Celá e-kniha Všechno se má zkusit ke stažení v ePUB, PDF a MOBI
Kapitola 16
S vymoženostmi, které měl Parker k dispozici, jsme se za pouhých několik minut dopátrali toho, že Carlotta Sheltonové není k nalezení a nikdo neví, kde se nachází. Policie se nijak zvlášť nenamáhala to zjistit.
Harden Monroe, významný podnikatel a obchodník s nemovitostmi, byl pracovně mimo město. V jeho kanceláři nemohli úřadu okresního prokurátora sdělit, kde by ho bylo možné zastihnout.
Parker na mě pohlédl. „Zkusíme Elaine Paisleyovou,“ navrhl jsem.
„Myslíte, že ví, kde jsou?“
„Jsou dva,“ konstatoval jsem. „Nejspíš by mohla vědět aspoň o jednom.“
„No dobrá,“ přerušil mě. „Žádné lepší vodítko nemáme, takže to zkusme.“
Šofér okresního prokurátora si v dopravním provozu vypomohl červeným světlem a sirénou a přesně za dvanáct minut od chvíle, kdy jsme vyšli ze soudního sálu, jsme klepali na dveře bytu Elaine Paisleyové.
Měla na sobě průsvitný župánek, v němž světlo za jejími zády zřetelně rýsovalo siluetu její postavy tak, že bylo zcela patrné, že pod tenounkým negližé nemá nic než svou podmanivou postavu.
Když jsme jí vtrhli do bytu, dala se na ústup. „Donald Lam!“ zvolala. „No tohle, já myslela… Nemáte právo!“
„Tento pán pracuje pro úřad okresního prokurátora,“ začal jsem. „Nejdřív ze všeho chceme vědět, kde je Carlotta Sheltonové.“
„To nevím. Carlottu jsem neviděla. Nechci ji vidět. Nemůžu se jí podívat do očí.“
„Proč?“
„Ta příšerná ženská mě donutila podepsat prohlášení, které je nepravdivé.“
„Jaké prohlášení?“
„Však víte, to o tom, že jsem vám sebrala ze stolu list dopisního papíru. Není na tom ani kousek pravdy. Chtěla jsem vás vidět v jiné vysoce důvěrné záležitosti.“
„Co to bylo?“ otázal jsem se.
Tentokrát to vyklopila svižně. „Nechtěla jsem uvádět jména,“ prohlásila, „ale nejspíš jsem teď v situaci, kdy to budu muset udělat. Harden Monroe má potíže se svou manželkou. Snažila se na něj něco hodit a nějací soukromí detektivové se mě pokusili přimět k tomu, abych odpřísáhla, že jsem s ním byla na víkendovém výletě.“
„Co jste jim na to řekla?“
„Pověděla jsem jim, že bych nic takového neudělala, že pana Monroea sotva znám. Jednou se mnou mluvil o investování do nemovitosti a vždycky se choval jako dokonalý džentlmen.“
„A co potom?“
„Potom se sem přihrnula ta, ta strašná ženština a tvrdila, že jsem neměla vůbec žádný důvod pro to, abych k vám chodila, a že jsem vám chtěla jen šlohnout ten papír. Když jsem to zapřela, tak mnou mrštila na postel a sedla si mi na břicho.
Vyrazila mi dech z těla. Nemohla jsem se nadechnout.“
Pohlédl jsem do Parkerova obličeje a viděl, že se z něj zápal pro věc vytrácí. „Řekla jste o tom něco Carlottě Sheltonové?“
„Carlottu Sheltonovou sotva znám. S panem Monroem jsem se setkala pracovně, ale co se týče Carlotty, viděla jsem se s ní na několika společenských akcích. Znám ji jen od vidění.“
„Nemáte tušení, kde by teď mohla být?“
„Ovšemže ne. A chtěla bych vás upozornit, pánové, že jsem se právě chtěla sprchovat a čekám telegram a také, jak jistě vidíte, máte-li oči, nejsem oblečená k příjímání návštěv.“
„No dobrá,“ vložil se do hovoru Parker. „Do dvou hodin musíme najít buď Monroea, nebo Carlottu Sheltonovou. Takže, kde bychom je měli hledat? Odkud bychom měli začít?“
„Nemám nejmenší ponětí, a nechci být do téhle věcí zatahována. Pokud hodláte setrvat v mém bytě, budu nucena zavolat svého advokáta.“
Ode dveří se ozvalo bušeni, Elaine Paisleyová zaváhala.
Otevřel jsem.
Dovnitř rázně vkráčela Berta Coolová.
Elaine Paisleyová na ni vrhla jediný pohled a začala couvat směrem k ložnici.
„Vadilo by vám, kdybychom se ještě před odchodem podívali do ložnice a přesvědčili se, že tam nikdo není?“ zeptal jsem se
Pak jsem se obrátil na Parkera. „Tak tohle je Berta Coolová.“
Berta tam stála s rukama opřenýma o boky a upírala na Elaine Paisleyovou zlostný pohled.
„To by mi tedy vadilo,“ odporovala Elaine Paisleyová. „Předně nemáte vůbec právo sem chodit. Nepozvala jsem vás, a rozhodně se mi nemůžete dívat do ložnice bez příkazu k domovní prohlídce.“
„Tvr…
