IV
A musím ještě vypravovat, že z Egypta přibyly na lodích nové voje a válečné vozy se opravily a řádně vyzbrojily a všecky koně z jižní Sýrie se přivedli do Gazy a Haremheb cvičil své voje na rovině před ní.
A když bylo tak vše připraveno, vydal Haremheb prohlášení, v němž ujišťoval, že přichází do Sýrie jako osvoboditel a nikoli jako uchvatitel. Syrská města se vždy těšila volnému obchodu a naprosté samostatnosti, ježto v každém městě vládl jeho vlastní král pod milostivou ochranou Egypta, avšak Aziru dostal všecka syrská města svou hroznou zradou pod svou moc a zbavil dědičné krále jejich korun a uvalil na města těžké daně. A nadto prodal ve své chtivosti Sýrii Chetitům,
o jejichž krutosti a strašlivých zvycích se přesvědčují Syřané na vlastní oči každého dne, a Sýrii nezbude nic jiného než vydat se Chetitům na milost a nemilost a sloužit jim v otroctví,
i když ještě neodhalili zcela svou pravou tvář, poněvadž si chtěli podrobit nejdříve Egypt. Proto on, Haremheb, Nepřemožitelný, Syn krahujce, přišel do Sýrie, aby ji osvobodil, aby osvobodil všecky vesnice a všecka města ze jha otroctví, aby osvobodil obchod a dosadil bývalé krále na jejich trůny, takže se Sýrie bude moci opět povznést k svému bývalému bohatství a rozkvětu pod záštitou Egypta. A všem městům, jež vyženou Chetity ze svých hradeb a uzavřou své brány před Azirem, slíbil ochranu před drancováním a pleněním a slíbil jim svobodu a samostatnost. Avšak těm městům, jež setrvají ve svém zatvrzelém odporu, slíbil oheň a plen a zkázu, a jejich obyvatelům slíbil, že je prodá do otroctví a rozmetá jejich hradby pro všecky časy.
Toto prohlášení vydal Haremheb, když opustil Gazu a vydal se se svými vojsky a válečnými vozy na pochod k Japu, a své loďstvo poslal podél pobřeží, aby uzavřelo japský přístav. A rozšířil toto prohlášení svými zvědy po všech městech Sýrie a způsobil v nich velký nepokoj a nejistotu a rozsel nenávist a nesvornost mezi ně, což bylo také jediným cílem tohoto jeho prohlášení.
Avšak Kaptah jako opatrný muž zůstal v Gaze pod ochranou jejích hradeb, kdyby snad Haremheb utrpěl porážku, neboť Chetité i Aziru soustředili ve vnitrozemí velikou válečnou moc. Kaptah tvrdil totiž, že by nevydržel strasti a nepohodlí válečného tažení po všech svých útrapách, jež zakusil v žaláři gazském, a zadržel i mne v Gaze, abych ho uzdravil.
Roju Býčí šíje se velice spřátelil s Kaptahem, neboť Kaptah ho vyléčil z jeho nemoci, poněvadž mu prozradil, že jeho vlastní vojáci — ještě za obléhání — ukradli potají oněch čtyři sta řemenů ze skladiště a snědli je, ježto byly z měkké kůže a ztišily přece poněkud jejich hlad. Když to Roju uslyšel, uklidnil se, takže bylo možno odvázat ho z lože a pak vyčítal trpce svým vojákům, ale odpustil jim jejich zločin pro jejich udatnost, s kterou bránili své město. I řekl vojákům:
"Vskutku jsem za tyto oslí podocasníky dlužen faraónovi vyúčtování, ale nyní mám čisté svědomí, ježto vím, kam se ty řemeny poděly, i nepotrestám vás, jak byste si zasloužili, neboť jsem slyšel ke své radosti, že jste zbičovali v uličkách města četné Haremhebovy zasrané krysy a do krve je zranili a rozbili jejich lebky, abyste je poučili, jak se mají v Gaze chovat. Proto vás nepotrestám za ty zatracené oslí podocasníky a zaplatím je faraónovi z vlastního měšce, pokud jen půjdete a zbičujete každou Haremhebovu zasranou krysu, která se vám zpupně namane do cesty. Bijte je kyji a bodejte ostrými holemi a odvádějte jim jejich dívky a házejte jim ovčí bobky do piva, pak bude má mysl pokojná a budu moci opět spát."
Potom se Roju zcela uzdravil — i mohl opět spát —, přestože jeho vojáci působili mnoho škod Haremhebovi, neboť ten nechtěl trestat gazské hrdiny za jejich kousky, ačkoliv činili jeho vojákům život v Gaze nesnesitelným.
Když Haremheb konečně opustil Gazu a vydal se na pochod k Japu, dal Roju uzavřít brány svého města a zapřísahal se, že již nikdy, co živ bude, tam nevpustí žádné voje, a popíjel víno spolu s Kaptahem a sledoval jeho hru v kostky s…
