Obvodní zdivo bylo po celé délce obehnáno drátem, který spojuje poplašné zařízení. Brána je neustále střežena a byl zde instalován běžný systém zábran. Zbytek zajišťuje takzvaná protizáškodnická ostraha. Vykonává ji vojenský oddíl SS a jsou dobří, slečno. Nesmíte udělat chybu. Rozumí dokonale své práci. Nedejte jim žádnou šanci.“
„Tím se vám snaží naznačit, že jsou to nejlepší vojáci na světě, aniž by urazil můj jemný americký cit,“ řekl Craig Osbourne. „V tomto směru má pravdu. Na mnoha místech mají ke střežení ještě vlčáky nebo ostré dobrmany.“
„Vždy jsem milovala zvířata,“ řekla mu.
„V pořádku,“ řekl. „Nyní přejděme k důležitým detailům.“ Podíval se na hodinky. „Mnoho časů nám nezbývá. Brzy přijde kadeřník.“
„Kadeřník?“
„Ano, účes, který nosíte, sluší vám, ale nehodí se pro Anne-Marii. Podívejte se sama. Tento záběr byl pořízen před měsícem.“
Genevieve nosila vlasy až na ramena. Anne-Marie je měla mnohem kratší. Tmavá ofina jí přesahovala přes obočí, přesně nad očima. Opět to byly oči Genevieve, ale jiné Genevieve, s arogantním úsměvem kolem úst, jako by posílal…
