7/ S TĚMI, KTEŘÍ TAM TAKÉ BYLI…
I
Vzhled Dayas Hallu nepochybně hodně utrpěl válkou. Kdysi šlechtěné trávníky dnes bujně přerůstaly okrasné květinové záhony, z kterých se marně hlásilo o své právo několik pozůstalých trsů původní květeny. Zato však veškerému zahradnímu pleveli se nesmírně dařilo.
Ale zeleninová část zahrady nesla známky úzkostlivé péče. Zatrpkle vyhlížející starý muž se zadumaně skláněl nad rýčem. Nikdo jiný v blízkosti nebyl, a tak k němu Craddock s pozdravem přistoupil.
„Jo, paní Haymesovou hledáte? Tak to vám tedy neřeknu, kde zas vězí. Ta má, panečku, svoji hlavu a nikomu neřekne, co bude dělat. Ta si radit nedá! A já bych ji ledacos ochotně ukázal – ale k čemu by to bylo? Když mladý dámy nechtěj poslouchat, neposlouchaj. Natáhnou si kalhoty, svezou se traktorem a myslej si, že všechno znaj. Ale tady je třeba zahradníka a tím se člověk nestane přes noc. Jo, tady to chce kus poctivý zahradnický práce!“
„To rozhodně,“ souhlasil Craddock.
Stařík vztáhl tuto poznámku na sebe a pochopil ji jako urážku.
„Tak se podívaj, mladej pane, co si myslej, že já sám můžu s takovým kusem pozemku udělat? Tady bejvali čtyry zahradnický mistři i s učněma a měli plný ruce práce. Málokdo by se s tím tak páral jako já. Dělám tu někdy až do vosmi večer.“
„A to si svítíte petrolejkou?“
„Jasný, že v tyhle době ne, rozuměj? Mluvím vo letních měsících.“
„Tak já se tedy půjdu podívat po paní Haymesové,“ řekl rozpačitě Craddock.
V očích venkovana svitla zvědavost. „Co jí chcete? Že vy jste vod policie? Dostala se do maléru, viďte? Nebo ji hledáte proto, co se semlelo v Little Paddocksu? Maskovanej mužskej si vtrhne do domu a drží v šachu revolverem plnej pokoj lidí! Tohle by se před válkou nemohlo stát. Jak říkám, to dělaj zběhové. Všude se toulaj všelijaký pobudové bez práce. Proč na ně neudělá zátah vojsko?“
Nevím,“ řekl Craddock. „Podle všeho nadělalo přepadení mezi lidmi hodně řečí, že?“
„To jo,“ přisvědčil stařík. „Vidíte, kam to u nás vede? Ned Barker má pravdu, že to lidi maj z toho věčnýho vysedávání v biografech. A Tom Riley zase říká, že se tu volně potlouká moc cizáků. Je přesvědčenej, že ta holka, co vaří u slečny Blacklockový a má tak zlou povahu, v tom má určitě prsty. Přej je komunistka nebo snad ještě něco horšího, a my tyhle lidi nemáme rádi. A Marlen, víte, ta z baru, by dala krk za to, že slečna Blacklocková má v domě něco cennýho. Nemusíte brát hned vážně, co vona říká, protože na druhý straně je fakt, že slečna Blacklocková – až na tu šňůru falešnejch perel kolem krku – chodí moc skromně voblíkaná. Ale vona říká: ‚Dejme tomu, že ty perle jsou pravý!‘ A zase Florrie, to je dcera vod starýho Bellamyho, jí vodporuje: ‚Nesmysl! Imitace – nic jinýho!‘ Víte taková, jakou nosej herečky na divadle ke kostýmům. Jó, jó, imitace – tak se prej slušně říká šňůře falešnejch perel. Taky to nosej všelijaký, co si hrajou na nóbl a člověk si pak myslí, že maj pravý římský perly nebo pařížský diamanty. Já to znám, moje stará sloužila u jedny lejdy. Ale co je ta paráda platná, když je to jenom sklo, ne? Myslím, že ty břečťanový listy, co nosí mladá Simmonsová, taky nejsou nic jinýho než imitace. Jó, člověk dnes tak hned neuvidí kus pravýho poctivýho zlata. Vždyť i ty snubní prstýnky už v dnešní době dělaj z nějaký nasedly hmoty, aby vypadaly jako z platiny. A jsou ubohý, ubohý, pane, a přesto stojej hromadu peněz!“
Starý Ashe si nadechl a pokračoval.
„Slečna Blacklocková nemívá v domě moc peněz, to vím vod Jima Hugginse, a ten si je tím jistej, protože jeho žena chodí do Little Paddocksu uklízet. Tý ženský nic neujde! Jó, ta má nos, to mi věřte!“
„Neřekl vám náhodou, co si o tom všem paní Hugginsová myslí?“
„Že v tom má prsty Mici. Má prej hroznou povahu a myslí si vo sobě bůhvíco. Tuhle ráno řekla paní Hugginsový přímo do vobličeje, že pro ni je jen vobyčejná nádenice.“
Craddock chvíli stál a srovnával si v hlavě obsah toho co mu starý zahradník napovídal. Získal tím sice dobrý přehled veřejného mínění …
