Spoutaný Prométheus (Aischylos)

Dílo zakladatele antické tragedie pojednává o Prométheovi, který daroval proti Diově vůli lidstvu oheň.

Hlavní postavy

Zeus sesadil z trůnu svého otce Kronose, aby se sám mohl stát vládcem bohů, a velmi si své místo hlídá. Je neúprosný, krutý k těm, kdož se mu jakkoli znelíbili, a stíhá je hroznými tresty. Dominují u něj ale i lidské vlastnosti, například nestálost, zvědavost. Obecně na tuto postavu Aischylos nahlíží jako na všemocného, spravedlivého boha, který nekompromisně stíhá lidskou domýšlivost.

Prométheus, bezesporu hlavní postava, je bůh, jenž se vzepřel novému vládci bohů - Diovi, když lidem odsouzeným ke smrti navrátil oheň. Vyznačuje se svým darem nahlížet do budoucnosti a láskou ke smrtelníkům. Vládne rozumem, ale také slovem. Má svoji hrdost.

Stručný děj

Děj se odehrává v okolí kavkazského pohoří, kam byl Prométheus přikován; čas nelze blíže určit. Ústředním tématem je konflikt nejvyššího z bohů, Dia, a Prométhea. Vedlejšími tématy jsou osudy jednotlivých postav, které Prométhea potkávají na své cestě.

Dílo patří do trilogie vyprávějící příběh Prométhea, další dvě části Prométheus Ohňonoš a Osvobozený Prométheus se nedochovaly. V prologu je čtenář stručně seznámen s událostmi, které předcházely Prométheovu připoutání ke skále (uloupení ohně pro smrtelníky). Epilog zachycuje Prométhovo osvobození s pomocí Hérakla.

Prométheus je Héfaistem, bohem kovářem, přikován ke Kavkazu. Zde má trpět za svou neposlušnost Diovi. Setkává se s mnohými postavami, jež náhodně procházejí kolem na své životní pouti. Někteří ho litují a soucítí s ním (například sbor Okeánoven, mořských nymf, které ho navštěvují a rozmlouvají s ním), jiní ho též žádají o radu (Ió, kterou postihl trest za to, že se vzepřela Diovu loži) a prozrazení věcí budoucích. Prométheus se díky svému vnitřnímu oku dozví, že Zeus bude svržen. Ten, jak se to dozví, vyšle svého posla Hermese, jemuž dal úkol přesvědčit Prométhea, aby vyjevil více z budoucnosti, co přesně se má stát a jak tomu může zabránit. Prométheus nic nepoví - Zeus ho i se skálou svrhne do podzemí. Jako další trest k němu každý den přilétá orel, aby mu vykloval játra, která vždy znovu dorostou - tak je Prométheus odsouzen k nekonečným mukám.

Toto drama je úvahou nad tím, zda mělo Prométheovo počínání vůbec smysl. Dal lidem oheň, kovy, z bylin je učil získávat léky. Oni však místo vděku ohněm ničí, kovy uplácí. Z kovů vyrábějí zbraně, z bylin jedy. Obojí k zabíjení se navzájem. Konflikt "staré generace" a "nové generace". Spousta osob Prométhea lituje a obdivuje jeho činy, ale strach z Dia je ovlivňuje mnohem více.

— 1 —

Prométheus (Prométheus desmótés); možné názvy českých překladů: Prometheys, Upoutaný Prometheus, Prométheus, Spoutaný Prométheus.

Známá Aischylova hra o bohovi, který se vzepřel vládci bohů i světa Diovi, daroval lidem oheň a podstoupil za to krutý trest. Kniha přináší jednu ze tří částí původní trilogie, doplněnou překladatelem o Prolog a Epilog, volnou rekonstrukci dvou nedochovaných částí.

Ve hře vystupuje sbor, což je typické pro atickou tragédii. Zeus viděn jako krutý, nespravedlivý tyran.

Hlavní postavy

Prométheus - bratranec Dia, miluje lid, dal lidem kulturu, zná budoucnost

Héfaistos - bůh ohně, příbuzný Prométhea

Ió - oběť Heřiny pomsty, smrtelná žena

Hermes - posel bohů

sbor Ókeanoven - připomíná Prométheovo utrpení

Stručný děj

Prométheus dal lidem oheň a naučil je řemesla, tím je zachránil. Přivodil si hněv Dia, který lidi nesnáší a chtěl je zahubit. Proto dal Prométhea přikovat ke skále, i přestože Prométheus pomohl Diovi na trůn. Zeus svrhl svého otce Krona z trůnu. Héfaistos má provést Diův trest, ten se však zdráhá a dělá to nerad. Héfaistos to nakonec provede, přiváže a přiková Prométhea ke skále. K Prométheovi přichází Ió, která byla prokleta Hérou, protože se do Ió zamiloval Zeus. Ió nyní bloudí celým světem, hnána svým šílenstvím. Prométheus jí prozradí, co ji čeká v budoucnosti a jak se může osvobodit. Prométheus varuje, že Zeus bude svržen z trůnu a že mu pomůže, jenom pokud ho osvobodí od krutého trestu. Prométheus prozrazuje, že Zeus uzavře sňatek, který ho bude velmi mrzet. Syn z tohoto sňatku ho přemůže. Zeus posílá k Prométheovi Herma, aby zjistil podrobnosti o sňatku, který ho má připravit o trůn. Prométheus Herma odmítá a hodlá snášet dál své utrpení. Propadá se i se skálou do podzemí.

— 2 —

Ó vizte mou trýzeň a potupu zlou,
má muka, kterými tisíce let
se soužit mám!
A takovou potupu ohavných pout
si vymyslil nový pán bůh Zeus!
Žel, žel! Já nad strastí nynější lkám
i nad tou, jež přijde. Kdy asi skončí
má muka a bezmezná bolest?
Však co to pravím - předem přesně vím,
co bude, žádná strast, nic nového
mne nepostihne, co bych nečekal.
Je třeba snášet přisouzený osud
co nejlehčeji: dobře, dobře vím,
že síla nutnosti je nezdolná.