Pýcha a předsudek (Jane Austenová)

"Všeobecně panuje skálopevné přesvědčení, že svobodný muž, který má slušné jmění, se neobejde bez ženušky."

 

Příběh se odehrává na konci 18. století na anglickém venkově. Hlavní hrdinka Elizabeth Bennetová je dcerou muže velice chytrého, společensky vzdělaného a své ženě oddaného. Paní Bennetová je žena spíše hloupější, bez společenského cítění a jediné, o co se zajímá, je to, aby dobře provdala svých pět dcer. Dvě nejmladší dcery, Lydia a Kitty, mají spíše matčiny vlastnosti, jsou rozpustilé, nevzdělané a jedinými jejich zájmy jsou důstojníci domobrany. Dvě nejstarší, Jane a Elizabeth, jsou dívky s uhlazenými způsoby, velice bystré a milé. O prostřední dceři kniha příliš nevypráví.

Rodina Bennetových sídlí v městečku Meryton, má v něm mnoho přátel, například rodina Lucasova, nebo jejich tetinka a srýc Philipsovi. V nedalekém zámečku Netherfield se ubytují pan Bingley se sestrou a jeho přítel pan Darcy. Jde o velmi zámožné, mladé a hezké muže, kteří se automaticky stanou oběťmi paní Bennetové, jež je okamžitě připravena zahájit lov. Pan Bingley a Jane v sobě velmi rychle naleznou zalíbení. Darcy, jevící se jako nafoukaný, životem protřelý mladík opovrhující venkovany a především jejich způsoby, se na venkově jaksi nudí. Mladá Elisabeth se mu líbí, snaží se ale své city k ní potlačit a naopak pomocí lží rozmlouvá svému příteli lásku k Jane. Podaří se mu to a za nedlouho oba odjíždějí zpět do Londýna. Jane je zoufalá a vypraví se do Londýna k tetičce a strýcovi Gardinerovým a doufá v setkání se svým milým. Bohužel k tomu nedojde. Sice navštíví sestru pana Binglyho, ale ta má stejně tak jako pan Darcy zájem, aby se její bratr o přítomnosti v Londýně nedozněděl. Elizabeth po nějakém čase odjede na návštěvu ke své přítelkyni Charlotte Colinsové, na faru jejího muže, Elizabetinýho bratrance a dřívějšího ctitele. Zde se poprvé setkala s Lady Catherine de Bourghovou, mecenáškou pana Colinse a tetou pana Darcyho. Ten ji zrovna se svým bratránkem přijel navštívit a při jednom z mnoha setkání s Elizabeth se neubránil doznat se svým citům a pořádat Elizabeth o ruku. Reakce mladé dívky na jeho vyznání byla nečekaně záporná, neboť Elizabeth se před časem dozvěděla, od Wickhama, že to byl právě Darcy, kdo zničil život její milované sestry. Pan Darcy jí všechno druhý den prostřednictvím dopisu vysvětlil a odjel. Elizabeth se vrátila domů a snažila se zapomenout. Třeba výletem s Gardinerovými, někam ne sever, třeba k jezerům. Bohužel strýc se nemohl uvolnit na tak dlouhou dobu, tak se rozhodli, že se pojedou podívat do kraje tetinýho mládí, do okolí zámku Pemberly. Tam se Elizabeth nečekaně setká s panem Darcym a i když očekávala, že ji, po jejím odmítnutí ani nepozdraví, tak se k ní choval velice pěkně a dokonce jí i představil svou sestru. Její pobyt v kraji Pemberly byl náhle přerušen dopisem od Jane. Jejich sestra Lydia uprchla s Wickhamem a chce si ho vzít. To byla strašní rána pro rodinu. S pomocí strýce Gardinera byl Wickham donucen vzít si Lydii za ženu a společně se odstěhovat. Pokud by se tak nestalo, byla by celá rodina společensky znemožněna, čest Lydie nenávratně ztracena, celá rodina by strašně trpěla za její nerozvážnost. Za nějaký čas se Elizabeth dozvěděla, že Wickham si nikdy Lydii vzít nchtěl a že to udělal jen kvůli tomu, že ho pan Darcy uplatil. Pan Darcy, kterému dala Elizabeth košem, a ten samý pan Darcy, který nenáviděl Wickhama za jeho podlost a lži vůči němu. Časem se situace trochu uklidnila a do Merytonu opět přijel pan Byngley se svým přítelem Darcym. Darcy mu přiznal, že za jeho zklamání v lásce může on, že on vše zavinil. Byngley mu odpustil a jelikož se znovu zamiloval do Jane, mohla se chystat veselka. Ani Elizabeth nezůstala na ocet, pan Darcy se znovu vyznal a jelikož to byl velice dobrý člověk a už delší dobu ho milovala z celého srdce, nebránilo nic ani jejich svatbě.

