Úžasná Zeměplocha – Zloděj času (Terry Pratchett)

Tik

Kladivo se zastavilo na poloviční cestě přes místnost. Pan Bílý k němu došel a vzal je ze vzduchu.

„Milá lady,“ řekl, „vy si snad myslíte, že si vás nehlídáme? Vy... vy, Igore, připravte hodiny!“

Igorův pohled sklouzl z něj k lady LeJeanové a zpět. „Já bhřijímám bhříkazy jen od bhána Jheremiáše, khdyž dhovolíte,“ odpověděl.

„Když uvedete do chodu ty hodiny, nastane konec světa,“ ozvala se lady LeJeanová.

„Jaký hloupý nápad,“ sykl pan Bílý. „Smějeme se mu.“

„Hahaha,“ udělali ostatní Auditoři poslušně.

„Nepotřebuju lék!“ křičel Jeremiáš a odstrčil doktora Hopkalise stranou. „A taky nepotřebuju nikoho, kdo by mi radil, co mám dělat. Buďte už zticha!“

V nastalém tichu v temných mračnech chraptivě zaduněl hrom.

„Děkuju vám,“ řekl Jeremiáš, teď už o něco klidnější. „A teď poslyšte. Myslím si, že jsem racionální člověk, a proto k téhle věci chci přistupovat racionálně. Hodiny jsou vlastně měřicí zařízení. Postavil jsem dokonalé hodiny, madam. Myslím dámy. A pánové. Způsobí revoluci v měření času.“

Natáhl se a přesunul hodinové ručičky do polohy, kdy ukazovaly téměř jednu hodinu. Pak se sklonil, prstem strčil do kyvadla a uvedl je do pohybu.

Svět existoval dál.

„Vidíte? Vesmír se nezastaví jen kvůli mým hodinám!“pokračoval Jeremiáš. Založil si ruce na prsou a sedl si. „Dívejte se,“ prohlásil chladně.

Hodiny tiše tikaly. Pak něco v mechanizmu kolem hodin zaskřípělo a velké zelené trubice plné kyseliny začaly syčet.

„No, jak se zdá, nic se nestalo,“ ozval se doktor Hopkalis. „To je štěstí.“

Po tyči hromosvodu, umístěné nad hodinami, se rozeběhly s tichým zapraskáním malé jiskřičky.

„Ty jen připravují cestu blesku,“ oznámil Jeremiáš se šťastným výrazem. „Pošleme nahoru malý blesk a on se nám vrátí mnohonásobně zvětšený.“

V hodinách se postupně začaly pohybovat další součástky. Ozval se zvuk, který by se snad dal nejlépe popsat jako šumot, a obal hodin naplnila zelenomodrá záře.

„Aha, kaskáda se rozeběhla,“ okomentoval to Jeremiáš. „Jako malé cvičení jsem vyrobil mnohem tradičnější, kyvadlové hodiny a ty pak podřídil Velkým hodinám, jak vidíte. To znamená, že budou každou vteřinu upravovány na absolutně přesný čas.“ Usmál se a jedna tvář mu zacukala. „Jednoho dne budou takhle vypadat všechny hodiny,“ řekl a dodal: „Přestože za běžných okolností nenávidím tak nepřesné termíny jako, teď už každou vteřinu‘, nezbývá mi v tomto okamžiku nic jiného než říci, že teď už pravděpodobně každou -“