venkov

Odpoledne šli dědeček s babičkou na chvíli do družstevní zahrady a vzali Honzíka s sebou. Pomáhali zahradníkovi sbírat malé okurky. / Honzík šel po řádku za dědečkem a hledal okurky, které děd přehlédl. Bylo jich několik. Každou z nich Honzík ohlásil. / „Tady je taky jedna!“ křičel Honzík a držel okurku nad hlavou. „A jaká je tlustá!“ / „Dědo,“ smála se babička, „dnes nějak špatně sbíráš.“ / „Honzík…

Více
  • 14. 9. 2024

Děti chodily na letiště s obědem každý den. Babičku Kozelkovou píchat v nohou nepřestávalo. Byla ráda, že může dědečkovi aspoň uvařit. Jednou mu poslala rajskou omáčku, podruhé placky s povidly a potřetí jahelník. Mezitím často bývaly škubánky, neboť ty jedl dědeček nejraději. Na děti byl dědeček stále velmi přísný. Nepouštěl je ani k hangáru, ani na letiště. Nevěřil jim…

Více
  • 14. 9. 2024

Chvíli je měřil pohledem – jako by uvažoval, má-li promluvit – či nemá. / „A že vám hanba není!“ řekl konečně a postavil se proti všem. / „Hanba? Jaká hanba? A proč hanba?“ zvedali se sedláci. / „Ano hanba – hanba proto, že tak dychtíte po krvi, hoříte zrovna touhou slyšet, jak naši vyhráli – kolik jich pobili – postříleli – koni pošlapali – a to jste křesťané? Až zlost máte, křivě podezříváte – na cti utrháte, když s vámi netáhne kdekdo za jeden provaz..…

Více
  • 13. 5. 2023

Krásně bylo v Lešetíně: / Vesnička ta prostomilá / jak robátko v matky klíně, / utajena světu, snila / ve hvozdnatém údolí. / Vížkou rděl se nad dědinou / kostel mezi topoly, / a kol něho v zeleň stinnou / třešní, jabloní a hruší / tísnila se chatek tlupa / jako slípky, když je vzruší / na blankytu přelet supa. / Měly štíty z prken sbité, / výstupky v nich kruhovité / jako kazatelen krovy, – / s holubičkou mnohdy také. / Koberec tkal sametový / v pěkné barvě všelijaké, / do zelena, ruda, hněda, / mech …

Více
  • 13. 5. 2023

Jak to bylo, pohádko? / Zabloudilo kuřátko / za zahradou, mezi poli, / pípá, pípá, nožky bolí. / Ve vysokém obilí / bude večer za chvíli. / „Povězte mi, bílé ovsy, / kudy vede cesta do vsi?“ / „Jen se zeptej ječmene, / snad si na to vzpomene.“ / Kuře bloudí mezi poli, / pípá, pípá, nožky bolí. / „Pověz, milý ječmínku, / jak mám najít maminku?“ / Ječmen syčí mezi vousy: / „Ptej se pšenic, / vzpomenou si.“ / Kuře pípá u pšenic, / nevědí však také nic. / „Milé kuře, je nám líto, / ptej se žita, poví ti to.“ / K…

Více
  • 13. 5. 2023

Smrt: / Nesu ti spánek, dlouhý, přehluboký. / Okolo tebe po špičkách / přešly by války, potom šťastné roky / v tanci by roznášely jen tvůj prach. / Básník: / Mne nezvábíš! Já nechci ani jednu / propást z těch minut. Vím, / že každou z nich se o peříčko zvednu / a přitom hloub, hloub v sobě zakotvím. / Otvírám okno do půlnoci – celé / náměstí pod sněhem. / Všechno spí, přátelé i nepřátelé. / Mír, ticho kolem – a já bitva v něm. / Kéž, děti mé, je vždy tak v příštích rocích, / mír všude, do v…

Více
  • 13. 5. 2023

Příběhy a zážitky vesnických dětí od Šimona Jindřicha Baara se pozvolna stávají školní četbou. Všichni, kdo si tuto knihu přečtou, pochopí proč. / Osu celého vyprávění vytvářejí dvě dětské postavičky, Hanýžka Králová a Martínek Klika. Zažívají radostné i chmurné chvilky. Přestože jsou nerozluční kamarádi, dostávají se často do sporů, které vyplývají z hrdé povahy chodského člověka. Od útlého mládí musí pilně pracovat, každý má svou povinnost. To vše…