— 1 —

---

Pýcha a předsudek je nejslavnější román anglické autorky Jane Austenové odehrávající se na konci 18. století (Empír) v Británii. Přestože Austenová žila za dob začátků největších romanopisců, předběhla svou dobu o desítky let a řadíme ji k realistům. Její díla jsou oblíbená i po dvou stech letech, jak ukazuje nejnovější průzkum - Britové za největší literární dílo všech dob považují právě Pýchu a předsudek.

Stručný děj

Hlavní hrdinkou knihy je Elizabeth Bennetová (rozhodně není český překlad Eliška, jak psala jakási moje předchůdkyně, ale Alžběta), která je druhou nejstarší dcerou manželů Bennetových a je nejen krásná, ale i chytrá, hrdá a tvrdohlavá. Na svou dobu je velmi emancipovaná s troufalými názory.

Bennetovi mají ještě čtyři další dcery. Nejstarší Jane je ještě krásnější než její sestra Elizabeth. Je laskavá, rozvážná a moudrá, ale také velmi citlivá, poddajná a připravená si o druhých myslet jen to nejlepší. Třetí nejstarší dcera Mary je ze sester Bennetových nejméně pohledná a tudíž se to snaží vykompenzovat vědomostmi a pílí, která se ovšem snoubí i s přehnaným sebevědomím a marnivostí, a ruku na srdce - Mary žádná myslitelka není. To dvě nejmladší dcery Catherine (Kitty) a Lydia se o to ani nepokouší. Jsou marnivé, rozpustilé, hloupé, neumí se chovat a nejvíce těchto vlastností má Lydia, které ještě není ani šestnáct a je pravým obrazem - tudíž nejoblíbenější dcerou - paní Bennetové. Pan Bennet je na rozdíl od své ženy uzavřený, vzdělaný anglický gentleman, který udělal jedinou chybu a to tu, že si vzal prostoduchou manželku. Bennetovi žijí na venkově v Longbournu blízko městečka Meriton a jejich život neubíhá nijak zábavně, když nepočítáme občasné plesy a návštěvy příbuzných a známých.

Tak tomu je do okamžiku, kdy si sousední panské sídlo pronajme mladý, bohatý a svobodný pan Bingley. To je voda na mlýn paní Bennetové a už plánuje, jak se pan Bingley na nejbližším plese zamiluje do její nejstarší dcery Jane. Nečekaně se tak opravdu stane a nejen to; zalíbení v něm najde i samotná Jane.

Všechno probíhá podle plánu, když se Jane spřátelí i s jeho dvěma sestrami Caroline a paní Hurstovou, která u Bingleyho pobývá spolu se svým manželem.

U Bingleyho také pobývá jeho přítel - na první pohled hezký a urozený pan Darcy, ze kterého se ovšem během večera vyklube nepříjemný a arogantní člověk a nepomůže mu ani to, že jeho důchod činí deset tisíc liber ročně. Když v blízkosti Elizabeth prohlásí, že není dost hezká, aby si s ní zatančil, nikdo už nemá chuť se s ním dále bavit.

Brzy potom do Longbournu přijede pan Collins- bratranec sester Bennetových, který má po smrti pana Benneta vše zdědit. Aby odškodnil sestry Bennetovy, požádá Elizabeth o ruku a předstírá milostné city k ní. Ta ho ovšem okamžitě odmítne, protože s marnivým a pyšným farářem nic mít nechce, zvláště když se jí líbí mladý, sympatický, ale chudý důstojník pan Wickham z regimentu, jenž se usadil v Merytonu. Ukazuje se, že chudý není vlastní vinnou, když se Elizabeth svěří, že o jeho dědictví, faru v Derbyshiru, ho připravil právě ten Darcy, který je zde u svého přítele.

Jestli před tím Elizabeth Darcyho neměla ráda, teď ho nemůže vystát a dává mu to patřičně najevo s přesvědčením, že její city jsou opětované. Je znechucena jeho pýchou i tím, že mu slečna Bingleyová i paní Hurstová na potkání podlézají.

