Viktor Dyk

Podpořte LD sdílením:

Share

[31.12.1877-14.5.1931]

Životopis

Významný český básník, prozaik, dramatik, publicista a nacionalistický politik, jeden z představitelů tzv. generace anarchistických buřičů Viktor Dyk se narodil v Pšovce u Mělníka roku 1877. Navštěvoval gymnázium v Žitné ulici v Praze, kde byl jedním z jeho učitelů Alois Jirásek. Poté vystudoval Právnickou fakultu Karlovy Univerzity. Po celý život však působil jako novinář a spisovatel. K rozhodnutí nevěnovat se právu došel v roce své justiční zkoušky (1905).

Dyk se od roku 1907 až do své smrti podílel na redigování časopisu Lumír. V letech 1910–1914 redigoval také časopis Samostatnost. Za první světové války se Viktor Dyk podílel na protirakouském odboji a byl vězněn kvůli své literární činnosti (1916–1917) ve Vídni. Od roku 1918 byl redaktorem Národních listů.

Dykova politická činnost započala roku 1911, kdy se stal členem Státoprávně pokrokové strany a neúspěšně za tuto stranu kandidoval ve vinohradském volebním okrese do Říšské rady. Roku 1918 se podílel na založení Československé národní demokracie, za niž potom působil jako poslanec v Národního shromáždění a od roku 1925 jako senátor.

Viktor Dyk byl orientován pravicově a nacionalisticky. Patřil mezi nejvýraznější prvorepublikové odpůrce tzv. hradní politiky, a především jejích tvůrců T. G. Masaryka a Edvarda Beneše. Příležitostně psal do časopisu Vlajka. V roce 1928 se po sedmadvacetileté známosti oženil se spisovatelkou a novinářkou Zdenkou Háskovou.

Viktor Dyk zemřel na srdeční mrtvici při koupání se v Jaderském moři v blízkosti jugoslávského ostrova Lopud. V této souvislosti je často připomínána jeho báseň Soumrak moře ze sbírky Devátá vlna. Pohřben je na pražských Olšanských hřbitovech.

Ve své tvorbě Dyk často využíval aforistickou úsečnost, satiru a pravidelný rytmický verš. Jeho díla zpravidla obsahují jasnou pointu, využíval paradoxy. Počátek Dykovy literární tvorby je spojen se značnou skepsí, která pramení z potlačení omladinářských bouří v první polovině 90. let. Sbírky jsou spojovány s tvorbou skupiny soustředěné kolem Moderní revue.

Dílo

Poezie

Próza

  • Stud, 1900
  • Hučí jez a jiné prózy, 1903
  • Konec Hackenschmidův, 1904
  • Prosinec, 1906
  • Prsty Habakukovy, 1906
  • Píseň o vrbě, 1908
  • Příhody, 1911
  • Krysař, 1915 (anotace)
  • Tajemná dobrodružství Alexeje Iványče Kozulinova, 1923
  • Tichý dům, 1921
  • Zlý vítr, 1922
  • Prsty Habakukovy, 1925
  • Můj přítel Čehona, 1925
  • Dědivadelní hra, 1927
  • Holoubek Kuzma, 1928
  • Soykovy děti, 1929

Politická literatura

  • Ad usum pana presidenta republiky, 1929
  • O národní stát, 1932–1938 (7 svazků)

Drama

  • Epizoda, 1906
  • Posel, 1907
  • Zmoudření Dona Quijota, 1913
  • Veliký mág, 1914
  • Zvěrstva, 1919
  • Ondřej a drak, 1919
  • Revoluční trilogie, 1921
  • Napravený plukovník Švec, 1929

Paměti

  • Vzpomínky a komentáře, 1927

Citáty

Nacionalismus nesmí být pouhou náladou, musí být životním přesvědčením, světovým názorem, má-li mít hodnotu a má-li být života schopný.

Viktor Dyk

e-knihy

  • 30. 4. 2023