Více
  • 13. 5. 2023

„Všeobecně panuje skálopevné přesvědčení, že svobodný muž, který má slušné jmění, se neobejde bez ženušky.“ /   / Příběh se odehrává na konci 18. století na anglickém venkově. Hlavní hrdinka Elizabeth Bennetová je dcerou muže velice chytrého, společensky vzdělaného a své ženě oddaného. Paní Bennetová je žena spíše hloupější, bez společenského cítění a jediné, o co se zajímá, je to, aby dobře provdala svých pět dcer. Dvě nejmladší dcery, Lydia a Ki…

Více
  • 13. 5. 2023

Tato sbírka se skládá ze dvou částí. První se nazývá „Nezvěstným.“ Jsou zde zahrnuty básně o lásce. Je zde vyjádřena touha po ženě, po jejím těle a vyskytují se zde i určité erotické prvky. Druhá část se jmenuje „Lítost země“ a je věnována Jaroslavu Seifertovi. Celá sbírka „Zpíváno z dálky“ je věnována Františku Halasovi. Ze všech básní lze jmenovat např. „Na sklonku lásky“, „Poznání“, „Dívka v noci“, „Objetí“, „Píseň ženy“, „Člověk“, „Zpíváno z …

Více
  • 13. 5. 2023

Už kolem 350 vydání se dočkalo toto vrcholné dílo B. Němcové, do kterého autorka uložila jednak své osobní vzpomínky na dětství v ratibořickém údolíčku, jednak živou ilustraci lidového folklóru a životní moudrosti prostých lidí. Vztah zámku a podzámčí autorka posunula blíž k podobě ideální, příkladné lidové obyčeje zachytila chronologicky v cyklu zvykoslovného roku. Zosobnění lidové životní filosofie je žena, babička Magdaléna Novotná. Přes značn…

Více
  • 13. 5. 2023

[15.2.1848-16.7.1923] Povídkář a romanopisec, který zasvětil celé své literární dílo Šumavě a Pošumaví a životním osudům jejich obyvatel. Narodil se sice v hornorakouském Kragu (roku 1848), ale oba jeho rodiče pocházeli ze Šumavy (matka z bohatého sklářského rodu, otec byl lékař). Brzy se vrátil s rodinou do Čech, a to nejprve do Sušice, kde jeho otec působil jako praktický lékař....

Více
  • 29. 4. 2023

[4.2.1820-21.1.1862] Původ této spisovatelky, jedné z výrazných autorek české obrozenecké éry a zakladatelky novodobé české prózy, je zahalen tajemstvím (podle některých odborníků je nemanželskou dcerou kněžny Kateřiny Zaháňské, nebo její sestry Dorethey a nejistota panuje i okolo jejího roku narození). Dle oficiálních pramenů se Němcová narodila jako Barbora Novotná (později Barbora Panklová) ve Vídni, vyrůstala v rodině Panklových v Ratibořicích...

Více
  • 29. 4. 2023

[4.1.1859-8.7.1926] Karel Václav Rais Karel Václav byl český prozaik a publicista, tvůrce realistické vesnické povídky, románové idyly a elegie. Vyzdvihl nejprve dobrotu a ušlechtilost venkovanů, poté jejich slabošství, lakotu, egoismus a rozklad vztahů a buditelskou práci inteligence. Zakladatel beletristického časopisu Zvon, autor memoárů a mnoha knížek pro mládež. Karel Václav Rais se narodil v Lázních Bělohradě začátkem roku 1859 do...

Více
  • 28. 4. 2023

[19.1.1877-1.7.1952] Básník, spisovatel a dramatik Fráňa Šrámek se narodil roku 1877 v Sobotce jako syn berního úředníka. Brzy na to se Šrámkova rodina odstěhovala do Zbiroha a potom do Písku. Zde Šrámek studoval gymnázium, po maturitě přešel do Prahy na práva. Ta však nedokončil, protože se věnoval literatuře. Šrámek patřil k Neumannově anarchistické skupině kolem časopisu Nový kult. Pro účast...

Více
  • 28. 4. 2023