Přestože, co se týče Jane a Bingleyho, vše vypadalo slibně, Bingley se z několikadenní cesty do Londýna nevrací a zakrátko za ním odjíždí i zbytek společnosti. Z Carolinina dopisu Jane a Elizabeth pochopí, že pomýšlejí na sňatek Bingleyho a Darcyho sestry Georgiany. Elizabeth posílá Jane do Londýna ke strýci a tetě Gardinerovým a je si jistá, že ji tam Bingley vyhledá. Mezitím si Elizabethina přítelkyně Charlotta Lucasová bere pana Collinse, a i když je Elizabeth z tohoto sňatku zklamaná - očekávala od přítelkyně víc - svolí a přijíždí za nimi do Kentu, zvědavá na Collinsovu mecenášku Lady Catherine de Bourgh. Lady Catherine je stejně pyšná, arogantní a povýšená jako její synovec pan Darcy, který zakrátko přijíždí do Kentu spolu se svým bratrancem plukovníkem Fitzwilliamem. Tady se také dozvídá, že Lady Catherine počítá se svatbou své dcery s panem Darcym a se zadostiučiněním vzpomíná na slečnu Bingleyovou a její naděje ohledně onoho pána. Ovšem Dacymu se stejně podaří vytřít zrak všem, když Elizabeth požádá o ruku. Dozvídáme se, jak moc ji miluje a jak dlouho. Prý se dříve nevyjádřil, kvůli jeho postavení a očekávání jeho rodiny a vůbec...je roztomilé, jak se tímhle vším snaží ukázat Eliztabeth velikost své lásky - trochu nevhodný zbůsob a nevhodná doba, protože zrovna toho odpoledne se Elizabeth od plukovníka Fitzwilliama dozvídá, že za odloučením Bingleyho a Jane strojí Darcy. Neváhá mu to vmést do obličeje spolu s křivdami, které spáchal Wickhamovi a ujištěním, že díky svému chování je on ten poslední, koho by si vzala. Tenhle vývoj situace Darcy neočekával a zdrceně a uraženě odchází. Druhý den pouze Elizabeth zanechává dopis a odjíždí z Kentu. V dopise Darcy vysvětluje, že přítele odrazoval od jeho záměru kvuli pocitu, že Jane je k Bingleymu lhostejná a že z chování její rodiny vycítil, že by to byl prospěchářský sňatek. Na svou obhajobu k obvinění týkajícího se Wickhama uvádí nové skutečnosti - Wickham se jeví v úplně jiném světle. Jako podvodník, dlužník a lhář a nadto se pokusil zneuctít i Darcyho sestru Georgianu - kvůli jejím třiceti tisícům librám. Elizabeth dopis vidí jako snůšku lží, ale při hlubším zamyšlení shledává jeho obsah pravdivým. Samozřejmě z toho nemá dobrý pocit a doufá, že už se s Darcym nikdy neshledá.

Při svém návratu domů Elizabeth nachází Jane již "vyléčenou" ze svých citů k Bingleymu (alespoň na první pohled) a Lydii, která se chystá odjet spolu se svou přítelkyní paní plukovníkovou Fosterovou s regimentem. Na její rady, aby Lydii nikam nepouštěli, nikdo nedá a zakrátko sama odjíždí s Gardinerovými na výlet na sever do Peak District. Gardinerovi chtějí navštívit i Pemberley, čemuž se Elizabeth brání vzhledem k tomu, že to je Darcyho sídlo, avšak po argumentech, že pan Darcy stejně nebude doma, svolí. Sídlem je okouzlena a při návštěvě také vyslechne chvalozpěv hospodyně na svého pána, čemuž se nemůže nic než divit. Bohužel zanedlouho onoho pána sami potkají díky jeho neplánovanému dřívějšímu návratu. Namísto aby Darcy Elizabeth přehlížel, či na ni byl naštvaný, chce Elizabeth představit svou sestru a je jako vyměněný. Milý, pozorný a Elizabeth je ráda, že má alespoň jedny příbuzné, za které se nemusí stydět.

Jeho sestra je milá tichá dívka a je nasnadě, že svého bratra velmi obdivuje a on ji moc miluje. Elizabeth však nečekaně dostává dopis od Jane, ve kterém jí sestra píše, že Lydia utekla s Wickhamem neznámo kam a nikdo o nich nic neví. V návalu lítosti se Elizabeth svěřuje s celým neštěstím Darcymu, čehož vzápětí lituje, když si uvědomuje, že se do něj zamilovala a že nyní už není žádná naděje - jestli předtím nějaká byla - že by ji Darcy znovu požádal o ruku. Kvůli prohřešku její sestry by to bylo společensky naprosto nepřípustné. Zdrcená se vrací domů, aby byla nablízku své matce a její strýc se zatím vypraví do Londýna pomoct panu Bennetovi v hledání Lydie. Otec se zakrátko vrací a po něm i dopis, že pan Gardiner oba našel a donutil Wickhama, aby si vzal Lydii. Wickham bude okamžitě převelen do Newcastlu a Lydia odjede s ním. Předtím se však staví v Longbournu a od Lydie a tetičky Gardinerové se Elizabeth dozvídá, že to vše zařídil Darcy a ještě Wickhamovi zaplatil povýšení. Elizabeth je zmatená, ale nechce si myslet, že to bylo kvůli ní.

