Podpořte LD sdílením:
Ukázky
Tis
(...) kde vidlice a pahýly jsou jak ti apoštolé, kterým se vroubky zkazily, a nevycházejí. Má prasklé pero nadějí, co ve mně sní tu dole. A cítím, že mi do duše teď polehounku sáhly zlé ruce mistra Hanuše (...)
— 1 —
(...) Čtyři stěny, na nich leží strop, abych po podlaze mohl přecházeti, vymýšlím-li báseň z oněch krásných dob, kdy se upalovávaly mlčenlivé děti, dívky očí příliš určitých a s vlasy jako len (...)
— 2 —
Sen o láhvi a oceánu
(...) světec nebo kdo, jenž kráčel středem moře nic tady na světě se tomu nepodobá (...)
— 3 —
