Osmnáct fantaskních povídek spojených postavou malého démona. Humorná satira na pomezí sci-fi a fantasy s hlavní postavou démona Azazela, malého dvoucentimetrového tvora s bříškem jako kuličkové ložisko.
Úvod
Knihu tvoří osmnáct krátkých nenavazujících povídek, které mají všechny společné tři hlavní postavy - vypravěče, George Bitternuta a malého dvoucentimetrového démona Azazela, kterého George údajně vyvolal. Azazel je z jiného světa a nechápe pozemskou logiku, proto se stává původcem mnoha neštěstí, když se snaží na Georgeův popud pomoci lidem. Azazel je ve svém světě naprosto bezvýznamný, takže mu dělá velikou radost dělat dobré skutky. Nakonec však vše dopadne úplně jinak, než jak bylo v plánu...
George je velmi hrdý na své vyprávění a nesnáší, když ho někdo osočuje ze lži, i když jsou jeho historky velice nevěrohodné a nepravdy jsou u něj velice časté. Má také velmi lakomou povahu - jakmile dojde na placení účtů v restauraci, přenechá žezlo svému společníkovi.
Obsah vybraných povídek
V pořadí první povídka vypráví o Juniper Penové, která je beznadějně zamilovaná do ne moc úspěšného basketbalisty Leandera Thompsona. George Juniper slíbil, že se jí pokusí nějak vypomoci, a vyvolá Azazela, jemuž vzniklou situace vysvětlí. Poprosí ho, aby nějak zlepšil Leanderovy schopnosti, čímž by se Juniperin idol stal bohatým a perspektivním basketbalistou. George však zapomene Azazelovi vysvětlit, že každé družstvo má svůj koš, takže Leander po "vylepšení" hází míč do toho koše, který je nejblíže, nehledě na to, kterému týmu patří. Díky tomu vyhodí Leandera z týmu, a tak se bývalý basketbalista vrhne na učení a stane se profesorem.
Hlavním hrdinou druhé povídky je Andrew Mortenson, kterého opustila milenka obzvláště ponižujícím způsobem. Andrew se svěří Georgovi, že jeho největším přáním je, aby jeho bývalá milá, která se živí jako zpěvačka, měla na jeden den naprosto dokonalý hlas. Georgovi je sice divné, že by chtěl zhrzený muž přát své bývalé takový dar, ale požádá Azazela, jestli by nemohl jeho příteli toto přání splnit. Azazel souhlasí, a tak má žena na svém vystoupení naprosto nádherný hlas. Až poté George pochopí, že to byla vlastně velmi důmyslná pomsta - žena již nikdy na veřejnosti nevystoupí, protože již nikdy nedosáhne takového dokonalého hlasu jako toho večera.
Další, v pořadí třetí povídka představuje příběh Rosie, která nadevše miluje úsměv svého manžela. Několikrát se ho pokouší vyfotit, ale nikdy se jí to nepodaří. George proto požádá svého dvoucentimetrového démona, aby udělal fotku Rosiina manžela, na které má úsměv, jenž Rosie tak miluje. Azazel úkol splní a George tak může své přítelkyni předat fotku, kterou si tak moc přála. Jenže od té doby je její manžel nevrlý, zlý a vůbec se neusmívá. Azazel mu totiž jeho úsměv ukradl a vložil jej do fotografie. George tak v nestřežené chvíli fotografii roztrhá, aby zachránil Rosiino manželství. Rosie zuří vzteky a nechce uvěřit, že by za proměnu jejího manžela mohla fotografie. Dokládá to tím, že po jejím roztrhání se jí manžel svěřil s ledvinovým kamenem, který jej trápil a působil mu bolest. Od té doby se zase usmívá.
Čtvrtá povídka: Theofil je velmi nešťastný mladý muž - opačné pohlaví jej naprosto ignoruje. Z celého srdce si přeje, aby se na něj ženy lepily jedna za druhou, což mu George prostřednictvím Azazela s radostí splní. Poté má Theofil naprosto opačný problém - každá žena, která se octne v jeho přítomnosti, se jej pokusí získat. Theofil nemá chvíli klidu, nemůže se ani v klidu projít po ulici, George mu proto navrhne plán - má vyhlásit soutěž, která mu vybere partnerku jednou pro vždy. Theofil s nadšením souhlasí a vyhlásí jakýsi turnaj. Před samotnou soutěží si jej však podají bratři jedné z dívek a Theofil je nucen zařídit, aby jejich sestra vyhrála. Theofil tak skončí po boku obrovské ženy s mužskými proporcemi.
Třináctá povídka s názvem Úhel pohledu vypráví o manželech Maggie a Octaviovi, kteří by v žádné soutěži krásy určitě nevyhráli. Přesto si žijí spokojeně do té doby, než Maggie začne trápit její vzhled. Chtěla by být pro Octavia krásná, aby byl šťastný. George požádá Azazela, jestli by nezařídil, aby Maggie postupně krásněla. Azazel použije jedno ze svých kouzel a z původně ošklivky se začne stávat nádherná žena. Octaviovi se to však zrovna nelíbí - měl rád svou starou introvertní Maggie, nová společenská Maggie, která se zajímá pouze o make-up a o oblečení, se mu vůbec nelíbí. A tak se manželství nakonec rozpadá.
Sedmnáctá povídka: Bezinka je nadějná umělkyně, která je však kvůli módě nucena tvořit díla nevalné krásy. Potají však tvoří nádherné sochy, z nichž jedna je sochou krásného muže, do něhož se zamiluje. Nechce žádného jiného a bezmezně trpí, protože si přeje, aby Hankovo studeně a tvrdé tělo bylo měkké, teplé a živé. George se jí rozhodne pomoci a požádá Azazela, aby podle Bezinčiných představ Hanka oživil. Bezinka je nejprve radostí bez sebe, když však zjistí, že Hank je měkký vždy a všude, na George se rozzuří...
Hodnocení
I když u některých povídek jsem dokázala velmi snadno odvodit, jak skončí a v čem se stane chyba, kniha mi i tak připravila mnoho zábavných chvil.
Někomu by mohlo vadit, že povídky nejsou nejdelší, ale mně to naprosto vyhovovalo - nemusela jsem čtení přerušovat v polovině děje, když jsem potřebovala od knihy odejít.
Kniha obsahuje kromě vtipu i spoustu ponaučení - například většina povídek by mohla říkat, že ne všechno, co se jeví jako ideální a správné řešení, ve skutečnosti takové doopravdy je. Stačí malá nepozornost nebo zádrhel, se kterým člověk nepočítá, a vše se obrátí proti němu. Někdy snaha být lepším vyústí jen v to, že se staneme horšími, a to jen proto, že si nedokážeme dostatečně vážit toho, co bylo.