Zakrátko Darcy s Bingleym přijíždí do Longbournu a Bingley se zasnoubí s Jane. Elizabeth doufá, že by mohla být na řadě, ovšem Darcyho chování ji příliš neutvrzuje v této naději a k té nepřispívá ani návštěva Lady Catherine, která přijela Elizabeth říct, že by tento sňatek neschválila a ujistit se, že k němu nedojde. Elizabeth je uražená a odmítne Lady Catherine cokoli slíbit. Neváhá jí sdělit, že pokud by ji její synovec požádal o ruku, bude se řídit vlastním úsudkem a ne tím jejím. Lady Catherine to považuje za nehoráznost a okamžitě se s tím jede svěřit svému synovci do Londýna očekávaje jeho podporu.

A tak se stane, že na jedné procházce Darcy požádá Elizabeth o ruku a ta souhlasí. On již není pyšný a ona je již bez předsudků vůči němu.

 

Román je díky vtipným dialogům a lehké ironii autorky uchvacujícím čtením a komu se nechce číst knihu, doporučuji buď seriál se sexy Collinem Firthem nebo film s Keirou Knightley, která byla za tuto roli nominována na Oscara.

— 2 —

---

Román z Británie na konci 18. století. Nejprve bylo dílo odmítnuto, publikována byla až přepracovaná verze. Dodnes je tento román velmi oblíben, hlavně ve Velké Británii.

Stručný děj

Kniha vypráví o manželech Bennetových a jejich dcerách, kteří žijí na venkovském sídle v Anglii. Pan Bennet je moudrý člověk, který nese následky za to, že se v mládí zamiloval do pošetilé ženy. Dívá se na všechno s nadhledem a hloupost ostatních ironicky komentuje. Zřejmě jediný životní cíl paní Bennetové je provdat svých pět dcer.

Nejstarší Jane je milá a veselá dívka, která se snaží každého brát pouze z pozitivní stránky. Její sestra Elizabeth je mnohem realističtější a od muže očekává víc než jen bohatství a pýchu. Velmi dobře si rozumí s otcem, protože mají podobné názory. Prostřední dcera jménem Mary žije ve svém vlastním světě a její sebevědomí neodpovídá jejím schopnostem, což někdy vede k trapným situacím. Nejmladší dvě dcery Kitty a Lydia jsou velmi povrchní a většinou působí hloupě, což si samozřejmě neuvědomují.

Sousední venkovské sídlo koupí svobodný pan Bingley a paní Bennetová se s ním samozřejmě co nejdříve seznámí a doufá, že si vezme některou z jejích dcer. Bingley se skutečně zamiluje do Jane, která jeho city opětuje, ale nedá to dostatečně najevo a Bingley odjede do Londýna.

Další důležitou postavou je pan Darcy, pyšný muž, který nejprve všemi Bennetovými pohrdá. Později se ale zamiluje do Elizabeth, protože pozná, že je výjimečná. Rozhodne se ji požádat o ruku a očekává jedině souhlas. Elizabeth ho však odmítne, přestože ho miluje. Domnívá se totiž, že ublížil jejím blízkým. Pan Darcy projde velkou osobnostní proměnou a stane se z něj charakternější člověk. Když Elizabeth zjistí, že její obvinění byla neoprávněná, jejich zásnubám už nic nebrání. Svatbu chystají také pan Bingley a Jane.

Pan Bennet je spokojen, že dvě jeho moudřejší dcery nalezly štěstí a dál se směje hlouposti své manželky. Matka je také šťastná, i když jí do uskutečnění jejího cíle zbývá nelehký úkol - provdat zbývající dvě dcery.

— 3 —

---

Hlavní postavy

Vesměs hrdinové z dobrých rodin, ne však jen z bohatých; záleželo na jejich postavení.

