Antoine de Saint-Exupéry

Celým jménem Antoine-Jean-Babtiste-Marie-Roger de Saint-Exupéry, narodil se v Lyonu a tragicky zahynul v létě 1944, patrně sestřelen německým letadlem v prostoru Korsiky nebo nad Alpami.

Jeho život i tvorba jsou mimořádně sourodé, obojí určuje Saint-Exupéryho povolání letce, ale i psychické založení hluboce citlivého a ušlechtilého člověka. Po studiu na Námořní škole, které ho nijak nenadchlo, sloužil jako voják u letectva, kde propukla jeho vášeň pro létání. Jako pilot byl zaměstnán u vícero leteckých společností a létal na různých linkách. Exotická prostředí, v nichž se ocitají jeho letečtí hrdinové, důvěrně znal, neboť se pohyboval na linkách Toulouse-Dakar, Casablanka-Timbuktu, Buenos Aires-Ohňová země; pokusil se i o rekordní lety a několikrát havaroval. Po vypuknutí 2. světové války si doslova vynutil vstup do řad válečných pilotů, který mu byl pro jeho věk odpírán. Jeho dvacetiletou leteckou dráhu završila tragická smrt, která jeho život i dílo korunovala heroickou slávou.

Saint-Exupéryho literární dílo je apoteózou mravních hodnot člověka. Třebaže skeptik, prožívající trvalou bolestnou úzkost ze zmechanizované, odlidštěné civilizace, neustále osvědčuje optimistickou víru v to nejlepší v člověka i v lidském společenství. Jeho dílo, pateticky vášnivé a myšlenkově hluboké, vzbudilo už od prvních knih živý čtenářský ohlas. Po novele Letec vydal romány Kurýr na jih, Noční let, Země lidí (s útředním motivem ztroskotání nad pouští, které zažil na vlastní kůži) aj. Velmi známá je jeho básnická pohádka Malý princ. Některá díla (Citadela, Dopis rukojmímu, deníky, korespondence atd.) vyšla až po autorově smrti.

Nejdále dojde a nejúspěšnější bude, kdo nejvíc zápasil sám ze sebou.  (O naději, Karmelitánské naklad)  

Tady je to mé tajemství, úplně prostinké: správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.  

Neboť se živím, abych žil, žiji, abych dobýval a dobývám abych se vrátil a rozjímal a cítil se ve svém poklidném mlčení člověkem širšího srdce.  (Citadela)  

Je jediný skutečný přepych, a to jsou lidské vztahy.  

Skutečná láska se nikdy nevyčerpá, a když se obrátíš k té pravé studni, bude tím štědřejší, čím více z ní budeš pít.  

Nežijeme z věcí, ale z jejich smyslu.  

Milovat, jenom milovat, to je slepá ulička.  

O lásce se nemluví, láska je.  

Nikdo se nemůže cítit zároveň odpovědným a zoufalým.  

Prostor vědomí je pranepatrný. Vejde se tam vždy jen jeden problém.  

Antoine de Saint-Exupéry