Celá e-kniha Případ truchlící vdovy ke stažení v ePUB, PDF a MOBI
Kapitola 19
Když jsme vystoupili z výtahu a pochodovali chodbou luxusního penzionátu, tvořili jsme pochmurné procesí.
Berta Coolová kráčela vpředu. Hned za ní jsem šel já a Nicholas Baffin, rozhněvaný milenec, jemuž byly nasazeny parohy. Průvod uzavíral Sellers, přežvykující nasáklý doutník. Právě se začínal dobře bavit.
Berta už natahovala prst, aby energicky stiskla perleťový zvonek vpravo ode dveří.
Uchopil jsem ji za zápěstí. „Myslím, že pan Baffin by si s tím uměl poradit líp,“ řekl jsem.
Baffin pohlédl z jednoho na druhého.
„Slyšel jste, Baffine,“ řekl Sellers. „Tak si s tím poraďte!“
„Jak to myslíte?“ zeptal se Baffin.
„Ty hloupej ušáku, přece klíč!“ poučil ho Sellers.
Baffin si povzdechl, vytáhl z kapsy koženou klíčenku a našel příslušný klíč. Otevřeli jsme dveře a vešli dál.
Bejbina se fintila před zrcadlem v předsíni. Měla na sobě župan a pantoflíčky,
Pohlédla přes rameno, uviděla Baffina a nasadila úsměv, ale potom zahlédla nás ostatní a ohromením otevřela ústa.
„Máme pro vás špatnou zprávu,“ řekl jsem.
„Špatnou zprávu?“ zeptala se Bejbina, přeskakujíc pohledem z jednoho na druhého, ústa stále ještě“ nezavřená.
„Ano, pani Calvertová,“ prohlásil jsem. „Chceme vám sdělit, že byl váš manžel zavražděn. Policie vás už dlouho hledá, aby vám to mohla oznámit.“
„Můj manžel.,.“ řekla.
„Ty mrcho falešná.“ řekl Baffin.
„Tak moment,“ vzpamatovala se Bejbina a vztyčila se, až stála úplně zpříma. „Tohle je můj byt. Protestuju proti takovému narušování mého soukromí. Mám právo poradit se s advokátem, žádám vás, abyste z mého bytu odešli.“
„Čí je to byt, Baffine?“ zeptal jsem se.
Baffin polkl. „Můj,“ hlesl.
Berta se obrátila k Baffinovi. „Co s tím bytem chcete udělat?“ zeptala se.
Baffin zápasil s rozčarováním. „Chci ho vyklidit,“ prohlásil.
„Sbalte si věci, děvenko,“ řekla Berta Bejbině, „Kdo jste zač a o čem to mluvíte?“ zeptala se Bejbina. „Nemůžete mi jen tak vtrhnout do bytu a poroučet mi. Mám právo dostat předem výpověď. Mám právo…“
„Máte po ruce potvrzení o zaplacení nájemného?“ zeptala se Berta.
„Vy mi nemáte co poroučet,“ bránila se Bejbina.
„Ale děvenko, já jsem tu jen proto, abych vám pomohla,“ ujišťovala jí Berta. „Tak se do toho dáme, pomůžeme vám balit.“
A Berta prošla přes obývací pokoj do ložnice, otevřela dveře a začala si prohlížet šatník.
Bejbina po ní skočila. „Ty řimbabo,“ vykřikla a natahovala se, že popadne Bertu za pačesy.
K tomu se však nedostala. Berta ji zarazila jediným máchnutím paže, za které by se nemusel stydět ani hráč rugby z mužstva vysokoškoláků. Pak se sehla, popadla ji kolem pasu a odmrštila ji přes polovinu bytu.
Když se Bejbina prudce odrazila od zdi a dopadla na postel, byla její bojová nálada tatam.
„Kde jsi vzata ten nůž, co ho zabil, zlato?“ zeptala se Berta.
„Já… já ho nevzala.“
„Ale zabilas ho,“ řekla Berta. „Už tě omrzel, a tak…“
„Ať nám to radši poví sama, Berto,“ řekl jsem, „Myslím, že je to ještě trochu složitější.“
Župan spadl a Bejbina teď byla na posteli jen v kalhotkách a podprsence. Hleděla na nás široce rozevřenýma vystrašenýma očima a rty se jí chvěly.
„Jak moc toho víte?“ zeptala se, hledíc mi do tváře.
„Když nám odpovíte na pár otázek,“ řekl jsem, „budeme znát celou tuhle historii. Vy jste nevěděla, že ho někdo probodl, že ne, Bejbino?“
Zavrtěla hlavou, „Byl to ten nejpříšernější šok, jaký jsem kdy zažila,“ řekla,
„Brentwood měl malér v San Franciscu,“ řekl jsem. „Musel prokázat, že se neprovinil tím, z čeho ho obvinili. Sám se z toho dostat nemohl, ale mohl se z toho vykroutit, kdyby Baffin dosvědčil, že toho dne nebyl v San Franciscu.
Baffin tedy požádal Starmana Calverta, aby mu pomohl sehrát celou tu komedii s vydíráním, a najal mě, abych předal peníze, přičemž počítal s tím, že kdyby se to prošetřovalo, dělal bych s tím sice okolky, ale mohl bych jim dosvědčit, že byl Baffin pátého a šestého opravdu v Los Angeles. Zapomněli na linii toho rozestavěného domu. Calvert se tak ocitl na koni a udělal tu zatracenou hloupost, že z…