Elizabeth Bennetová - hlavní hrdinka; mladá inteligentní slečna se smyslem pro humor; má chuť se vdávat, ale jen z čisté lásky

Jane Bennetová - sestra Elizabeth; nejstarší dcera; mladá, krásná, inteligentní, dobrosrdečná, avšak naivní

matka Bennetová - hloupá; matka pěti dcer: Jane, Elizabeth, Mary, Kitty a Lydie; snaží se co nejvýhodněji provdat každou ze svých dcer

otec Bennet - moudrý a zásadový muž; nejvíce si rozumí s Elizabeth

pan Darcy - zprvu arogantní sobec, který se posléze vyvine v romantického muže; samozřejmě je krásný a bohatý; velice věrný přítel pana Bingleyho

pan Bingley - mladý a bohatý muž; na první pohled se zamiloval do Jane; lehce se nechal zmanipulovat věrným kamarádem panem Darcym

Stručný děj

Kniha vypráví o rodince Bennetových žijící na venkovském sídle v Anglii. Jediná práce matky Bennetové je provdat všechny svoje dcery, a tak není divu, že ji novinka o příjezdu mladého a bohatého pana Bingleyho vzruší natolik, že ihned nutí svého manžela, otce Benneta, aby mu co nejrychleji představil některou z dcer. Pan Bingley nepřijel sám, doprovodila ho jeho sestra a jeho věrný přítel pan Darcy. Pan Bingley uspořádal na svém panství bál, kam byla pozvána i rodina Bennetových. Matka Bennetová - hned jak byla příležitost - představila svoji nejstarší dceru Jane panu Bingleymu. Oni pak protancovali bál povětšinou spolu. Dalo by se říci, že to byla láska na první pohled. Elizabeth se seznámila s panem Darcym, ale prvotní nadšení vystřídalo zklamání z toho, že je jen arogantní sobec.

Pan Darcy požádal slečnu Elizabeth o ruku a s naprostou jistotou čekal souhlas. Elizabeth nejenže řekla ne, ale také mu vmetla do obličeje dvě obvinění. První spočívá v tom, že překazil velkou lásku její sestry s Bingleyem jen kvůli tomu, že nejsou zřejmě pro něj dost dobré. A druhé, mnohem závažnější, ho obviňuje z nelidského chování k jeho sluhovi, který byl velkým oblíbencem jeho otce. Líza však netuší, že drahý Wickham je hazardní hráč a tuto cestu si vybral sám. Jejich lásku překazil z důvodu, že si myslel, že Jane nemiluje pana Darcyho. Posléze se pak z pana Darcyho stává moudrý a laskavý muž.

Jane se zasnoubí s panem Bingleym skoro ve stejnou dobu jako Elizabeth s panem Darcym. Matka Bennetová je šťastná, že provdala své nejstarší sestry a už téměř zapomněla na to, jak její 16-letá Lydie utekla s důstojníkem Wickahem. Důstojník byl pak donucen si vzít mladičkou Lydii a paní Bennetová je vřele přivítala. Otec Bennet to bere s velkou ironií a manželčině i Wickhamově hlouposti se vesele směje. Je velmi šťasten, že jeho dvě moudré dcery dopadly dobře a zbytek už bere s humorem...

— 4 —

---

Idylická románová komedie z anglického venkovského prostředí je lehce ironickým příběhem o rodinných vztazích mezi příslušníky středostavovské společnosti. Není pochyb o tom, že hrdinka románu, Lízinka, je sama Jane Austenová. Přestože prožila tak typicky nekonfliktní život (nikdy se neprovdala a jediné nabídnutí k sňatku prý během hodiny důrazně odmítla), neobráží se v jejím díle žádná osudová hořkost. Zdá se, že se ze své pozice dcery bez věna, a tudíž dívky bez zvláštních šancí na lepší sňatek, spíš nesmírně bavila asi jako člověk, který v divadle sleduje zábavnou komedii. Přidáním ironického podtextu posunula románovou tvorbu ze sfér naivního realismu o několik generaci kupředu. Víc než půldruhého století je doba, jež dovedla pohltit stovky literárních děl, jimž se při zrodu prorokovala nesmrtelnost; a byla to díla s daleko efektnějšími a vzrušivějšími náměty než Pýcha a předsudek. Jemné kouzlo Jane Austenové má svůj stálý vděčný okruh čtenářů a každá nová generace autorčin odkaz objevuje po svém, v nových barevných odstínech a v novém lesku.

