Celá e-kniha Muž se zlatou zbraní ke stažení v ePUB, PDF a MOBI
KAPITOLA ŠESTÁ
Snadno vydělaný tisíc
Bond si klekl vedle Tiffy a ostře ji poplácal po pravé tváři. A pak po levé. Vlhké oči znovu zaostřily. Sáhla si rukou na obličej a překvapeně se na Bonda podívala. Vstal, vzal si utěrku a navlhčil ji pod kohoutkem. Pak se sklonil, jednou rukou ji objal kolem ramen a druhou jí jemně otřel obličej. Pak ji zdvihl a podal jí kabelku, která ležela na polici za pultem. „Zkuste si trochu nalíčit tu hezkou tvářičku, Tiffy,“ řekl. „Za chvíli tu začne být rušno a první dáma musí vypadat co nejlépe.“
Tiffy si vzala kabelku a otevřela ji. Podívala se za Bonda a poprvé od té střelby uviděla Scaramangu. Hezké rty se stáhly v úšklebku. Divoce zašeptala, ale tak, aby to slyšel jen Bond: „Já mu ještě ukážu. Na Orange Hill bydlí Matka Edna. Je to přední čarodějka. Zítra za ní zajdu. Za pár dní nebude vědět, co se s ním děje.“ Vytáhla zrcátko a začala se líčit. Bond sáhl do zadní kapsy a odpočítal pět librových bankovek, které jí zasunul do otevřené kabelky.
„Už na to zapomeňte. Za tohle si koupíte kanárka v kleci, který vám bude dělat společnost. A když vyndáte na pult nějaké jídlo, přiletí další kosáci.“ Poplácal ji po rameni a vyšel zpoza pultu. U Scaramangy se zastavil. „Jako cirkusové číslo by to bylo dobré,“ řekl, „ale na tu dívku to bylo moc drsné. Dejte jí nějaké peníze.“
„Nikdy,“ utrousil Scaramanga koutkem úst a pak podezíravě řekl: „Co máte pořád s tím cirkusem?“ Obrátil se čelem k Bondovi. „Zůstaňte, kde jste, pane, a odpovězte mi na pár otázek. Jak už jsem se ptal, nejste od policie? Jako bych z vás cítil policajta. A jestli nejste, tak co tady děláte?“
„Lidi mi neříkají, co mám dělat. To říkám já jim.“ Bond došel doprostřed místnosti a posadil se k jednomu stolu. „Pojďte si sednout a přestaňte na mě naléhat. Na to já neslyším.“
Scaramanga pokrčil rameny. Udělal dva dlouhé kroky, vzal si jednu kovovou židli, otočil ji a obkročmo si na ni sedl. Levou ruku si položil na opěradlo a pravou spočinul na svém stehně, jen kousek od slonovinové pažby revolveru zastrčeného za páskem kalhot. Bond si uvědomil, že pro pistolníka je tohle dobrá pracovní pozice – kovové opěradlo židle slouží jako štít pro velkou část těla. Scaramanga byl rozhodně obezřetný profesionál.
„Ne, nejsem od policie,“ řekl Bond, který měl obě ruce položené na stole. „Jmenuju se Mark Hazard a jsem ze společnosti Transworld Consortium. Měl jsem nějakou práci ve Frome, jak jsou ty třtinové plantáže firmy WISCO. Znáte to tam?“
„Samozřejmě. Co jste tam dělal?“
„Ne tak rychle, příteli. Nejdřív mi řekněte, kdo jste a co děláte.“
„Scaramanga. Francisco Scaramanga. Řeším pracovní vztahy. Slyšel jste o mně někdy?“
Bond se zachmuřil. „Nevzpomínám si. Měl bych o vás slyšet?“
„Pár lidí, co o mně neslyšeli, je mrtvých.“
„Spousta lidí, co neslyšeli o mně, je taky mrtvých.“ Bond se opřel. Přehodil si nohu přes nohu a objal si kotník. „Nechte těch nabubřelých řečí. O nikom z nás kupříkladu neslyšelo asi sedm set milionů Číňanů. Jste žába ve velice malém rybníku.“
Scaramanga tu posměšnou poznámku pominul. „Ano,“ řekl zamyšleně, „klidně můžete nazvat Karibik malým rybníkem. Ale přináší docela slušné úlovky. ‚Muž se zlatou zbraní.‘ Tak mi tu říkají.“
„To je příhodný nástroj pro řešení pracovních problémů. Ve Frome byste se nám hodil.“
„Máte tam nějaké potíže?“ zeptal se Scaramanga znuděně.
„Časté požáry třtiny.“
„Tím jste se tam zabýval?“
„Tak trochu. Má společnost se mimo jiné zabývá pojišťovacími podvody.“
„Takže přece jen něco vyšetřujete. Věděl jsem, že cítím policajta.“ Scaramanga byl zjevně spokojený svým správným odhadem. „Dopátral jste se něčeho?“
„Sebral jsem pár rastafariánů. Byl bych se rád zbavil skoro všech, ale začali si stěžovat na odborech, že jsou diskriminováni kvůli svému náboženství, takže jsme museli zabrzdit. Počítám, že ty požáry začnou brzy nanovo. Proto říkám, že bychom tam potřebovali dobrého ranaře. Ale té vaší profesi se asi říká jinak, viďte?“ dodal Bond mírně.
Scaramanga znovu pominul výsměšnou…
