7
Podívat se realitě do očí nebylo pro Alberta a Michala, dokonce ani pro Pepu nic povznášejícího. Místo tří aut, kterými původně chtěli odjet na týden do hor, jim zůstal k dispozici už jen Pepův starý fiat. Pepa dost okázale dával najevo, že ze všech členů KLUBU má jedině on doma situaci pevně v rukou. Michal to naparování snášel velmi těžce, a tak Pepovi připomněl, aby se raději koukal postarat o přívěs. Lyže dají na střechu, batohy do přívěsu a tři chlapi a tři děti se do jednoho auta namačkají. Byl rád, že končí nahrávací frekvence, a před míchačkou si skočil do bufetu pro obloženou housku.
Prosklenou stěnou viděl, jak Gábina odchází ze studia. Všiml si, že za ní vyběhl produkční Kučera, ale Gábina zřejmě měla naspěch, protože se ani nezastavila, a Kučera vedle ní klusal až k východu. Napadlo ho, že se něco děje, ale pak se sám uklidnil pomyšlením, že nic horšího už se nemůže stát. V tom se však hluboce mýlil. Zatímco až dosud v rodinách docházelo k přímým střetům, jež ve svých důsledcích už přinesly své hořké ovoce, nikdo z členů Klubu neměl tušení, že se manželky chystají na tajnou poradu.
Dáša netrpělivě čekala v šatně mateřské školky s oblečenou Dášenkou. Pepina, který lítal jako pominutý mezi hernou a šatnou, přitáhla za kšandy a pohrozila mu, že mu vrazí pár pohlavků. Za dvacet minut konečně dorazila i Gábina. Dáša sledovala, jak Gábi zápasí s tím neposedou, který ve stoje poskakoval, vsedě klátil nohama a nepřetržitě šermoval rukama. Než mu Gábina sundala bačkůrky, vytáhla punčocháče a zavázala šněrovací boty, byla celá schvácená. „Víš, co mě rozčiluje ze všeho nejvíc?“ řekla Dáša na schodech ze školky. „Ty jejich řeči, že mají právo si jednou za rok odpočinout.“
„Ale já tomu stejně nerozumím,“ svěřila se Gábina a cestou zapínala Pepinovi zip bundičky. „Proč jsi mi volala, abych si vzala dovolenou?“ Ale Dáša se jen záhadně usmála a neprozradila nic. Tajné zasedání se konalo na rohu náměstí v ovocném baru. Dáša otevřela dveře a Gábina ustrnula. Byli tu všichni. V rohu u stolu seděl kudrnatý zrzounek Míša, na klíně mu dováděl Mates ve froté dupačkách, Bertík pomáhal mamince s tácem koktejlů. Gábina si přisedla k okudlané Kačence a než stačila zabědovat, co se stalo s jejími krásnými vlasy, Mates jí vyklopil porci čokoládové pěny do klína. Do hlasité vřavy společného vítání začal vřískat Pepino, že chce meruňkovou a citrónovou zmrzlinu i jahodový koktejl.
Když se Gábina vrátila z toalety, kde si vytírala mokrým ručníkem flek na sukni, všechny děti se už cpaly zmrzlinovými poháry a Dáša se ujala slova. Z nesouvislé řeči Gábina pochopila jen něco, ale že se našel tajný deník Pánského klubu, ji opravdu zaujalo.
„Na to se vykašli,“ prohodila Kateřina, protože nechtěla ztrácet čas. „Dáša stejně šifry nerozluštila.“
„A proč jsi ten jejich deník vůbec otevírala?“ divila se Gábina. „No přece, abych věděla, co v něm je,“ odpověděla Dáša a pohoršené dodala, „mimochodem Pepa nemá zaplacené příspěvky.“
„Vraťme se k jádru věci,“ napomínala je Kateřina. „Pro mne za mne, ať si trochu zablbnou,“ řekla s úsměvem Gábina. „Pustit je na týden k vodě má taky své výhody.“
„Víš, já si to taky myslela,“ vložila se do řeči Kateřina. „A vydrželo mi to dost let. Až do včerejška. Ale teď je s velkorysostí konec.“ Gábina byla překvapená nekompromisním postojem Kateřiny, která obvykle na adresu Pánského klubu dokázala ironicky vtipkovat. Souvislost s krátkým sestřihem Kačenky a touhou po pomstě jí poněkud unikala.
„Počkejte,“ brzdila je Gábina, „důležité je, odpovědět si správně na zásadní otázku: proč si založili Pánský klub?“
„Jeden týden v roce si chtějí dělat všechno po svém,“ odpověděla Kateřina, „to je přece jasný.“
„No tak ať si vezmou svý autíčka, lyžičky a jednou za rok si budou připadat jako mistři světa,“ řekla Gábina, naklonila se přes stůl a plácla Pepina, který si utíral ruce od šlehačky do svetru. „Já vůbec nechápu, co byste ještě chtěly!“
Kateřina si posadila Matesa na klín. „Nic moc. Prostě jen změníme pr…