Stručný děj

Elizabeth Bennetová je mladá, chytrá, tvrdohlavá žena, která má 4 sestry: nejstarší, nejhezčí a trochu nesmělou Jane; Kitty a Lydii - nejmladší, rozpustilé a někdy nevychované sestry; Mary - filozoficky založenou, ne moc hezkou sestru. Paní Bennetová si klade za svůj cíl provdat dobře své dcery, a proto když na nedaleké panství Netherfield přijede mladý bohatý pán Charles Bingley, je doslova nadšená. Když Bingley pořádá ples, Bennetovi na něm nesmí chybět. Sestry Bennetovy se konečně osobně seznámí s Bingleyem, jeho sestrou Carolinou a jeho nejlepším přítelem Darcym. Elizabeth i Jane shledají, že Darcy je pyšný mladý snob. Ke všemu stihne Elizabeth urazit... Dalšího dne dostává Jane pozvání na Netherfield od Caroliny, ale při cestě se nachladí, a tak zůstává na Netherfieldu. Elizabeth se jde starat o nemocnou Jane. Zde pak tráví volný čas s Bingleyem, Darcym a Carolinou. Bingley se do Jane pomalu zamilovává, a proto na její počest uspořádá bál. Na bál je pozvaný i pluk s poručíkem Wickhamem, s nimž se Elizabeth seznámí pomocí Lydie. Elizabeth se od Wickhama dozvídá, že s Darcym jako malí vyrůstali, ale Darcy na něho žárlil a záviděl mu, a proto mu po smrti Darcyho otce nedaroval faru. Tím u Elizabeth klesne Darcy ještě níž. Sestry Bennetovy se na bál těší. Ale ještě před plesem přijede na Longbourn pan Collins. Collins je bratranec sester Bennetových a po smrti pana Benneta má zdědit Longbourn - panství, kde sestry žijí. Aby panství zůstalo v mejetku Bennetových, počítá se s tím, že jedna z dívek si pana Collinse vezme. Collinsovi se zprvu zalíbí Jane, ale po ujištění paní Bennetové, že se má Jana brzo vdávat, se jde ucházet o Elizabeth.

Na plese Elizabeth očekává Wickhama, ale nepřijde kvůli Darcymu. Ke všemu se k ní na plese lepí pan Collins. Nakonec se pan Collins rozhodne požádat Elizabeth o ruku. Ta ho ale odmítne, protože ho nemiluje. Odmítnutý pan Collins se začne dvořit Charlotte Lucasové, přítelkyni Elizabeth. Ta jeho nabídku sňatku přijme. Jane je nešťastná, protože jí přišel dopis od Caroliny, že odjíždí s Charlesem zpátky do Londýna a na Netherfield se nemají v plánu vracet. Elizabeth dostane pozvání od Charlotty do Hunsfordu, kam jede společně s Williamem a Marií Lucasovými. Zde seznámí s lady Catherine de Bourgh, tetou Darcyho. Jaké překvapení pro Lízu je, když zde potká pana Darcyho, a ještě větší, když ji požádá o ruku. Elizabeth ho odmítne a vmete mu do tváře, že zničil štěstí její sestry Jane a pana Bingleyho a poškodil jednoho mladíka. Poté napíše Darcy Elizabeth dopis, v němž vysvětlí, jak to doopravdy bylo a Elizabeth si poprvé uvědomuje svoje předsudky. Po návratu domů nabídne teta a strýc Gardinierovi Elizabeth cestu po severu Anglie. Přání Gardiniérových je navštívit zámek Pemberley, domov Darcyho. Při prohlídce zámku se Elizabeth nečekaně setkává s Darcym. A jaké překvapení je pro ni, že se Darcy k ní i ke Gardiniérovým chová mile. Elizabeth si začne uvědomovat, že k panu Darcymu něco cítí, a doufá, že jeho cit přetrval. Když ale Elizabeth dostane dopis, ve kterém stojí, že Lydia utekla s panem Wickhamem neznámo kam, je zoufalá a jede zpátky do Longbournu. Když se Lydie s Wickhamem objeví, jsou už novomanželé. Celá rodina si myslí, že výdaje na svatbu a Wickhamovo povýšení zaplatil strýček, ale Elizabeth se dozví, že společenskému zatracení její rodiny zabránil Darcy. Když Darcy s Bingleyem přijedou na Netherfield, Bingley požádá Jane o ruku. Šťastný konec potká i přes nesouhlas lady de Bourgh samotnou Elizabeth, která tentokrát pana Darcyho již neodmítne...

— 5 —

---

Příběh z prostředí vyšších vrstev anglické venkovské společnosti 19. století líčí osudy rodiny Bennetových, jejíž pět dcer na vdávání nutí matku k horečnému shánění ženichů. Hlavní hrdinkou je pak druhorozená Elizabeth, která bojuje o právo sama rozhodnout o svém životě.

Děj nás přenese do viktoriánské Anglie na konci 18. století, kdy v kultuře vládne empír. Jsme svědky venkovského, občas i městského života, vztahů mezi různě postavenými lidmi. Hlavní náplní životů tehdejších lidí bylo výhodně se provdat (oženit) a dělat dobrý dojem ve společnosti.

Hlavní postavy

Otec Bennet je všeobecně uznávaný a vážený, moudrý, úžasně ironický, avšak trochu pohodlný, flegmatický a podivínský.

