RESTAURACE EL TORITO
12.05
V El Toritu se podávalo přijatelné jídlo za rozumné ceny a dvaapadesát druhů piva, a proto to byl oblíbený lokál inženýrů. Všichni členové KRH seděli kolem kulatého stolu v prostřední místnosti, kousek od výčepního pultu. Servírka si právě zapsala jejich objednávky a odcházela, když Kenny Burne začal: „Edgarton prej má ňáký problémy.“
„To snad my všichni taky,“ řekl na to Doug Doherty a natáhl se pro brambůrky a salsu.
„Marder ho nenávidí.“
„No a?“ ozval se Ron Smith. „Marder nenávidí všechny.“
„Jo, ale jak jsem slyšel, Marder nemá v úmyslu –“ oponoval Kenny, ale už nedořekl.
„Prokristapána! Koukejte!“ vykřikl Doug Doherty a ukázal přes celou místnost k baru.
Všichni upřeli zraky k televizi nad barem. Zvuk byl stažený, neomylně však poznali, co se tam promítá: vnitřek proudového letadla Norton zachycený velice roztřesenou videokamerou. Cestující poletovali vzduchem sem tam, naráželi do zavazadlových schránek a do stěn, přepadávali přes sedadla.
„Doprdelepráce,“ ulevil si Kenny.
Vyskočili od stolu, utíkali k baru a povykovali: „Nahlas! Dejte to nahlas!“ Příšerné záběry zatím pokračovaly.
Když do baru dorazila Casey, bylo už po všem. Na obrazovce hovořil hubený muž s knírem, v modrém obleku střiženém tak, aby připomínal uniformu. Okamžitě poznala Bradleye Kinga, advokáta, který se specializoval na letecká neštěstí.
„To se dalo čekat,“ vzdychl rezignovaně Burne. „Nebeskej King je v tom.“
„Myslím, že film mluví sám za sebe,“ říkal právě advokát. „Dal nám ho k dispozici můj klient pan Song. Jak vidno, živě dokumentuje strašlivé chvíle, které cestující při tom vražedném letu prožili. Letadlo náhle začalo prudce a nekontrolovaně klesat a pouze pět set stop je dělilo od pádu do Tichého oceánu!“
„Cože?“ vyletěl Kenny Burne. „Cože se tam mělo stát?“
„Jak víte, jsem sám pilot a s hlubokým přesvědčením mohu tvrdit, že je to důsledek dobře známých projektových nedostatků N-22. Norton o nich ví už celá léta a nic s nimi nedělá. Piloti, operátoři i odborníci z FAA si už dlouho na toto letadlo stěžují. Já osobně znám piloty, kteří odmítají s N-22 létat, protože je příliš nebezpečné.“
„Zvlášť ty, kterejm za to platíš, vole,“ ulevil si Burne.
King zatím pokračoval: „Společnost Norton Aircraft až dosud neučinila nic, aby tyto nebezpečné závady odstranila. Je skutečně nepochopitelné, že o tom vědí a nehnou ani prstem. Při takové zločinné nedbalosti bylo jen otázkou času, kdy dojde k nějaké tragédii. Výsledkem jsou tři mrtví, dva ochrnutí a druhý pilot v kómatu. Celkem sedmapadesát lidí muselo být hospitalizováno. Je to ostuda letectví.“
„To je ale šupák!“ neudržel se Kenny Burne. „Dobře ví, že to není pravda!“
Na obrazovce se opět objevily záběry z videa, ale tentokrát zpomaleně. Těla létající vzduchem byla chvíli ostrá a chvíli rozmazaná. Casey vyrazil na těle pot. Točila se jí hlava, rozrážel ji chlad a srdce měla jako v kleštích. Všechno kolem se rozmazalo do bledě zelené mlhy. Honem si sedla na barovou stoličku a snažila se zhluboka dýchat.
„Ty hajzle!“
„Ty zmrde!“
„Kokote!“
„Sráči!“
„Budete už zticha!“ zarazila je. Vousáč, který nyní hovořil na obrazovce, byl Frederick Barker, bývalý pracovník FAA. V minulých letech několikrát proti Nortonu svědčil. Inženýři ho do jednoho nenáviděli.
Barker vážně vykládal: „Ach ano, obávám se, že o tom problému není pochyb.“ O jakém problému? nechápala, ale televize zatím přepojila do studia CNN v Atlantě na hlavní moderátorku před fotografií N-22. Velký červený nápis pod snímkem hlásal JE BEZPEČNÉ, NEBO NE?
„Věřili byste tomu, lidi?“ nevěřil Burne svým uším. „Nebeskej King a teď eště ten otrapa Barker. To nevědí, že ho King platí?“
Na obrazovce se objevil vybombardovaný dům na Středním východě. Casey se odvrátila, sklouzla z barové stoličky a zhluboka se nadechla.
„Krucinál, já si musim dát pivo,“ prohlásil Kenny Burne a hrnul se zpátky ke stolu. Ostatní šli za ním a bručivě nadávali na Freda Barkera.
Casey zdvihla kabelku, vytáhla mobil a zavo…
