Cesta slepých ptáků (Ludvík Souček)

Podpořte LD sdílením:

Share

Anotace

Vše začíná v pražské nemocnici, kde se chirurg, mj. také biolog a milovník tajemství a dobrodružství Jiří Kameník seznamuje, jakožto se svým pacientem s islandským doktorem Gundmundurem Bjelkem. Shodou okolností nacházejí oba doktoři společnou zálibu v broučkách a navzájem si vyměňují exempláře. Jednoho dne Jiřího překvapí zásilka z Islandu, která obsahuje Leptodriny v neobvyklých velikostech, jejichž nalezištěm byl označen kráter Sneffels. Dr. Kameník si také vzpomíná, že se o zmiňovaném kráteru dočetl v knize J. Verna ´Do středu země´. Otázkou však zůstává, jak mohl Verne tak věrohodně popsat prostředí ledové země, když v žádném dostupném životopisu nebyla, byť sebemenší zmínka o Verneho pobytu na Islandu. Pomocí korespondence se svěřuje se svými pochybnostmi islandskému příteli. Ten ho však přesvědčuje, že Jules Verne na Islandu skutečně jistou dobu pobýval. Zanedlouho je dr. Kameník Islandskou vědní společností pozván na ostrov za účelem výzkumu tamějšího hmyzu v oblasti Sneffels.

Společně s českou fotografkou Alenou Královou, dr. G. Bjelkem a zkušeným jeskyňářem Leifem Thorgennem podnikají výpravu pod názvem VAI ( Verne a Island ).

Po strastiplné cestě sněhovými závějemi a ledovými vichřicemi se přecejenom dostanou na vrchol Sneffels, odkud podnikají další výzkumnou akci do Díry svatého Patrika. Setkávají se s nástěnnými obrazy znázorňujícími kostry a ´slepé ptáky´, vytepanými do skály žlutobílou rudou. Později výprava zjišťuje, že se jedná o silně radioaktivní kov, jež může při větší míře ozáření způsobit i smrt. Také se prokázalo, že radioaktivní paprsky dopadající téměř do celého prostoru jeskyně způsobily vznik ne nových druhů, ale mutace Leptoderinů.

Při dalším sestupu Dírou sv. Patrika narazili na modrofialové figury vypodobené z neurčené plastické hmoty, jež věrně napodobovala nejen záhyby šatu, ale i způsob tkaní látek, drobné kazy i trhliny v látce či obuvi. Dále se čtveřice ocitla u podzemního slaného jezera, kde objevili láhev zahrabanou v písku skrývající zprávu J. Verna ( důkaz, že zde opravdu byl ), varující před stroji jež se nacházejí nedaleko v hloubi jeskyně. Touha po dalším objevování jim však nedala a i přes rázná varování pokračovali v sestupu. Zanedlouho se setkali s ´obrazovkou´-skála na níž se promítali jednotlivé etapy historického vývoje pravděpodobně jiné civilizace, skýtající různé nestvůry, se kterými se zanedlouho setkali. Při průchodu jednoho z jeskynních dómů byli napadeni obrovskou potvorou vzdáleně připomínající černou chobotnici o velikosti desetipatrového domu. Nestvůra zaútočila silným radioaktivním paprskem vycházejícím z jednoho chapadla.

Nepříjemné střety s podivnými živly a pomalu docházející zásoby donutily stále zvědavé nadšence ke zpáteční cestě. Dokázali své. Nejenže se stali slavnými průzkumníky téměř nedostupné jeskyně, ale také. A to především, zachránili lidstvo před katastrofou. Kovy z nichž byly vytepány obrazce do skály byly transurany. Měly být použity k výrobě zbraní. Nikdo však netušil, že jejich radioaktivita je tak velká, že by mohla způsobit i zánik celé planety. A tak se stal islandský kráter Sneffels namísto vojenským objektem, přísně chráněnou přírodní památkou Islandu.

— 1 —


Začátek příběhu nás zavádí do pražské nemocnice, kde se seznámí dva hlavní hrdinové - doktor Kameník, který operoval doktora Bjelkeho, rodilého Islanďana. Protože je Kameník vášnivým broučkařem, Bjelke a jejich nastávající horský průvodce Leif mu z Islandu posílají vzácné druhy brouků. Jednoho dne mu ale přijde hned pět kusů dosud neobjeveného druhu, které si chce dr. Kameník nechat vyfotit. Jedinou fotografkou, kterou najde, je slečna Alena, která se do něj zamiluje. Dr. Kameník si k sobě pozve Bjelkeho, se kterým se přou, zda byl Jules Verne na Islandu. Po několikadenním pátrání se dozví, díky slečně Aleně, která kvůli nim jela do Paříže a nalezla Vernův deník, že na Islandu byl, ale že to chtěl před světem utajit. Po dlouhém přemlouvání se dr. Kameník spolu s Alenou vydají na Island. Tam spolu s dr. Bjelkem a Leifem podniknou horský výstup na horu Sneffels, kde objeví tajemnou Díru Sv. Patrika, ke které se vážou různé strašidelné pověsti. Druhý den do Díry vlezou a najdou plno záhadných brouků, ale po chvíli dr. Kameník uvidí podivné vyobrazení ptáka z nějakého dosud neznámého kovu a nějakým podivným způsobem zasazeného do skály. Poté naleznou také téměř nekonečnou jámu snad do středu země, do které se Dr. Kameník spustí a nalezne podivné runy, dalšího ptáka a stejným způsobem do skály vtavenou kostru. Další den je všem špatně. Bjelke jde na policii, kde se dozví, že úpatí Sneffelsu je zakázaný a hlídaný prostor, pro občany nepřístupný. Po dlouhém přemýšlení se rozhodnou jít do Díry znovu, ale s lepším vybavením - vezmou si přístroje na měření radioaktivity. Doktoři Bjelke a Kameník na Sneffels vylezou zadem, Leif a Alena po úpatí tajnou cestičkou, kterou zná jen Leif a nahoře se všichni setkají a vlezou do Díry Sv. Patrika. Spustí se do tunelu, projdou různými průchody, najdou další kostry a ptáky a při jednom obzvlášť nebezpečném výstupu Leif uklouzne a dostane otřes mozku, což je donutí, aby se na chvíli zastavili a odpočinuli si. Poté dynamitem odstřelí zasypaný vchod a vejdou do místností plné obrovských figurín zobrazujících lidi. Poté dorazí do další jeskyně, kam prosakuje moře a kde naleznou zprávu od J.Verna a Bjelkeho dědečka, který dělal Verneovi průvodce. Ve zprávě stojí, že v dalším prostoru jsou veliké záhady, na které lidstvo možná ještě není připraveno a že ten, kdo tu zprávu čte, má uvážit, zda ji uveřejní nebo ne. Zde se skupina rozdělí, Alena a Leif jdou všechno říct novinám a Kameník a Bjelke pokračují dál, kde najdou podivnou obrazovku a kybernetickou chobotnici. Poté se jim ještě povede díky znalostem prvků vypustit UFO. Jakmile vylezou ven, stane se skála středem pozornosti celého vědeckého světa a z výpravy a jejích účastníků se stanou legendy.

— 2 —

Informace

Bibliografické údaje

e-kniha

Kompletní kniha ke stažení (ePub, PDF):

  • 13. 5. 2023