Matka Bennetová naopak neoplývá přílišným rozumem ani dobrými způsoby, je povrchní, vypočítavá a cynická. Má zájem jedině na tom, aby vypadali dobře před veřejností a aby výhodně provdala svých pět dcer.

Jane, nejstarší potomek manželů, je citlivá, jemná, milá a trochu naivní. Krásou se jí široko daleko žádná nevyrovná.

Druhorozená dcera Elizabeth je přímá, inteligentní a temperamentní dívka se smyslem pro humor. Ráda pozoruje lidi a zkoumá jejich charaktery. Občas se stydí za chování své matky a mladších dcer, nejblíže pak má k Jane. S touto postavou se ztotožňuje i spisovatelka.

Tři mladší sestry, Kitty, Lydia a Mary, zdědily matčiny špatné vlastnosti, dominuje u nich marnivost a přelétavost, jedna je pak uzavřená a myslí si kdovíco o sobě a svých filozofických úvahách.

Dále se setkáváme s panem Darcym, zprvu pyšným a sobeckým mladým šlechticem. Postupem času se ukazuje v mnohem lepším světle - jako pravý muž. V jádru je to dobrý člověk, a tak se vlivem vřelého citu k Elizabeth dokonce mění na příjemného a milého. Dále mu nelze upřít zásadovost a inteligenci.

Jeho přítel Bingley od začátku působí lepším dojmem, je přívětivější a méně povýšený, o to však více ovlivnitelný a naivní.

Důstojník Wickham se zase nejdříve zdá být andělem, avšak pod hezkou tvářičkou a strojeným jemným vystupováním se skrývá úskočný, pošetilý a prospěchářský lhář a "nelida".

Stručný děj

Do sousedství rodiny Bennetových přijíždí urozená společnost a matka by ráda, aby si její nejstarší dcera Jane vzala bohatého mladého pana Bingleyho. Ti dva v sobě skutečně najdou zalíbení, ale není jim přáno ze strany jeho sester a přítele Darcyho, kterým se podaří lstí je odloučit a tím zmařit jejich počínající vztah. O druhorozenou dceru Elizabeth zase projevuje zájem chováním i vzhledem odpudivý bratranec Collins (kvůli příbuzenskému majetkovému vyrovnání, nikoli z lásky), ale ona ho navzdory matčině nátlaku odmítá. Naopak se, aniž by si to zprvu přiznala, velmi sblíží s panem Darcym, který jí nejdřív až opovrhuje a uráží, ale zanedlouho se do ní zamiluje a požádá ji o ruku. Liz však dá košem i jemu, neboť si o něm myslí jen to nejhorší. Něco vypozorovala sama a v jejím úsudku ji podpořil i nový přítel Wickham, od něhož vyslechla spoustu špatnosti o Darcym. Nakonec se vše urovná, Elizabeth odhodí předsudky a pozná, že Wickham je ten zlý, když zláká její mladší sestru k útěku s ním a nehodlá si ji vzít. Naopak Darcy se zachová jako pravý kavalír, uvědomí si svou pýchu a i přes nelibost vyšších kruhů znovu požádá Lízu o ruku. Tentokrát ho vyslyší, protože z její nenávisti k němu se postupně zrodila láska. Darcy přispěl i k sňatku Jane s Bingleym.

 

Autorka odmítá sňatky z rozumu a bez lásky a vysmívá se pošetilosti a marnotratnosti, což jsou typické rysy tehdejší společnosti.

— 6 —

---

Společenská komedie s ironickým podtextem, román rodinného života o ženění a vdávání s nesentimentálním a rozumově realistickým přístupem k základním životním otázkám spojeným s rodinnými vztahy.

Milostný rodinný román napsaný počátkem 19. století od spisovatelky Jane Austenové. Příběh o slečně Elizabeth, která se snaží vydobýt si svůj kus štěstí. Jedná se o autorčino nejznámější dílo. Na motivy románu byl roku 2005 natočen stejnojmenný film (režie Joe Wright).

Hlavní postavy

Elizabeth - milá, inteligentní, upřímná, hrdá a emancipovaná žena; jedná se o ženu, která se odlišuje od doby, v níž žije; ve svém okolí vyniká názory, postřehy; i přes velké zapřisáhnutí se zamiluje do Darcyho, jehož si později i vezme

Jane - přátelská, atraktivní a důvěřivá mladá žena; zamiluje se do pana Bingleyho, kterého ovšem pan Darcy přesvědčí, aby se už o ni více nezajímal; později opět nacházejí cestu k sobě

matka - vypočítavá, ctižádostivá, bezcitná, "kvočna", která se snaží provdat své dcery co nejvýhodněji

Darcy - jeví se jako arogantní, chytrý, bezcitný, nepřístupný muž; později se dovídáme, že je nejen citlivý, ale i všímavý

Stručný děj

Příběh početné rodiny, kde se matka snaží své dcery výhodně provdat. Nejvíce tím trpí Elizabeth, jež odsuzuje vdavky za účelem získání majetku. Později se Elizabeth zamiluje do pana Darcyho, kterého zprvu odsoudí za to, co udělal její sestře Jane, a později se ujišťuje, že to je ten pravý. Do celého příběhu nám vstupují i jiné postavy, díky nimž se vše více zamotává - například Jane a pan Bingley.

