Celá e-kniha Případ toulavé panny ke stažení v ePUB, PDF a MOBI
KAPITOLA 6
Už se pomalu chystali domů, když zazvonil telefon na stole Delly Streetové. Zvedla sluchátko a řekla: „Okamžik, Gertie,“ otočila se k Masonovi a oznámila mu, „zase John Racer Addison.“
„U telefonu?“ zeptal se Mason.
„V kanceláři.“
Mason se zamračil: „Dobrá, Dello. Přiveďte ho dovnitř.“
Della Streetová ještě řekla: „Hned jsem tam, Gertie,“ zavěsila a šla pro Addisona.
„Buďte zdráv, Addisone,“ přivítal ho Mason. „Očekávám zajímavý vývoj v záležitosti, se kterou jste se na mě obrátil. Nicméně, v tuto chvíli nemám, co bych vám řekl. Situace je…“
„Ne, ne,“ přerušil ho Addison, „o to nejde.“
„Posaďte se,“ vybídl ho Mason.
„Nedokážu sedět,“ řekl Addison a šíleným tempem pochodoval po kanceláři krátkými, kolébavými kroky. Ruce měl sepjaté, začal si vylamovat klouby, pěkně jeden po druhém.
Della Streetová dala nepatrným posunkem najevo, že je jí to nepříjemné, ale Addison dál pokračoval v praskání klouby.
„Co se děje?“ zeptal se Mason.
„Všichni čerti se žení,“ odpověděl Addison.
„Zase vaše malá panna?“ otázal se Mason.
„Moje panna?“
„Toulavá panna.“
„Ach,“ řekl Addison, jakoby na ni už celkem zapomněl. „Co jste s tím udělal?“
„Všechno je zařízeno,“ uklidnil ho Mason. „Pamatujte si, kdyby se vás kdokoli ptal, jestli znáte Erika Hansella, nemůžete si to jméno vybavit a jste si absolutně jist, že jste s ním nikdy neměl co do činění.“
„Jistě, jistě,“ řekl netrpělivě Addison. „Můj bože, Masone, svěřil jsem vám tu záležitost. Očekávám, že to zařídíte. Naúčtujte si, kolik je třeba, ale dostaňte mě z toho. Půjdu do deseti tisíc – ale co, půjdu tak vysoko, jak to bude nutné. Teď s tím však nezačínejte. Mám dost jiných starostí!“
„Vidím,“ poznamenal Mason, „že se objevilo něco nového.“
„Něco nového,“ potvrdil Addison, dívaje se téměř zlostně na Dellu Streetovou.
„To je v pořádku,“ ujistil ho Mason. „Della tu zůstane. A teď přestaňte chodit kolem horké kaše. O co jde?“
„Můj společník, Edgar Z. Ferrell, o kterém jsem vám vyprávěl.“
„Ano, vím, je na dovolené na Severozápadě, kde vyřizuje nějaké služební věci, a pak jede rybařit.“
„Masone, to, co vám teď povím, je absolutně důvěrné,“ tajemně líčil Addison.
„Zatím se odsud nikdy nic nevyneslo, nebo ano?“ zeptal se Mason.
„Tohle je něco jiného. Jsem v bryndě!“
„Mluvte.“
Addison začal: „Ferrell je zvláštní chlápek. Oženil se s velice atraktivní ženou. Co kdy Lorraine Ferrellová mohla vidět na Edgarovi, je pro mě záhadou. Je to fajnová, krásná, chytrá, duchaplná žena se spoustou sex appealu.“
„Předpokládám,“ řekl Mason, „že váš partner, Ferrell, nemá žádný sex appeal?“
„Je to panák, pařez, otrava, blbec. Můj bože, to je blbec!“
„Pokračujte.“
„Budu vám to muset vyprávět od začátku,“ pravil Addison.
„To abyste raději začal,“ řekl Mason. „Už jsme ztratili dost času tím chozením kolem horké kaše.“
„Zhruba před třemi týdny jsem měl možnost koupit nějakou nemovitost na venkově, asi dvacet mil odtud. Pozemek byl rozparcelován. Původně činil asi 300 akrů. Pak to dělili tak dlouho, až nakonec zbyl jen dvanáctiakrový kus a k tomu starý rančerský dům…“
„Pokračujte,“ řekl Mason, když se Addison odmlčel. „A když mluvíte, tak si sedněte. Lépe vás uslyším…“
Addison chvíli váhal, pak se dokolébal ke křeslu pro klienty a hodil sebou do čalounění.
Křeslo bylo hluboké a pohodlné, protože Mason zastával názor, že klient, který se celkově fyzicky uvolní, je náchylnější vypovědět svůj příběh podrobněji než ten, který sedí na nepohodlné židli.
„Pokračujte,“ pobídl ho Mason netrpělivě.
„No, prohlédl jsem si to místo. Ferrell byl se mnou. Byla to pěkná nemovitost, pokud byste pro ni měl nějaké využití. Já jsem ho neměl. Neviděl jsem to ani jako obchodní spekulaci, protože dům byl příliš velký, než aby mohl zůstat bez dozoru, a nechtělo se mi tam dávat nějakého hlídače. Byl to staromódní dvoupodlažní dům, porostlý zelení. Spousta prostoru uvnitř a spousta prostoru okolo. Byla tam stáj, garáž, místo mělo ideální polohu, pokud jde o soukromí. Malý, klikatý potůček se ztr…
