Celá e-kniha Prasklé zrcadlo ke stažení v ePUB, PDF a MOBI
19.
„Jaká hrůza!“ ulevila si slečna Knightová. Odložila balíčky a lapala po dechu.
„Něco se stalo?“ zeptala se slečna Marplová.
„Nemám nejmenší chuť to před vámi vyprávět, opravdu ne. Mohla bych vám přivodit šok.“
„Co mi nepovíte vy, dovím se od někoho jiného.“
„Bože, Bože, máte úplnou pravdu,“ uvědomila si pečovatelka, „krutou pravdu. Všichni prý moc mluví! Jsem přesvědčená, že na tom něco je. Já sama nic nerozšiřuji. Jsem velmi opatrná.“
„Pravila jste, že se něco velmi hrozného stalo,“ připomněla slečna Marplová.
„Zpráva mě div neporazila. Netáhne vám od okna, drahoušku?“
„Mám ráda čerstvý vzduch,“ usadila ji stará dáma.
„Ach — ale nesmíme se přece nachladit,“ napomenula svou svěřenkyni slečna Knightová škádlivě. „Víte co? Na chvilku odskočím a udělám vám dobroučký vaječný punč. Na něj určitě máme chuť, viďte?“
„Nevím, na co vy máte chuť,“ opáčila slečna Marplová, „a potěšilo by mě, kdybyste si to v tom případě připravila.“
„No, no,“ slečna Knightová pohrozila prstem, „libujeme si v žertících, že?“
„Chystala jste se něco mi sdělit,“ upozornila pečovatelku slečna Marplová.
„Dobře, ale nesmíte se rozčilit a jakkoliv znervóznit, poněvadž s námi ta záležitost vůbec nesouvisí. Ovšem s tolika americkými gangstery kolem nás, už asi nic nemůže překvapit.“
„Další vražda, viďte?“ otázala se slečna Marplová.
„Jak jste bystrá, drahoušku. Že vás hned něco takového napadlo?“
„Vlastně jsem pokračování čekala,“ odvětila slečna Marplová zamyšleně.
„Opravdu?“ zvolala slečna Knightová.
„Vždycky někdo něco zahlédne, ovšem někdy mu chvíli trvá, než si uvědomí, co zahlédl. Kdo je tentokrát mrtvý?“
„Italský sluha. Včera v noci ho někdo zastřelil.“
„Ovšem, to je naprosto pochopitelné,“ přikývla slečna Marplová, „ačkoliv bych soudila, že si mohl zvážit důležitost toho, co spatřil —“
„Namouvěru!“ zvolala slečna Knightová. „Mluvíte, jako byste všechno předem věděla. Proč je pochopitelné, že ho někdo zabil?“
„Předpokládám, že kohosi vydíral,“ vysvětlila slečna Marplová, ponořená do úvah.
„Včera zřejmě odjel do Londýna.“ ¦ „Skutečně?“ podivila se slečna Marplová. „To považuji za velmi zajímavé a významné.“
Slečna Knightová odešla do kuchyně připravit výživný nápoj, kdežto slečna Marplová zůstala sedět v zamyšlení, rušeném hlasitým vtíravým hučením vysavače za doprovodu hlasu Cherry, prozpěvující nejnovější oblíbený šlágr ‚Já ti řekla a tys mi řekl‘.
Slečna Knightová vystrčila hlavu z kuchyně. „Ne tak hlasitě, Cherry, prosím,“ napomenula posluhovačku. „Přece nechcete rozčilovat naši milou slečnu Marplovou. Nesmíte být bezohledná.“
Zavřela kuchyňské dveře ve chvíli, kdy Cherry buď pro sebe nebo jen tak do vzduchu prohodila:
„Kdo ti dovolil říkat mi Cherry, ty stará medúzo?“ Vysavač dále hučel, avšak Cherry zpívala už tišeji. „Pojďte sem na minutku, Cherry,“ zavolala slečna Marplová vysokým, jasným hlasem.
Mladá žena vypnula vysavač a otevřela do obývacího pokoje.
„Nechtěla jsem vás rušit svým zpěvem, slečno Marplová.“
„Váš zpěv je mnohem příjemnější než ten strašný rámus z vysavače, ale chápu, že je nutno jít s duchem času. Vím, že bych neuspěla s požadavkem na kohokoliv z mladé generace, aby uklízel po stáru pomocí smetáčku.“
„Cože? Lézt po kolenou s lopatkou a smetáčkem?“ Cherry dala najevo zděšení a překvapení.
„Je to neslýchané, vím,“ přikývla slečna Marplová. „Pojďte dovnitř a zavřete za sebou. Zavolala jsem vás, abych si s vámi pohovořila.“
Cherry poslechla a s tázavým pohledem přistoupila ke své zaměstnavatelce.
„Nemáme mnoho času,“ upozornila slečna Marplová. „Ta stará — totiž slečna Knightová — přijde každou chvíli s jakýmsi vaječným nápojem.“
„Bude výživný. Posilní vás,“ odpověděla Cherry povzbudivě.
„Slyšela jste, že včera v noci v Gossington Hallu někdo zastřelil sluhu?“ zamířila stará slečna přímo k cíli
„Jakže? Toho Itala?“
„Ano. Jmenoval se Giuseppe, pokud vím.“
„Ne, tak tohle jsem neslyšela,“ přiznala Cherry. „Zaslechla jsem jen, že sekretářka včera dostala srdeční záchvat, a někdo tvrdil, že …