— 7 —

"Pan Bennet šel mezi prvními složit poklonu panu Bingleymu. Od prvopočátku se s ním hodlal seznámit, ačkoli manželku nepřestával ujišťovat, že nikam nepůjde; však se o tom dozvěděla až večer po vykonané návštěvě. A pak jí to sdělil následovně: - Všiml si, že jeho druhorozená dcera pilně vylepšuje nějaký klobouk, a z ničeho nic poznamenal:

"Doufám, že se bude panu Bingleymu líbit, Lízinko."

"Jak můžeme vědět, co se panu Bingleymu líbí nebo nelíbí," odvětila matka nahněvaně, "když ho nesmíme navštívit."

"Zapomínáte, že se s ním setkáme ve společnosti, maminko," řekla Elizabeth, "a že nám ho paní Longová slíbila představit."

"Nevěřím, že by to paní Longová doopravdy udělala. Má přece sama dvě neteře. Je to sobecká, pokrytecká ženská a mně byla odjakživa protivná."

"Mně rovněž," pravil pan Bennet. "Rád vidím, že na ni v této věci nespoléháte."

Paní Bennetová se neuráčila odpovědět, ale musela si vylít špatnou náladu na jedné dceři.

"Pro rány boží, nekašli pořád, Kitty! Měj trochu soucitu s mými nervy! Drásá mi to uši!"

"Kitty se ještě nenaučila kašlat decentně," řekl otec, "a vybere si vždy nepravou chvíli."

"Nekašlu přece pro zábavu," odpověděla Kitty dotčeně. "Kdy má být příští ples, Lízinko?"

"Od zítřka za čtrnáct dní."

"Ba, pravda," zvolala matka Bennetová, "a paní Longová se vrátí až den předtím, takže nám ho nemůže představit, protože ho sama ještě nebude znát."

"Snad tedy, milá manželko, budete moci trumfnout svou přítelkyni a představit jí pana Bingleyho vy".

"Vyloučeno, choti, vyloučeno, vždyť jsem se s ním sama ještě neseznámila, jak mě můžete tak škádlit?"

"Vážím si vaší obezřetnosti. Čtrnáct dní skutečně nic neznamená. Cožpak lze za čtrnáct dní poznat, jak se náš nový známý vybarví? Avšak netroufneme-li si my, troufne si někdo jiný, neboť paní Longové a jejím neteřím se musí koneckonců též dostat příležitosti; a jelikož to ona bude pokládat za laskavost, musím se toho ujmout sám, nemáte-li vy chuť prokázat jí tu službu."

Děvčata vykulila na otce oči. Paní Bennetová řekla jen: "Nesmysl, nesmysl!"

"Co znamená to důrazné popření?" zvolal otec. "Považujete způsob představování a význam, jenž se mu přikládá, za nesmysl? V tom bych s vámi nemohl zcela souhlasit. Co o tom soudíš ty, Mary? Jsi dívka filosoficky založená a čteš tlusté knihy a děláš si z nich výpisky, pokud je mi známo."

Mary by byla ráda řekla něco moc chytrého, ale nemohla si na nic vzpomenout.

"Zatímco se Mary soustřeďuje," pokračoval, "vraťme se k panu Bingleymu."

"Mám pana Bingleyho až po krk!" zvolala jeho choť.

"To mě mrzí, ale pročpak jste to neřekla dřív? Kdybych to byl tušil dnes ráno, nebyl bych ho šel navštívit. To je smůla, ale když už jsem u něho jednou byl, nemůžeme ho dost dobře ignorovat."

— 1 —

---

Na svých toulkách parkem potkala Elizabeth nejednou zcela neočekávaně pana Darcyho. Považovala to za zvláštní smůlu, že se objevuje tam, kam málokdo zajde, a navíc když mu hned napoprvé přiznala, že se právě tudy nejraději prochází. Jak se tedy setkání mohlo opakovat, to nechápala.

(strana 142)

— 2 —

Kompletní kniha ke stažení (ePub, PDF):