Kapitola 11
Bylo pět minut po půl čtvrté, když Selby přijel k autokempu U závěrníku. Studený západní vítr vymetl z nebe mraky a stále sílil. Odfoukával hrozbu mrazu, ale skličoval tělo svým drsným chladem. Šerif Brandon tam už byl a chvíli poté, co přijel Selby, přihnala se ve svém sportovním autě Sylvie Martinova. Řekla vesele: „Tak už je tu celá sešlost.“
„Jaké bylo přivítání na nádraží?“ zeptal se Selby. „V každém směru na výši,“ odpověděla. „Mohu vám říci cokoliv o evropské situaci. Do šedesáti dnů nastane v obchodě konjunktura. Burza zaznamená nové stoupání. Jedna skupina v Kongresu se chce pokusit prohlásit Monroeovu doktrínu za osudovou slabost v naší obraně proti evropské válce. Vláda plánuje… Ach, k čemu to? Kdybych vám řekla všecky novinky pro příští dva roky, odvolal byste své předplatné Polnice, protože byste věděl předem všecko, co se stane.“
Selby se zasmál a řekl: „Pojďte, Grace a muž od plynu už tam čekají.“
Grace předvedl jakýsi obřad s představováním muže z plynárenské společnosti, který měl sledovat plynoměr. Vytáhl z kapsy zápisník v lepenkových deskách a ukázal tužkou psané číslice udávající stav plynoměru za posledních deset dnů. Muž z plynárenské společnosti vysvětlil práci plynoměru, a jak se dá plynoměr sledovat. Selby prostudovával tužkou psané číslice. „Předposlední noc se spotřebovalo daleko víc plynu než poslední noc,“ poznamenal. „Právě to vám říkám,“ prohlásil Grace. „Ta plynová kamna uvnitř nehořela příliš dlouho.“
„Všiml jsem si, že je tu gumováno,“ upozornil Selby, „zrovna ve včerejších číslech.“
„No ano,“ připustil Grace, „je tam gumováno, ale to je pouze chyba, kterou jsem udělal při opisování číslic… Bože, přece si nemyslíte. Že jsem se pokoušel čísla zfalšovat, že ne?“
„Jen jsem se pro informaci zeptal,“ pravil Selby. „Nabízíte tento zápisník jako důkaz, tak jsem chtěl zjistit, jak je to s tím gumováním.“
„No a to jste zjistil,“ řekl Grace bojovně.
„A co vlastně chcete, abych dělal já?“ zeptal se muž z plynárenské společnosti. „Během patnácti minut vám mohu říct, kolik plynu přesně kamna spotřebují, a…“
„Ne,“ přerušil ho Grace, „chceme, abyste stál u toho plynoměru, a my necháme kamna hořet právě tak dlouho, jako hořela včera v noci, či vlastně dnes ráno. A teď vám, pánové, něco řeknu. Napovídalo se toho spousta o zařízení v mých chatách. Nechci, aby vznikl falešný dojem. Půjdu do téhle chaty a zavřu všechna okna i dveře. Pustím kamna na plný plyn a přesvědčím vás, že pobyt v chatě je naprosto bezpečný.“
„Když to chcete udělat,“ navrhl mu Brandon, „nechte roletu na okně vytaženou a mějte otevřené oči. Budu se na vás zvenku dívat oknem, a v okamžiku, kdy oči zavřete, vběhnu dveřmi dovnitř. Rozumíte?“
„Nezavřu oči,“ tvrdil Grace. „Ta plynová kamna jsou naprosto bezpečná.“
„Dobrá,“ řekl Brandon, „víte, na čem jste.“
Selby pravil: „Půjdeme se sami podívat na plynoměr a zkontrolujeme si nynější stav.“
„Už jsem to zkontroloval,“ ozval se muž z plynárenské společnosti.
„Je to přesně tak, jak je to napsáno v tom zápisníku.“
„Ale předešlé dny jste stav nekontroloval?“
„Ne. Nebyl jsem tady čtyři nebo pět dnů, ale mohu vám říct, že číslice zachycující stav před čtyřmi dny jsou přesné a že poslední číslo je přesné, takže to představuje veškerý plyn, který prošel tímto plynoměrem za poslední čtyři dny.“
„Ale vy sám nevíte, jak byla spotřeba plynu v těchto čtyřech dnech rozdělena – to jest, nevíte to jinak než z těch záznamů, co si vedl Grace?“
„Přesně tak.“
„Dobrá,“ řekl Selby, „dejme se do toho.“
Grace vešel do místnosti, pečlivě zavřel dveře a přesvědčil se, že jsou pevně zavřena okna. Posuňkem naznačil úředníkům, aby si všimli, kolik je hodin, pak rozškrtl zápalku, zapálil plynová kamna a pustil je naplno.
Selby a Sylvie Martinova stáli spolu u jednoho okna. Sylvie poznamenala: „Hrome, to je chlap jako břitva. Má kuráž, to se mu musí nechat. Podívejte se, jak ty plameny zasahují vršek kamen, protahují se a po stranách vyšlehují. Já bych uvnitř nezůstala, ani kdybyste m…
