Jeho království (Mika Waltari)

Podpořte LD sdílením:

Share

Ukázky

Celá e-kniha Jeho království ke stažení v ePUB, PDF a MOBI


POZNÁMKY

Transkripce: jsou zde jména tří oblastí: římské, řecké a židovské. V posledních letech se u nás zvýšil nakladatelský zájem o antickou literaturu a tudíž i přepis jmen a slov řeckých a římských se ustálil. Řídím se těmito vydáními, proto píši latinsky: Pontius Pilatus stejně jako Caesar, (výj.: konsul, prokurátor) příp. forum či Forum Romanům; řecky pak: Héródés, mystérion. Jména židovská, která jsou nám tak blízká v českém znění již po staletí, užívám také v biblickém tvaru: Ježíš, Marek, Jan, Zuzana … Latinská jména měst, např. Caesareia, Baiae, si ponechávají si při skloňování (kromě ji), kdežto Galilea, Judea má koncovky shodné se slovem idea.

1 Marcus Manilius Mezentianus - římská jména osobní se skládala ze tří jmen: a) praenomen (celkem jich bylo málo, ani ne dvacet), psalo se obvykle jen začátečním písmenem: C. = Caius, M. = Marcus). b) nomen gentile (rodové): končilo obvykle na ius: Tullius, etruské na a, nna, as, Porsenna, Maecenas … c) cognomen (příjmení, jméno rodiny), které často vzniklo z přezdívky: Flaccus ( = ušatý), Cato (= vychytralý). - Někdy dostal občan, jenž se vyznamenal, další přívlastek - supranomen: P. Cornelius Scipio Africanus). V Římě adoptovávali také právně své oblíbence; ten pak dostal plné jméno adoptivního otce. Jméno vlastního rodu adoptovaného se změnilo koncovkou ianus (Zde je Marcus z etruského rodu Mezentiů, adoptoval ho M. Manilius). Tullia - Ženy se označovaly pouze rodovým jménem v ženském tvaru: z rodu Juliů - Julia, z rodu Tulliů - Tullia. Bylo-více dcer, pak se číslovaly: Prisca (tj. První), Julia Secunda, Tertia… Někdy se přidalo jméno otcovo v druhém pádě, nebo rodinné jméno, také v ženském tvaru: Poppea Sabina (z rodu Poppeů, z rodiny Sabinu).2 tajné obřady Isidiny - Isis- řecký tvar jména egyptské bohyně Eset. Egypt v této době prožíval již přes tisíc let úpadkovou dobu své kultury, kterou nemohl vzkřísit ani pokus saiské dynastie o renesanci starého rozkvětu. Ostatně prožil i nadvládu jiných států. Náboženské obřady také přijímaly odjinud četné prvky, spíše rázu formálního, a smysl obřadů se jimi zatemňoval. Zvláště Malá Asie byla kolébkou mnohých mystérií, tajných to obřadů, jichž se mohli zúčastnit jen zasvěcení.

3 Museion - ústav pro vynikající učence různých oborů. Založili jej Ptolemaiovci. Králové sami jmenovali jednotlivé učence. Ti pak žili v areálu Museia na státní útraty. Částí Museia byla i tzv. „alexandrijská knihovna“. Po požáru za Caesarova obléhání získala Kleopatra jako náhradu knihovnu pergamskou.

4 Manilius - Astronomica (přesně: Astronomicon libri quinque). Těchto pět knih o astronomii a astrologii, napsaných ve verších, se připisuje vzdělanému a básnicky nadanému Maniliovi, první kniha vznikla po římské porážce v Teutoburském lese (r. 9), ostatní za Tiberia.

5 Baiae - prastaré město záp. od Neapole (jméno dostalo podle druha Odysseova, jenž tam byl pohřben). Ke konci republiky se stalo přepychovými lázněmi a za císařství bylo přímo příslovečné svým rozmařilým životem. Propadlo se většinou do moře, dnes jsou vidět jen nepatrné zbytky.

6 pro svůj původ - etruský. Byly totiž doby, kdy byli’ Etruskové v Římě pronásledováni, nebo aspoň neradi viděni jakožto odvěcí nepřátelé Města. I když na druhé straně zas dosahovali vysokých úřadů a Římané k nim cítili jakousi úctu jako ke staršímu národu, než byli sami. Přirovnala bych to k poměru Američanů vůči Indiánům.

7 Jeruzalémský chrám byla stavba složitá, nádherná, několikrát přestavovaná. První - Šalamounem postavený, zbořil Nabuchodonozor při dobytí města. Po návratu zezajetí babylónského obnovili Židé svůj chrám, ale Héródés jej dal zbořit a na jeho místě postavil nový.

8 Pompeius Magnus zapálil jeruzalémský chrám r. 63 př. n. 1. (Tacitus, Hist. V, 9). Nejsvětější svatyně byla prázdná, protože archa úmluvy byla předtím zničena. Nikdo do svatyně nesměl vcházet, i nejvyšší velekněz tam vstupoval jenom jednou do roka, a to ve výroční den Smíření (Kippur), desátý den měsíce tišri. (Ricciotti, Živ…

Informace

Bibliografické údaje

  • 13. 5. 2023