Celá e-kniha Případ tonoucí kachničky ke stažení v ePUB, PDF a MOBI
KAPITOLA 7
Byly asi čtyři hodiny odpoledne, když Della Streetová vešla do Masonovy kanceláře se spěšným dopisem v ruce.
Mason zvedl unavené zraky od zápisu z procesu Stát versus Horace Legg Adams. „Co je, Dello?“ zeptal se.
„Spěšnina. Připadá mi podezřelá. Adresa je napsaná hůlkovým písmem, patrně levačkou.“
Perry Mason si obálku pečlivě prohlédl, podíval se na ni proti světlu, pak se zasmál a řekl: „Je to jen novinový výstřižek.“ Uchopil úzkou tenkou dýku, kterou užíval místo nože na papír, rozřízl obálku a výstřižek z ní vyňal.
„Mrzí mě, že jsem vás tím obtěžovala,“ řekla Della Streetová. „Myslela jsem, že je to něco důležitého, co byste měl vidět dřív, než tu obálku sama otevřu.“
„Počkejte moment,“ zarazil ji Perry. „Mám dojem, že vaše tušení bylo na místě.“
Della přistoupila k jeho křeslu. Perry podržel výstřižek tak, aby ho mohli číst společně. Byl vytištěn na kvalitnějším papíru, než jaký se používá pro denní tisk; evidentně nepocházel z běžných novin, ale z nějakého časopisu, který se zabývá společenskými drby a skandály. Zněl takto:
Proč se všeobecně vážený příslušník vyšších společenských vrstev, pyšnící se významnými předky, obává, že jeho rodina by mohla být zatížena hrozivým dědictvím? Odpověď souvisí s tvrdohlavostí jeho dcery, která je odhodlána usídlit se v cizím domě, aniž předem nahlédla do všech jeho tajných komnat. Jeho temné dědictví je neslýchané hrůzné. Radíme otci, aby si ověřil, zda jeho nastávající zeť projevuje krutost ke zvířatům. Jestli ano, pak by měl zasáhnout dřív, než bude pozdě. Zvlášť by se měl zaměřit na případ tonoucí kachničky. Mladí muži, které těší topit bezmocné kačenky, nebývají nejvhodnějšími zeti. Pak, milý tatínku, netvrďte, že jsme vás včas nevarovali!
Mason si výstřižek pečlivě pročetl a přikázal Delle Streetové: „Skočte do Drakeovy detektivní agentury a zeptejte se, jestli by Paul nemohl zjistit, ze které tiskoviny to pochází.“
Della vzala do ruky výstřižek, na okamžik se zamyslela, párkrát ho otočila a poznamenala: „Je to vydírání, viďte?“
„Nevím,“ odpověděl Mason.
„Moment,“ zarazila se Della. „Myslím, že vím, z čeho to je.“
„Ano?“
„Je to takový malý skandální hollywoodský plátek. Párkrát už jsem ho měla v ruce. Většinou zveřejňuje tajemné narážky na soukromé aféry filmových hvězd.“
„Tedy bulvární noviny?“
„Ne tak docela. Vyjadřují se spíš formou kvizů a hádanek. Tak, aby se potrefená husa ozvala sama. Koukněte se tady na zadní stránku toho výstřižku. Z toho poznáte, jak to dělají.“
Della Streetová podala Perrymu noticku, která zněla:
Na 240 našich čtenářů správně identifikovalo významnou filmovou hvězdu, o které jsme v minulém čísle naznačili, že si libuje v pořádání marihuanových večírků. Z toho je nejlépe vidět, že se nakonec nic neutají.
Mason ukázal hlavou k telefonu. „Brnkněte Drakeovi do jeho kanceláře. Jestli tam je, tak mu řekněte, ať se tu na okamžik staví. Chtěl bych si s ním promluvit jak o tomhle, tak o tajemné slečně X.“
Della vyřídila vzkaz a řekla: „Bude tu za moment.“ Pak zavěsila a zeptala se: „Myslíte, že ta slečna X je chybějícím článkem k vyřešení našeho případu?“
Mason vrazil pěsti hluboko do kapes. „Ovšem, Dello,“ odpověděl, „státním zástupcům já odjakživa nedůvěřuju.“
„A oni zase nedůvěřují vám, co?“ zasmála se Della Streetová.
Mason s úsměvem přikývl. „V tomhle případě,“ poznamenal, „uzavřel státní zástupce s obhájcem obžalovaného dohodu, na jejímž základě se jméno ženy, o níž obžalovaný tvrdil, že s ní měl zavražděný v úmyslu uprchnout, v celém procesu neobjevilo, takže se o ní hovořilo výhradně jako o slečně X. To je největší bota, jaké se Adamsův obhájce dopustil.“
„Proč?“
„Protože se to rovnalo veřejnému přiznání, že sám advokát nevěří tvrzení vlastního klienta,“ vysvětloval Perry. „Uvědomte si, že Adams řekl policii, že se mu Latwell svěřil, že hodlá se slečnou X utéci. Když se pak našla ve sklepě továrny jeho pohřbená mrtvola, policie se přiklonila k názoru, že toto tvrzení bylo vylhané. Dohoda, na kte…
