S tebou mě baví svět (Marie Poledňáková)

Podpořte LD sdílením:

Share

Ukázky

15

 

V podkroví byla tma. Jen oknem dopadalo na manželskou postel světlo měsíce. Pepino se skláněl nad spícím Albertem a tahal ho za svetr. „Alberte… vstávej, já mám žízeň.“

Albert se přetočil na druhý bok a v polospánku zahučel: „Vzbuď si svýho tatínka!“

„Když můj tatínek tu není, víš?“ škemral Pepino. Albert se prudce posadil a tušil, že asi zaspali. Popaměti praštil do peřiny vedle sebe.

„Michale! Vzbuď se! Kde je Pepa?“

Michal se probral z tvrdého spánku a zmáčkl vypínač u postele. Ve světle lampy bylo zcela jasně vidět, že na kanapi pod oknem odpočívá jen ošoupaný medvěd a zírá na ně jedním skleněným okem. Na hlavě měl pruhovaného kulicha.

Zato na manželské posteli bylo plno. Vedle Michala spal Míša, a když dirigent odhodil cíp peřiny, našel vedle sebe na prostěradle i boubelku Dášenku.

Vlastní spící děti jej zdaleka tak nezaujaly jako čvrtka papíru, nabodnutá na kovové špici v čele postele.

Michal se opatrně natáhl dopředu, aby nevzbudil děti, a chvilku rozespale brejlil na načmáraný vzkaz. Pak začal pomalu luštit písmenka: „NECHTĚL SEM RUŠIT, SLADKÉ SNY STOP…“ Albert netrpělivě poposedl. Michal slabikoval další řádek: „MANŽELSKÁ EROTIKA NENÍ MUJ KONÍČEK STOP…“ Albert byl v němém šoku. Jak je Pepa mohl tak zrádně opustit! Taky Michal pochopil, že jejich dnešnímu nočnímu dobrodružství je odzvoněno. „Nechal nám tu telegram,“ zvolal se vztekem a lítostí v hlase. „Pitomec!“

Zmačkal papír do kuličky a zlostně hodil do kouta.

Informace

  • 29. 10. 2024